12 C 259/2023-70 — Okresní soud v Jablonci nad Nisou

1 Žalobou podanou k Okresnímu soudu v Jablonci nad Nisou ve formě návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu dne 22. 9. 2023 se žalobkyně domáhala uložení povinnosti žalované zaplatit jí pohledávku v celkové výši 17 603,67 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně uvedla, že dne 9. 11. 2017 uzavřela žalovaná se společností , právnická osoba, , IČ , IČO, , se sídlem , adresa, (dále jen postupitel) Smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny (dále jen Smlouva). Na základě Smlouvy dodával Postupitel žalované energie a související služby na odběrném místě , adresa, , , adresa, . Postupitel vyúčtoval žalované dodané služby spočívající v dodání energií dle Smlouvy za fakturační období od 27. 11. 2018 do 27. 11. 20219 při spotřebě celkem 3,86 MWh ve výši 17 582,11 Kč, ( po odečtení přijatých plateb ve výši 5 220 Kč činí konečná dlužná částka 12 362 Kč) na základě faktury 1938877380 včetně detailního rozpisu vyúčtování za sdružené služby dodávky elektřiny. Žalovaná na službách uhradila částku 6 320 Kč, takže dlužná částka činí 6 042,11 Kč. Žalovaná se následně dostala do prodlení s úhradou svých smluvních závazků dle Smlouvy neuhrazením dlužných částek, a tak postupitel byl nucen ukončit smluvní vztah se žalovanou. Dluh se stal splatným dne 27. 12. 2019. Žalobkyně dále uvedla, že dne 9. 11. 2017 uzavřela žalovaná s postupitelem Smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny (dále jen Smlouva). Na základě Smlouvy dodával Postupitel žalované elektřinu a související služby na odběrném místě , adresa, , , adresa, . Na základě Smlouvy došlo následně k vyúčtování dodaných služeb Postupitelem žalované spočívající v dodání elektřiny dle smlouvy za fakturační období od 28. 11. 2019 do 19. 8. 2020 při spotřebě celkem 2,478 MWh ve výši 11 561,56 Kč, na základě faktury , Anonymizováno, včetně detailního rozpisu vyúčtování za sdružené služby dodávky plynu. Žalovaná se následně dostala do prodlení s úhradou svých smluvních závazků dle Smlouvy neuhrazením dlužných částek, a tak postupitel byl nucen ukončit smluvní vztah se žalovanou. Dluh se stal splatným dne 8. 9. 2020. Předmětem této smlouvy bylo mimo jiné i postoupení pohledávek plynoucích ze shora uvedených Smluv. Postoupení pohledávek bylo oznámeno žalované dopisem ze dne 6. 12. 2022. Žalovaná však žalobkyni dlužnou částku neuhradila.2 Zástupce žalobkyně byl k jednání nařízenému na 29. 2. 2024 řádně předvolán, z účasti na jednání se však omluvil. Žalovaná se k jednání bez omluvy nedostavila, aniž by požádala o odročení jednání nebo se k věci samé jakkoliv vyjádřila. Předvolání k jednání bylo žalované doručeno fikcí dne 19. 2. 2024 na adrese jejího evidovaného trvalého bydliště. Soud proto podle § 101 odst. 3 o. s. ř. rozhodl, že bude jednáno v nepřítomnosti účastníků a právního zástupce žalobkyně.3 Soud se v projednávané věci zabýval nejdříve otázkou, zda je u žalobkyně dána aktivní legitimace a naopak u žalované legitimace pasivní, přičemž vycházel z žalobkyní předložených a soudem provedených listinných důkazů. Dle smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 13. 10. 2017 postoupila společnost , právnická osoba, své pohledávky za dlužníky vzniklé ze smluv o sdružených službách dodávky elektřiny a zemního plynu nebo smluv o poskytování služeb elektronických komunikací, specifikované v Seznamu pohledávek, který tvoří součást smlouvy, na žalobkyni. Současně postupitel udělil shodného dne postupníkovi plnou moc k oznámení postoupení pohledávky dlužníkům. Žalobkyně současně prokázala, že oznámení o postoupení pohledávky žalované ze dne 6. 12. 2022 také odeslala na poslední známou adresu. Aktivní legitimace je tedy dána.4 Z provedených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav:5 Mezi žalovanou a předchůdkyní žalobkyně společností , právnická osoba, byla dne 9. 11. 2017 uzavřena Smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny, kdy předchůdce žalobkyně společnost , právnická osoba, se touto zavázala dodávat žalované elektřinu a související služby do odběrného místa , adresa, , , adresa, . Právní předchůdkyně žalobkyně vystavila žalované vyúčtování za elektřinu č. , hodnota, za fakturační období 27. 11. 2018 do 27. 11. 2019, se splatností dne 27. 12. 2019, znějící na částku 17 582,11 Kč za spotřebu ve výši 3,86 kWh kdy na tuto částku byly zúčtovány přijaté platby ve výši 5 220 Kč a 6 320 Kč. Dlužná částka tak činí 6 042,11 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně dále vystavila žalované vyúčtování za elektřinu č. , hodnota, za fakturační období 28. 11. 2019 do 19. 8. 2020, se splatností dne 8. 9. 2020, znějící na částku 11 561,56 Kč za spotřebu ve výši 2,478 kWh. Žalobkyně dále k důkazu předložila Všeobecné obchodní podmínky dodávky plynu, Všeobecné obchodní podmínky dodávky elektřiny, upomínky a ceníky smluvních pokut a speciálních služeb skupiny , Anonymizováno, .6 Na základě právního posouzení skutkového stavu popsaného v žalobě dospěl soud k závěru, že mezi účastníky byla platně uzavřena Smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny, přičemž právní vztah smlouvami založený se řídí jednak obecnými ustanoveními zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen o. z.), o kupní smlouvě (§ 2079 a násl. o. z.), a jednak zákonem č. 458/2000 Sb., zákon o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), v platném znění (dále jen energetický zákon). Podle § 50 odst. 2 energetického zákona se smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny zavazuje výrobce elektřiny nebo obchodník s elektřinou dodávat výrobci elektřiny, jehož zařízení je připojeno k distribuční soustavě na hladině nízkého napětí, nebo zákazníkovi elektřinu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související službu v elektroenergetice a zákazník nebo výrobce se zavazuje zaplatit výrobci elektřiny nebo obchodníkovi s elektřinou cenu za dodanou elektřinu a cenu související služby v elektroenergetice.7 V daném případě byla mezi žalovanou a právní předchůdkyní žalobkyně společností , právnická osoba, Smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny a Smlouva o sdružených službách dodávky plynu. Žalovaná porušila své povinnosti vyplývající ze smlouvy tím, že neuhradila vyúčtování č. , hodnota, za spotřebu ve výši 3,86 kWh elektřiny a vyúčtování č. , hodnota, za spotřebu ve výši 2,478 kWh elektřiny. Žalovaná je proto povinna cenu za služby spojené s dodáním elektrické energie žalobkyni uhradit.8 Žalovaná splatný závazek řádně a včas neuhradila, a je tedy ve smyslu ust. § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen o. z.), v prodlení. Podle ust. § 1970 o. z. je žalobkyně v takovém případě oprávněna požadovat úhradu úroku z prodlení, a to ve výši dohodnuté účastníky smlouvy, popřípadě stanovené vládním nařízením, jestliže k uzavření dohody o výši úroků nedošlo. V daném případě nebyla výše úroků smluvena. Žalobkyni proto přísluší úrok z prodlení ve výši stanovené v ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.9 S ohledem na výše uvedené soud podané žalobě v plném rozsahu vyhověl.10 Ve věci úspěšný účastník má dle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. proti účastníku, který ve věci úspěch neměl, právo na náhradu nákladů řízení potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva. Právo na náhradu nákladů má však žalobce dle ust. § 142a odst. 1 o. s. ř. v řízení o splnění povinnosti proti žalovanému jen tehdy, jestliže žalovanému ve lhůtě nejméně 7 dnů před podáním návrhu na zahájení řízení zaslal na adresu pro doručování, případně na poslední známou adresu výzvu k plnění. V daném případě žalobkyně doložila vyhotovení výzev k plnění ze dne 6. 12. 2022 a současně prokázala, že tuto upomínku také žalované skutečně zaslala.11 Náklady řízení sestávají z náhrady nákladů právního zastoupení stanovené podle ust. § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), v platném znění (dále jen advokátní tarif) za tyto úkony právní služby (při náhradě 300 Kč za 1 úkon právní služby):- převzetí a příprava zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) advokátního tarifu,- výzva k plnění dle § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu,- podání žaloby dle § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu.12 Náhrada nákladů řízení dále zahrnuje 3 paušální náhrady hotových výdajů dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu po 100 Kč, tj. celkem ve výši 300 Kč.13 K tomu soud přiznal 21 % DPH z odměny advokáta, paušálních náhrad hotových výdajů, cestovného a náhrady promeškaného času ve výši 252 Kč (tj. 21 % z částky 1 200 Kč) a náhradu za zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, celkem tedy částku 2 252 Kč.14 Náhradu nákladů řízení je žalovaná podle § 149 odst. 1 o. s. ř. povinna zaplatit k rukám právní zástupkyně žalobkyně.15 Lhůta ke splnění povinností uložených tímto rozsudkem byla stanovena v souladu § 160 odst. 1 o. s. ř.