11 C 209/2024-18 — Okresní soud v Jablonci nad Nisou

1 Žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 1. 2. 2024 se žalobkyně proti žalované domáhala zaplacení částky 16 363,49 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 19. 5. 2023 do zaplacení, a to z titulu nezaplacené úhrady za dodávku a odběr elektřiny kterou žalobkyně pro žalovaného provedla do odběrního místa , adresa, , podle smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny uzavřené mezi stranami. Žalobkyně vyúčtovala žalované částku 14 975,99 Kč fakturou splatnou 18. 5. 2023, částku 907,50 Kč fakturou splatnou 17. 5. 2023, dále pak poplatek za upomínku ve výši 240 Kč fakturou splatnou 24. 1. 2023 a poplatek za upomínku ve výši 240 Kč fakturou splatnou 4. 4. 2023. Celkem tak žalovaná dluží žalobkyni částku odpovídající částce žalované.2 Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila.3 Zástupce žalobkyně byl k jednání nařízenému na 21. 10. 2024 řádně předvolán prostřednictvím svého zástupce a z účasti na jednání se omluvil. Žalované bylo předvolání spolu s žalobou doručeno náhradním způsobem do její datové schránky. Žalovaná se k jednání bez omluvy nedostavila. Soud proto podle § 101 odst. 3 o.s.ř. ve věci jednal a rozhodl bez přítomnosti stran.4 Na základě zhodnocení provedených důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti učinil soud tato skutková zjištění:Dle smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny byla tato mezi stranami uzavřena dne 24. 10. 2022, kdy jejím předmětem byl závazek žalobkyně dodávat žalované elektřinu do odběrného místa na adrese , adresa, a závazek žalované platit za odebranou elektřinu cenu dle platného ceníku žalobkyně. Smlouva neobsahuje jakékoliv ujednání o poplatcích či smluvních pokutách, obsahuje doložku odkazující na všeobecné obchodní podmínky žalobkyně.Z obchodních podmínek žalobkyně bylo zjištěno, že tyto obsahují ujednání o povinností zaplatit poplatek 240 Kč za doporučenou upomínku s výzvou k úhradě jakékoliv dlužné platby.Z upomínky z 24. 1. 2023 vyplývá, že byla vystavena na jméno žalované, která byla vyzvána k úhradě dluhu ve výši 10 980 Kč.Z upomínky z 4. 4. 2023 vyplývá, že byla vystavena na jméno žalovaná, která byla vyzvána k úhradě dluhu ve výši 20 035 Kč, přičemž jejím obsahem je dále odstoupení žalobkyně od smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny z důvodu neplnění platebních povinností žalované.Z vyúčtování č. , hodnota, bylo zjištěno, že tímto vyúčtovala žalobkyně žalované poplatek za samostatné odpojení ve výši 907,50 Kč se splatností 3. 5. 2023.Z vyúčtování č. , hodnota, vzal soud za prokázané, že žalovaná odebrala v období 4. 11. 2022 – 27. 4. 2023 odebrala žalovaná elektřinu v celkové ceně 32 235,99 Kč, kdy po započtení přijatých zálohových plateb v úhrnné výši 17 260 Kč byl žalované vyúčtován nedoplatek 14 975,99 Kč se splatností 18. 5. 2023.Odeslání vyúčtování a upomínek výše uvedených není žalobkyní jakkoliv prokazováno.Z předžalobní upomínky se podává, že tato byla vyhotovena zástupkyní žalobkyně dne 27.11. 2023 a dle podacího lístku odeslána žalované na a dresu dle smlouvy stejného dne.5 Na základě právního posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že mezi účastníky byla platně uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny, přičemž právní vztah smlouvou založený se řídí zákonem č. 458/2000 Sb. (dále jen „energetický zákon“) a samotná smlouva pak je upravena v § 50 energetického zákona, který v odst. 2 tuto smlouvu charakterizuje jako smlouvu, kterou se výrobce nebo obchodník s elektřinou zavazuje dodávat zákazníkovi elektřinu vymezenou množstvím a časovým průběhem a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet dopravu elektřiny a související služby a zákazník se zavazuje zaplatit výrobci nebo obchodníkovi s elektřinou za dodanou elektřinu cenu a za dopravu elektřiny a související služby cenu regulovanou.6 Pokud jde o uplatněnou úhradu poplatku spojeného se zasíláním upomínek konstatuje soud, že v daném případě bylo ujednání o povinnost k úhradě těchto nákladů zakotvena toliko ve Všeobecných obchodních podmínkách sdružených služeb dodávky elektřiny. Samotné smlouvy ujednání o smluvní pokutě neobsahovala. VOP ani ceníky nebyly žalovanou podepsány. Jelikož se v projednávaném případě jedná o smlouvu spotřebitelskou, je třeba zdůraznit, že obchodní podmínky ve spotřebitelských smlouvách na rozdíl třeba od obchodních smluv mají sloužit především k tomu, aby nebylo nezbytné do každé smlouvy přepisovat ujednání technického a vysvětlujícího charakteru. Naopak nesmějí sloužit k tomu, aby do nich v často nepřehledné, složitě formulované a malým písmem psané formě skryl poskytovatel produktu ujednání, která jsou pro spotřebitele nevýhodná a o kterých předpokládá, že pozornosti spotřebitele nejspíše uniknou. Pokud tak i přesto poskytovatel učiní, nepočíná si v právním vztahu poctivě a takovému jednání nelze přiznat právní ochranu. V rámci spotřebitelských smluv tedy ujednání zakládající nárok na úhradu dalších poplatků, nákladů apod. dle ceníku, který je ještě vedle VOP dalším dokumentem, zásadně nemohou být součástí tzv. všeobecných obchodních podmínek, nýbrž toliko spotřebitelské smlouvy samotné (listiny, na niž spotřebitel připojuje svůj podpis), srovnej např. rozhodnutí Ústavního soudu ČR, sp. zn. I ÚS 3512/11 ze dne 11. 11. 2013. Charakter uvedených poplatků coby smluvní pokuty je dle názoru soudu mimo jakoukoliv pochybnost, když jsou v uvedených dokumentech takto výslovně označeny. Soud proto nárok žalobkyně na zaplacení poplatků v úhrnné výši 480 Kč zamítl.7 Pokud jde o žalobou uplatněný nárok na částku 907,50 Kč, je předně třeba poukázat na to, že žalobce v žalobě vůbec neuvedl, z jakého titulu je tato částka nárokována. Až z listin předložených k důkazu soud zjistil, že částka je patrně nárokována z titulu poplatku za samostatné odpojení. Absentují však ze strany žalobkyně skutková tvrzení o tom, na jakém podkladě byl poplatek účtován, kdy smlouva ani VOP žádné takové ujednání neobsahují, ani o tom, kdy a z jakých důvodů bylo k odpojení přistoupeno. V dané části tak nelze než konstatovat, že strana žalující neunesla břemeno tvrzení a soudu nezbylo než ohledně tohoto dílčího nároku žalobu zamítnout.8 Právo na úroky z prodlení vyplývá z § 1970 o.z. (zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, účinný ode dne 1.1.2014 ). Výši úroků z prodlení stanoví § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalovaný splatný závazek řádně a včas neuhradil, a je tedy s úhradou v prodlení. Úrok z prodlení byl žalobcem požadován ode dne následujícího po dni splatnosti vyúčtování. Splatnost žalované pohledávky však dle názoru soudu nemohla nastat dříve, než měl žalovaný možnost seznámit se s výší účtované ceny. Protože doručení ani odeslání vyúčtování nebylo ani v jednom případě prokázáno, přiznal soud v daném případě žalobci právo na úroky z prodlení z žalované částky až v návaznosti na odeslání oznámení postoupení pohledávky a předžalobní upomínky dne 10. 9. 2018 prostřednictvím provozovatele poštovních služeb. Ačkoliv nebylo „dojítí“ zásilky prokázáno (§ 573 o.z. se proto neuplatní) lze dle standardního způsobu doručování reálně předpokládat, že žalovaný měl minimálně možnost seznámit se s obsahem doručované zásilky nejpozději třetího pracovního dne od odeslání, tj. 30. 11. 2023. Následujícího dne mohla žalovaná plnit, a pokud tak neučinila, dostal se dnem dalším, tj. 1. 12. 2023, s úhradou do prodlení. Nárok na zaplacení úroku z prodlení z přiznané částky proto soud za období předcházející zamítl.9 Žalobkyně (ani její právní zástupce) se k jednání nedostavili, nemohli proto být soudem poučeni o nutnosti doplnit skutková tvrzení a důkazní návrhy ve shora naznačeném smyslu. Dle rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 24. 3. 2010, sp. zn. 21 Cdo 4314/2008 poučovací povinnost podle ustanovení § 118a odst. 1, 2 a 3 o.s.ř. plní soud při jednání, popřípadě při přípravném jednání nařízeném ve smyslu ustanovení § 114c o.s.ř. Při jiném úkonu soud poučení o povinnosti tvrzení a o povinnosti důkazní neposkytuje a je nepřípustné jednání odročit jen proto, aby mohlo být poskytnuto poučení účastníku, který se k jednání nedostavil a který z důležitého důvodu nepožádal o odročení jednání. Dále např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 4. 2008, sp. zn. 28 Cdo 1537/2008, ve kterém Nejvyšší soud ČR uzavřel, že jestliže se řádně předvolaný účastník nedostaví k soudu, pak takové jeho chování znamená, že tento účastník ochrany svých procesních práv, kterou mu § 118a odst. 3 o. s. ř. skýtá, nehodlá využít. Proto je na něj třeba nadále pohlížet jako na účastníka řádně poučeného ve smyslu tohoto ustanovení, a to se všemi s tím souvisejícími procesními důsledky. Právní zástupce se z jednání omluvil a navrhl, aby bylo jednáno v jeho nepřítomnosti.10 Aplikací citované právní úpravy na zjištěný skutkový stav dospěl soud k závěru, že žalobou uplatněný nárok je po právu co do částky 14 975,99 Kč a co do zákonného úroku z prodlení z této částky za dobu od 1. 12. 2023 do zaplacení a podané žalobě v tomto rozsahu vyhověl, zatímco ve zbývající části jí zamítl.11 O náhradě nákladů řízení rozhodl soud v soul