15 C 112/2022-315 — Okresní soud v Jablonci nad Nisou

1 Žalobou podanou u Okresního soudu v Jablonci nad Nisou dne 25. 5. 2022, ve znění připuštění změny žaloby usnesením ze dne 17. 9. 2024, č.j. 15 C 112/2022-293, se žalobci domáhali primárním výrokem I. určení, že vlastníkem pozemku parc. č. , Anonymizováno, , jehož součástí je stavba , adresa, ; pozemku parc. č. , Anonymizováno, , jehož součástí je stavba bez č.p./č.e.; pozemku parc. č. , Anonymizováno, ; pozemku parc. č. , Anonymizováno, ; pozemku parc. č. , Anonymizováno, , zapsaných na listu vlastnictví č. , hodnota, v katastrálním území , adresa, , Anonymizováno, , obec , jméno FO, , byl ke dni , datum, , jméno FO, , dat. nar. , datum, , bytem , adresa, , PSČ , adresa, . Eventuálním výrokem II. se pak žalobci domáhali určení, že spoluvlastníky pozemku parc. č. , Anonymizováno, , jehož součástí je stavba , adresa, ; pozemku parc. č. , Anonymizováno, , jehož součástí je stavba bez č.p./č.e.; pozemku parc. č. , Anonymizováno, ; pozemku parc. č. , Anonymizováno, ; pozemku parc. č. , Anonymizováno, , zapsaných na listu vlastnictví č. , hodnota, v katastrálním území , adresa, , Anonymizováno, , obec , jméno FO, , jsou ode dne , datum, žalobci, každý s podílem ve výši jedné poloviny. Primární výrok I. žalobci odůvodnili tím, že jsou dědicové , jméno FO, , narozeného dne , datum, a zemřelého dne , datum, (dále jen „zůstavitel“), a mají za to, že součástí aktiv pozůstalosti má být další majetek, k němuž žalovaná údajně nabyla vlastnické právo v roce 2014 na základě neexistujícího, popř. absolutně neplatného, právního jednání. Konkrétně se jedná o: pozemek parc. č. , Anonymizováno, , jehož součástí je stavba , adresa, ; pozemek parc. č. , Anonymizováno, , jehož součástí je stavba bez č. p./č. e.; pozemek parc. č. , Anonymizováno, ; pozemek parc. č. , Anonymizováno, a pozemek parc. č. , Anonymizováno, , vše zapsáno v katastru nemovitostí na listu vlastnictví č. , hodnota, v k. ú. , adresa, , Anonymizováno, , obec , jméno FO, (dále společně jen „předmětné nemovitosti“). Uvedli, že řízení o pozůstalosti po zůstaviteli doposud nebylo pravomocně skončen, proto je žaloba formulována jako žaloba na určení vlastnického práva zůstavitele ke dni jeho úmrtí, a to v souladu s ustálenou rozhodovací praxí Nejvyššího soudu, shrnutou v aktuálním usnesení ze dne 30. 6. 2020, sp. zn. , spisová značka, , přičemž si žalobci jsou vědomi rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 17. 9. 2019, sp. zn. , spisová značka, , jenž ale řešil situaci, kdy byla žaloba podána až po pravomocném skončení dědického řízení. Dále uvedli, že zpochybňují existenci, potažmo platnost kupní smlouvy ze dne 29. 1. 2014, na základě které bylo vlastnické právo zůstavitele k nemovitostem údajně převedeno na žalovanou. Žalobci jsou přesvědčeni, že zůstavitel kupní smlouvu nepodepsal, v důsledku čehož vlastnické právo k nemovitostem nikdy nepřešlo na žalovanou, vlastníkem nemovitostí tedy byl v okamžiku své smrti zůstavitel a nemovitosti mají být součástí aktiv pozůstalosti. I pokud by zůstavitel kupní smlouvu byl podepsal, musela by být posouzena jako absolutně neplatná pro zjevný rozpor s dobrými mravy. Popsali, že , jméno FO, , Anonymizováno, (zůstavitel) zemřel dne , datum, . Jelikož zůstavitel neučinil žádné pořízení pro případ smrti, dědictví po něm by měli nabýt podle zákona rovným dílem jeho dva dospělí synové , jméno FO, , Anonymizováno, , dat. nar. , Datum narození žalobce B, (žalobce 2), a , Jméno žalobce A, , dat. nar. , Datum narození žalobce A, (žalobce 1). Jejich matka a manželka zůstavitele , jméno FO, zemřela již v roce , Anonymizováno, . V rámci projednání dědictví vyšlo najevo, že součástí pozůstalosti nejsou nemovitosti v , jméno FO, , kde žalobci strávili dětství a který patřil rodině , jméno FO, dlouhá desetiletí. Zůstavitel svým synům (žalobcům) nikdy nesdělil, že by dům měl jiného vlastníka a rovněž jim v posledních letech svého života říkal, že nemá žádnou závěť ani jiné pořízení pro případ smrti (což byla pravda) a že vše připadne rovným dílem synům , jméno FO, a , jméno FO, . Žalobci neměli důvod po dobu otcova života kontrolovat stav otcova majetku zapsaný v katastru nemovitostí, a proto až po zahájení dědického řízení zjistili, že vlastnické právo k nemovitostem bylo údajně převedeno na žalovanou na základě kupní smlouvy ze dne 29. 1. 2014. Jelikož měl žalobce 1 za to, že mohlo dojít ke spáchání trestného činu na jeho otci (zůstaviteli), podal dne 28. 6. 2021 na , Anonymizováno, v , Anonymizováno, trestní oznámení. Jeho část týkající se podezřelých okolností úmrtí zůstavitele byla odložena, část týkající se převodu vlastnického práva k nemovitostem na žalovanou však byla dále šetřena a 31. 8. 2021 zahájila , právnická osoba, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , adresa, , , Anonymizováno, , úkony trestního řízení podle § 158 odst. 3 trestního řádu pro podezření z trestných činů podvodu podle § 209 odst. 1 trestního zákoníku a padělání a pozměnění veřejné listiny podle § 348 odst. 1, 2 písm. b) trestního zákoníku. Usnesením ze dne 19. 9. 2021, č. j. , Anonymizováno, byla uvedená trestní věc odložena, neboť podle policejního orgánu se nejedná o podezření z trestného činu. Proti tomuto usnesení podal žalobce 1 stížnost, které bylo vyhověno usnesením státního zástupce. Věc pak byla opětovně odložena, v zásadě s totožným odůvodněním. Proti tomuto usnesení již žalobce 1 stížnost nepodal a postupoval civilní cestou. Dále poukázali, že ze spisu vkladového řízení, vedeného Katastrálním úřadem , Anonymizováno, , Katastrálním pracovištěm , adresa, pod sp. zn. , Anonymizováno, , vyplývá, že dne 31. 1. 2014 byl podán návrh na vklad vlastnického práva k nemovitostem ve prospěch žalované a dále na vklad věcného břemene užívání ve prospěch zůstavitele. Návrh byl podán na základě plné moci , tituly před jménem, , jméno FO, , , Anonymizováno, a vkladovou listinou byla kupní smlouva ze dne 29. 1. 2014, sepsaná formou notářského zápisu , Anonymizováno, , přičemž jeho stejnopis byl vyhotoven dne 30. 1. 2014. Dne 20. 3. 2014 katastrální úřad zaslal notáři výzvu k poskytnutí součinnosti při opatřování podkladů pro vydání rozhodnutí č. j. , Anonymizováno, , kde poukázal na rozpor ve vkladové listině, kde bylo ujednáno zřízení „bezplatného“ věcného břemene pro zůstavitele za úplatu ve výši 448 266 Kč. Notář následně dne 21. 3. 2014 zaslal katastrálnímu úřadu notářský zápis s opravnou doložkou, vyhotovenou údajně dne 30. 1. 2014 (stejnopis z téhož dne). Vklad vlastnického práva byl proveden dne 24. 3. 2014, a to s právními účinky k 31. 1. 2014, přičemž žalobci jsou přesvědčeni, že zůstavitel kupní smlouvu ze dne 29. 1. 2014 nepodepsal, a proto se vůbec nejednalo o jeho právní jednání ve smyslu § 546 o. z. Reálně k podpisu kupní smlouvy nedošlo, což bylo „zakryto“ jejím uzavřením formou notářského zápisu. Jelikož na katastrální úřad byl podán jen stejnopis notářského zápisu bez podpisů, nebylo možné pravost podpisu zůstavitele na kupní smlouvě ověřit písmoznalcem a aby nastoupila vyvratitelná právní domněnka pravosti a správnosti projevu vůle ve smyslu § 568 odst. 2 o. z., musí být taková veřejná listina podepsána, kdy doposud nebylo postaveno najisto, že notářský zápis byl podepsán zůstavitelem. Naopak notář policejnímu orgánu uvedl, že „na smlouvě nejsou podpisy osob, jelikož on jejich ověření zapsal v notářské knize“ (, Anonymizováno, ). V takovém případě by však notářský zápis byl sepsán v rozporu s § 63 notářského řádu a zásadní pochybnosti budí rovněž skutečnost, že údajně mělo dne 30. 1. 2014 dojít k sepsání opravné doložky ohledně (bez)úplatnosti zřizovaného věcného břemena a není v souladu s běžným chodem věcí, aby dne 29. 1. 2014 byl sepsán notářský zápis (vč. chyby ohledně bezúplatnosti), dne 30. 1. 2014 byl vyhotoven jeho stejnopis (vč. chyby), který byl dne 31. 1. 2014 doručen katastrálnímu úřadu spolu s návrhem na vklad, a současně, aby dne 30. 1. 2014 byla vyhotovena (při obligatorní osobní účasti zůstavitele a žalované) opravná doložka. Podle žalobců je zjevné, že k sepsání opravné doložky muselo dojít teprve po doručení výzvy katastrálního úřadu, tj. dne 20. nebo 21. 3. 2014. Jednalo se zřejmě o snahu dodatečně zastřít pochybení notáře, poněvadž bez antedatování opravné doložky by katastrální úřad návrh na vklad musel (přinejmenším částečně) zamítnout, jak poučil účastníky ve výzvě č. j. , Anonymizováno, . Konečně uvedli, že i pokud by bylo postaveno najisto, že zůstavitel kupní smlouvu skutečně podepsal, žalobci toto právní jednání považují za absolutně neplatné pro zjevný rozpor s dobrými mravy ve smyslu § 588 o. z. pro hrubý nepoměr mezi kupní cenou a reálnou hodnotou nemovitostí, přičemž žalovaná zneužila velice špatný , podezřelý výraz, stav zůstavitele a kupní cenu mu dokonce ani nezaplatila. Na základě kupní smlouvy bylo převedeno vlastnické právo ze zůstavitele na žalovanou, a to za úplatu ve výši 1 333 932 Kč, kupní cena měla být podle článku IV. zaplacena ve čtyřech splátkách po 250 000 Kč ve dnech 21. 12. 2013, 10. 12. 2013, 2