5 C 160/2024-26 — Okresní soud v Jablonci nad Nisou

1. Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení částek, jak je rozvedeno pod výroky I. a II. tohoto rozsudku, s následujícím odůvodněním: Žalovaný dne 19. 12. 2007 uzavřel se společností , právnická osoba, , IČO: , IČO, (dále jen „původní věřitel"), smlouvu o půjčce č. , RČ, . Na základě této smlouvy poskytl původní věřitel žalovanému peněžní prostředky ve výši 25 000 Kč, které žalovaný převzal hotově v den uzavření smlouvy. Převzetí finančních prostředků žalovaný potvrdil svým vlastnoručním podpisem na smlouvě. Spolu s jistinou půjčky se žalovaný zavázal původnímu věřiteli splatit i souhrnný poplatek ve výši 17 400 Kč, který představoval smluvně sjednané příslušenství pohledávky. Žalovaný se tak zavázal původnímu věřiteli splatit celkovou částku ve výši 42 400 Kč, a to v 53 pravidelných týdenních splátkách, které měly být spláceny v hotovosti k rukám osoby pověřené původním věřitelem, přičemž první splátka byla dle smlouvy splatná 7. den ode dne uzavření smlouvy a každá následující pak do konce následujícího týdenního období, resp. do 7 dnů po uhrazení předchozí splátky. Při řádném splácení půjčky by pak splatnost poslední splátky, jakož i celková splatnost závazku připadla na den 24. 12. 2008. Žalovaný však půjčku včetně sjednaného příslušenství nesplatil řádně a včas, a to tím, že ani ke dni splatnosti poslední splátky, tj. ke dni 24. 12. 2008 svůj závazek nesplnil. Žalovaný původními věřiteli uhradil částku ve výši 3 450 Kč. Jednotlivé úhrady splátek byly dle dohody smluvních stran započítány nejprve na souhrnný poplatek a po jeho úplném splacení na jistinu pohledávky. Na souhrnný poplatek tak byla započtena částka ve výši 3 450 Kč a na jistinu pohledávky byla alokována částka ve výši 0 Kč. Žalovaný se tak ode dne 25. 12. 2008 dostal do prodlení s úhradou částky 38 950 Kč, kterou představoval součet zůstatku jistiny pohledávky ve výši 25 000 Kč a zůstatku souhrnného poplatku ve výši 13 950 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19. 6. 2015, uzavřené mezi původním věřitelem a přechodným věřitelem společností , Anonymizováno, došlo s účinností ke dni 1. 7. 2015 k postoupení pohledávky na přechodného věřitele. Změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena přípisem ze dne 25. 6. 2015. Celková hodnota pohledávky činila ke dni postoupení 38 950 Kč a skládala se z nedoplatku jistiny ve výši 25 000 Kč a nedoplatku souhrnného poplatku ve výši 13 950 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 24. 8. 2018 mezi přechodným věřitelem a žalobkyní došlo k témuž dni k postoupení předmětné pohledávky na žalobkyni. Smlouva nabyla platnosti a účinnosti ke dni 24. 8. 2018. Žalovaný byl o změně věřitele informován přípisem ze dne 17. 9. 2018. Ode dne postoupení pohledávky neuhradil žalovaný na svůj dluh ničeho. Předmět žalobního návrhu tak tvoří nedoplatek jistiny půjčky ve výši 25 000 Kč a nedoplatek souhrnného poplatku ve výši 13 950 Kč, případné kapitalizované úroky z prodlení.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Na základě provedeného dokazování byly zjištěny následující skutečnosti:4. Mezi původním věřitelem a žalovaným byla uzavřena smlouva o půjčce ze dne 19. 12. 2007, jejímž předmětem byl závazek původního věřitele poskytnout žalovanému hotovostní peněžní prostředky ve výši 25 000 Kč a závazek žalovaného je vrátit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 17 400 Kč, tj. celkem 42 400 Kč, v 53 týdenních splátkách ve výši 800 Kč. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky.5. Oznámením o postoupení pohledávky ze dne 25. 6. 2015 byl žalovaný původním věřitelem informován, že došlo k postoupení pohledávky za jeho osobou na společnost , Anonymizováno, Podle podacího lístku byla zásilka předána k přepravě dne 27. 7. 2015 na adresu , Anonymizováno, , , adresa, . Úplata za postoupení pohledávek byla uhrazena.6. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 19. 6. 2015 včetně příloh byla pohledávka původního věřitele za žalovaným ze smlouvy převedena na společnost , Anonymizováno, . Podle potvrzení o přijetí platby ze dne 19. 6. došlo k úhradě plnění za postoupené portfolio.7. Oznámením o postoupení pohledávky ze dne 17. 9. 2018 byl žalovaný společností , Anonymizováno, informován, že došlo k postoupení pohledávky za jeho osobou na žalobkyni. Podle podacího lístku byla zásilka předána k přepravě dne 19. 9. 2018 na adresu , adresa, .8. Výzvou před podáním žaloby ze dne 25. 4. 2024 byl žalovaný seznámen s neuhrazenou výší dluhu a s tím, že pokud jej neuhradí v určené lhůtě, bude se žalobkyně domáhat svého nároku soudní cestou. Podle podacího archu byla zásilka předána k přepravě dne 26. 4. 2024 na adresu , adresa, .9. Na základě provedeného dokazování měl soud za zjištěný následující skutkový stav:10. Mezi původním věřitelem a žalovaným byla dne 19. 12. 2007 uzavřena smlouva o půjčce, na základě níž se původní věřitel zavázal poskytnout žalovanému hotovostní peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč a žalovaný se zavázal je vrátit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 17 400 Kč, tj. celkem 42 400 Kč, v 53 týdenních splátkách ve výši 800 Kč. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky. Žalovaný peněžní prostředky obdržel. Smlouvou o postoupení pohledávek byla pohledávka za žalovaný převedena z původního věřitele na společnost , Anonymizováno, , o čemž byl žalovaný vyrozuměn. Následně smlouvou o postoupení pohledávek byla pohledávka za žalovaný převedena ze společnosti , Anonymizováno, na žalobkyni, o čemž byl žalovaný vyrozuměn. Žalovanému byla zaslána výzva před podáním žaloby ze dne 25. 4. 2024, na kterou nikterak nereagoval.11. Podle § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.12. Podle § 497 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, v rozhodném znění, smlouvou o úvěru se zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.13. Podle § 517 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, v rozhodném znění, jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis.14. Soud dospěl po právním posouzení skutkového stavu k závěru, že mezi původním věřitelem a žalovaným vznikl závazkový právní vztah na základě platně uzavřené smlouvy o úvěru. Původní věřitel nebyl zatížen povinností prověřovat úvěruschopnost žalovaného před uzavřením smlouvy, neboť to tehdejší právní úprava nevyžadovala (zákon č. 321/2001 Sb.). Soud přezkoumal žalobou uplatněné nároky a zjistil, že jsou po právu, když doposud nebyla uhrazena úvěrová jistina ve výši 25 000 Kč a souhrnný poplatek ve výši 13 950 Kč. V tomto rozsahu bylo žalobě vyhověno. Žaloba byla shledána důvodnou i co do úroku z prodlení, jelikož se žalovaný dostal do prodlení se zaplacením peněžitého dluhu. Přiznaná výše úroku z prodlení odpovídá nařízení vlády č. 142/1994 Sb. v rozhodném znění. Aktivní věcná legitimace žalobkyně k uplatňování nároku byla dána smlouvou o postoupení pohledávek.15. Podle § 142 odst. 1 o. s. ř., účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl.16. Žalobní návrh byl posouzen jako tzv. formulářová žaloba, neboť zástupce žalobkyně, jak je soudu známo z jeho činnosti, podává u soudu takových žalob větší množství, tyto mají podobu vžitého vzoru, kdy se jedna žaloba od druhé odlišuje jen v minimální míře potud, aby mohla být co do určitosti osob účastníků a předmětu řízení dostatečně individualizována, základní právní argumentace včetně její stylizace je totožná či jen s drobnými odchylkami a předmětem řízení je peněžité plnění, kdy tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč. Výše účelně vynaložených nákladů řízení byla proto určena podle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen „a. t.“).17. Soud přiznal žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení ve výši 2 452 Kč, sestávající ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 000 Kč, odměny zástupce žalobce za tři úkony právní služby po 300 Kč (§ 14b odst. 1 bod 2., § 11 odst. 1 písm. a) a d) a. t. – za přípravu a převzetí zastoupení, sepis předžalobní výzvy k plnění a žaloby), náhrady hotových výdajů zástupce žalobce za tři úkony právní služby po 100 Kč (§ 14b odst. 5 písm. a) a. t.) a náhrady za daň z přidané hodnoty rovnající se 21% z odměn a náhrad ve výši 252 Kč (§ 137 odst. 1 a 3 o. s. ř.).18. Náhradu nákladů řízení je žalov