12 C 275/2023-18 — Okresní soud v Jablonci nad Nisou

1 Žalobkyně podala dne [datum] ke zdejšímu soudu žalobu, kterou odůvodnila tím, že žalobkyně jakožto dodavatel poslední instance (DPI), ve smyslu § 12a-12c zákona 458/2000 Sb., dodávala žalované elektřinu do odběrného místa s tím, že žalovanému zajistila dodávku elektřiny v režimu dodavatele poslední instance poté, co její původní dodavatel ztratil možnost obchodovat s elektřinou. Za období od [datum] do [datum] vystavila žalobkyně žalovanému fakturu [variabilní symbol] za dodávky elektřiny ze dne [datum] s datem splatnosti [datum] znějící na částku 21 688,23 Kč. Žalobkyně dále uvedla, že žalovaný svůj dluh vůči žalobkyni ke dni podání tohoto návrhu uhradil pouze zčásti, a to platbou ve výši 10 380,40 Kč ze dne [datum], v důsledku čehož eviduje žalobkyně za žalovaným pohledávku z titulu nezaplacené faktury za odběr elektřiny ve výši 11 307,83 Kč spolu s příslušenstvím představujícím zákonné úroky z prodlení. V souladu s příslušnými ustanoveními všeobecných obchodních podmínek žalobkyně naúčtovala žalovanému poplatek 240 Kč za zaslání upomínky. 2 Žalobkyně se k jednání nedostavila, z jednání se omluvila s tím, že na žalobě trvá, požaduje zákonné úroky z prodlení a náhradu nákladů řízení. 3 Žalovaný se k jednání nedostavil, žaloba a předvolání mu byly doručeny fikcí do datové schránky dne [datum]. 4 Dle § 12a odst. 2 písm. a) z.č. 458/2000 Sb. dodavatel poslední instance je povinen dodávat elektřinu nebo plyn zákazníkovi, jehož dodavatel pozbyl oprávnění nebo možnost dodávat elektřinu nebo plyn. 5 Dle § 12c odst. 1 z.č. 458/2000 Sb. povinnosti dodavatele poslední instance vznikají dnem, kdy operátor trhu oznámí dodavateli poslední instance registrační číslo odběrného místa nebo výrobny zákazníka podle § 12a odst. 2 nebo výrobce podle § 12a odst. 3 nebo místa určeného pro krytí ztrát provozovatele distribuční soustavy. 6 Z uvedených skutečností a ze zákona je zřejmé, že mezi dodavatelem poslední instance a odběratelem elektrické energie nevzniká smluvní vztah na základě dohody účastníků smlouvy, ale jde o vztah vzniklý ze zákona, přičemž podmínky dodávek jsou dodavatelem poslední instance zveřejněné na jeho internetových stránkách. Žalobce tak dodával žalované elektřinu, jejíž množství a cenu žalovanému vyúčtoval fakturou [variabilní symbol] ze dne [datum] s datem splatnosti [datum] na částku 21 688,23 Kč. Žalovaný na tuto fakturu uhradil platbu ve výši 10 380,40 Kč ze dne [datum], v důsledku čehož eviduje žalobkyně za žalovaným pohledávku z titulu nezaplacené faktury za odběr elektřiny ve výši 11 307,83 Kč. Soud tedy žalovanému uložil povinnost uhradit žalobkyni žalovanou částku 11 307,83 Kč za dodanou elektrickou energii a 240 Kč za zaslání upomínky. 7 Žalovaná je dále povinna dle § 1970 o.z. platit i úroky z prodlení v zákonné výši tak, jak jsou uvedeny ve výroku rozsudku, když do prodlení se dostala dnem následujícím po splatnosti uvedeného vyúčtování. 8 O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř., dle kterého ve věci úspěšný účastník má proti účastníku, který ve věci úspěch neměl, právo na náhradu nákladů řízení potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva. Dle ust. § 142a odst. 1 o. s. ř. ve věci o splnění povinnosti má však žalobce proti žalovanému právo na náhradu nákladů řízení jen tehdy, jestliže žalovanému ve lhůtě nejméně 7 dnů před podáním návrhu na zahájení řízení zaslal na adresu pro doručování, případně na poslední známou adresu výzvu k plnění. V daném případě žalobkyně doložila vyhotovení výzvy – předžalobní upomínky k plnění žalované částky a současně prokázala, že tuto upomínku také žalované skutečně na poslední známou adresu zaslala. 9 Při rozhodování o náhradě nákladů řízení přihlédl soud k charakteru žaloby, kdy jde o tzv. formulářovou žalobu, kdy právní zástupce žalobkyně, jak je soudu známo z jeho činnosti, podává u soudu takových žalob větší množství, tyto mají podobu vžitého vzoru, kdy se jedna žaloba od druhé odlišuje jen v minimální míře potud, aby mohla být co do určitosti osob účastníků a předmětu řízení dostatečně individualizována, základní právní argumentace včetně její stylizace je totožná či jen s drobnými odchylkami a předmětem řízení je peněžité plnění, kdy tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč. Celková výše nákladů řízení tak sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč, náhrady nákladů právního zastoupení ve výši 900 Kč stanovené podle ust. § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), v platném znění (dále jen advokátní tarif), za tyto úkony právní služby (při náhradě 300 Kč za 1 úkon právní služby): -) převzetí a příprava zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) advokátního tarifu, -) výzva k plnění dle § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu, -) podání žaloby dle § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu. 10 Náhrada nákladů řízení dále zahrnuje 3 paušální náhrady hotových výdajů dle § 14b odst. 2 advokátního tarifu po 100 Kč za tři úkony právní služby v celkové výši 300 Kč a 21 % DPH z náhrady nákladů právního zastoupení a paušálních náhrad hotových výdajů ve výši 252 Kč, celkem tedy částku 2 252 Kč. 11 Náhradu nákladů řízení je žalovaná podle § 149 odst. 1 o. s. ř. povinna zaplatit k rukám advokáta žalobkyně. 12 Lhůta ke splnění povinností uložených tímto rozsudkem byla stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř.