11 C 95/2024-21 — Okresní soud v Jablonci nad Nisou

1 Žalobou ze dne 26. 1. 2024 se žalobkyně proti žalovanému domáhala zaplacení 20 766 Kč s příslušenstvím, jak je vymezeno ve výroku I tohoto rozsudku. Svůj návrh odůvodnila žalobkyně tím, že mezi žalovaným a původním věřitelem, společností , právnická osoba, . byla dne 14. 2. 2023 uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě byl poskytnut úvěr ve výši 80 000 Kč, který se žalovaný zavázal splácet po 3 461 Kč měsíčně vždy k 15. dni kalendářního měsíce. Žalovaný se dostal do prodlení se splátkou splatnou 15. 3. 2023 a ke dni sepisu žaloby byl v prodlení s šesti splátkami po 3 461 Kč. Pohledávka ve výši 20 766 Kč odpovídající šesti neuhrazeným splátkám byla následně smluvně postoupena žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno. Žalovaný neuhradil na svůj dluh přes výzvu ničeho.2 Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.3 Zástupce žalobkyně se z jednání nařízeného na den , datum, písemně omluvil, a požádal, aby bylo jednáno v jeho nepřítomnosti. Žalovanému bylo předvolání k jednání spolu s žalobou doručeno náhradním způsobem do jeho datové schránky a k jednání se bez omluvy nedostavil, aniž by požádal o odročení jednání nebo se k věci samé jakkoliv vyjádřil. Soud proto podle § 101 odst. 3 o.s.ř. rozhodl, že bude jednáno v nepřítomnosti účastníků a právního zástupce žalobkyně.4 Na základě zhodnocení provedených důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti přijal soud následující skutkové závěry:5 Dle smlouvy o spotřebitelském úvěru byla tato uzavřena mezi společností , právnická osoba, . a žalovaným, kdy jejím předmětem bylo poskytnutí spotřebitelského úvěru ve výši 80 000 Kč, z čehož částka 14 674 Kč měla být vyplacena žalovanému, částka 50 826 Kč měla být použita k úhradě předchozího závazku žalovaného ze smlouvy č. , hodnota, z 4. 11. 2022 a částka 14 500 Kč měla být započtena na náklady související s poskytnutím úvěru. Žalovaný se zavázal splácet úvěr po 2 147 Kč měsíčně po dobu 72 měsíců a dále platit měsíčně částku 1 314 Kč za sjednanou doplňkovou službu PODPORA. Tato byla zřízena k žádosti žalovaného samostatnou smlouvou a spočívá v možnosti využít odklad splátek či přerušení splácení za stanovených podmínek. Celkem se tak žalovaný zavázal hradit měsíčně částku 3 461 Kč.6 Akceptace smlouvy je prokázána tzv. verifikační platbou ve výši 1 Kč provedenou dne 15. 2. 2023 z účtu č. , č. účtu, vedeného na jméno žalovaného.7 Soud má za prokázané, že byla před uzavřením smlouvy p úvěru posouzena schopnost žalovaného splácet předmětný úvěr, když byly shromážděny údaje žalovaného, dle kterých tento dosahuje měsíčního příjmu 49 443 Kč při nákladech bydlení 3 000 Kč.8 Výplata úvěru byla prokázána bankovními záznamy, dle nichž byla dne 20. 2. 2023 poukázána částka 14 674 Kč na účet žalovaného č. , č. účtu, . Dále byla ne 20. 2. 2023 poukázána částka 50 826 Kč určená k refinancování staršího závazku na účet vedený na společnost , právnická osoba, .9 Dle přípisu podepsaného původním věřitelem , právnická osoba, . a žalobkyní ze dne 17. 10. 2023 bylo žalovanému oznámeno postoupení předmětné pohledávky. Odeslání na adresu trvalého pobytu žalovaného dne 17. 10. 2023 je prokázáno podacím lístkem pošty.10 Dle předložených přípisů byl žalovaný o zaplacení předmětné pohledávky upomínán, naposledy předžalobní výzvou z , datum, , jejíž odeslání, spolu s oznámením o postoupení pohledávky, je prokázáno podacím lístkem pošty.11 Právní vztah mezi účastníky se řídí zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen o. z.). Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dále se na daný právní vztah vztahuje rovněž zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru v platném znění. Podle § 1 zákona č. 257/2016 Sb. tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie, zároveň navazuje na přímo použitelný předpis Evropské unie a upravuje a) činnost některých osob oprávněných poskytovat a zprostředkovávat spotřebitelský úvěr, včetně činnosti těchto osob v zahraničí, b) práva a povinnosti při poskytování a zprostředkování spotřebitelského úvěru a c) působnost správních orgánů v oblasti poskytování a zprostředkovávání spotřebitelského úvěru. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Podle § 104 zákona č. 257/2016 Sb. smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.12 Podle § 1882 odst. 1 o. z. dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná.13 Aplikací citované právní úpravy na zjištěný skutkový stav dospěl soud k závěru, že byla mezi žalovaným a předchůdkyní žalobkyně platně uzavřena smlouva o úvěru, když žalovaný projevil vůli k uzavření smlouvy autorizační platbou a současně byly zjištěny jeho poměry v dostatečném rozsahu pro posouzení jeho schopnosti poskytnutý úvěr splácet. Žalovaný takto převzal závazek k úhradě měsíčních splátek po 3 461 Kč. Pokud tuto svou povinnost neplnil, nelze než uzavřít, že žalobou uplatněný nárok na zaplacení částky 20 766 Kč odpovídající šesti neuhrazeným splátkám je po právu.14 Jak vyplývá z uvedeného, je žalovaný v prodlení se zaplacením peněžité částky ve smyslu § 1968 zák. č. 89/2012 Sb. občanský zákoník v účinném znění (dále jen "o.z.") a podle § 1970 o. z. tak má žalobkyně právo na zaplacení úroků z prodlení a to ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. ve znění účinném v době vzniku prodlení, tedy ve výši odpovídající ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Úrok byl žalobkyní v žalobě vyčíslen v souladu s uvedeným ustanovením.15 Z uvedených důvodů soud podané žalobě vyhověl.16 O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. když žalobkyně měla ve věci plný úspěch. Vzhledem k uvedenému mu soud přiznal náhradu účelně vynaložených nákladů. Tyto byly vyčísleny celkovou částkou 7 120 Kč sestávající ze zaplaceného soudního poplatku 400 Kč, náhrady nákladů právního zastoupení podle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen „advokátní tarif“) v celkové výši 5 820 Kč za tyto úkony právní služby (při výši mimosmluvní odměny 1 940 Kč za 1 úkon právní služby):- převzetí a příprava zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) advokátního tarifu,- výzva k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) advokátního tarifu (1/2 mimosmluvní odměny),- podání žaloby dle § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu,Náhrada nákladů řízení dále zahrnuje 3 paušální náhrady hotových výdajů dle § 13 odst. 3 vyhl. MSp. č. 177/1996 Sb. po 300 Kč za výše uvedené úkony právní služby v celkové výši 900 Kč.17 Náhradu nákladů řízení je žalovaný podle § 149 odst. 1 o.s.ř. povinen zaplatit k rukám advokáta žalobkyně.18 Lhůta ke splnění povinností uložených tímto rozsudkem byla stanovena podle § 160 odst. 1 o.s.ř.