6 C 44/2023-118 — Okresní soud v Jablonci nad Nisou

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 20.2.2023 domáhal vůči žalované vypořádání zaniklého společného jmění manželů (dále jen „SJM“), a to uložení povinnosti žalované zaplatit žalobci na vypořádání hodnot zaniklého SJM částku 297 000 Kč, jako polovinu hodnoty vnosu žalobce do SJM, a to do tří dnů od právní moci rozsudku a nahradit žalobci náklady řízení. Návrh odůvodnil tím, že manželství účastníků uzavřené dne 24.6.2000 byl rozvedeno rozsudkem zdejšího soudu ze dne 28.1.2020, č.j. 11 C 199/2019-14, který nabyl právní moci dne 25.2.2020. Zaniklé SJM účastníků nebylo vypořádáno dohodou, ačkoliv se o to žalobce pokusil, avšak žalovaná na jeho návrhy nejdříve nijak nereagovala a věc začala řešit až v lednu 2023. K vypořádání v tomto řízení navrhl žalobce toliko vnos z jeho výlučných prostředků ve výši 594 000 Kč do SJM, a to na kupní cenu členského podílu Bytového družstva , Anonymizováno, , IČO , IČO, , sídlem , Anonymizováno, ul. , Anonymizováno, , č.p. , Anonymizováno, , , adresa, , s nímž je spojeno právo nájmu bytu číslo , hodnota, o dispozici 3+1 v domě v , adresa, (dále jen „členský podíl“), odpovídající celé kupní ceně členského podílu. Tvrdil, že členský podíl je součástí zaniklého SJM, avšak jeho celá kupní cena byla uhrazena z jeho výlučných prostředků, které za tímto účelem nabyl prodejem nemovitostí v jeho výlučném vlastnictví získaných darem, a to budovy č.p. , Anonymizováno, , jiná stavba, v obci , adresa, , pozemku p.č. , hodnota, , zastavěná plocha a nádvoří, a pozemku p.č. , hodnota, , trvalý travní porost, vše zapsané v k.ú. , adresa, . Uvedl, že investované výlučné prostředky žalobce představují vnos, který má být žalobci v rámci vypořádání zaniklého SJM vrácen. Žalobce neuplatnil požadavek na valorizaci tohoto vnosu dle § 742 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.). Závěrem doplnil, že samotný členský podíl k vypořádání neoznačuje, neboť mezi společnou věcí a vnosem na ni vynaloženým není taková souvislost, která by jejich právní osud, pokud jde o vypořádání SJM natolik spojovala, aby je bylo nutno vypořádat současně shodným postupem. Stejně tak žalobce neoznačuje ostatní věci a majetkové hodnoty náležející do zaniklého SJM, neboť tyto byly účastníky poměrně rozděleny.2. Žalovaná v podání doručeném soudu dne 17.4.2023 vyslovila s nárokem žalobce nesouhlas. K předžalobní komunikaci namítla, že to byla právě ona, kdo od doby rozvodu usiloval o vypořádání zaniklého SJM dohodou, a naopak to byl žalobce, jehož postup byl liknavý. Uvedla, že doposud nebyla mezi nimi vypořádána jen jedna zásadní majetková hodnota, a to shora označený členský podíl v Bytovém družstvu , Anonymizováno, , přičemž od 1.11.2020 užíval tento byt žalobce, donedávna společně s jejich již zletilým synem. Uvedla, že společně s nezl. dcerou , jméno FO, , nar. , Anonymizováno, ., Anonymizováno, ., Anonymizováno, , žije v zahradním domku ve vlastnictví jejího současného manžela na shora uvedené doručovací adrese. Vzhledem k uvedenému tak veškerá jednání s žalobcem směřovala k tomu, že on si ponechá byt, který užíval a žalovanou vyplatí, kdy předmětný členský podíl představuje její jediný hodnotný majetek. Její příjem činí přibližně 12 000 Kč měsíčně a ani s příjmem manžela nedosahují měsíčního příjmu žalobce, který činí 57 252 Kč. Dále zevrubně popsala průběh předsoudní komunikace s žalobcem týkající se vypořádání daného členského podílu, podle které nejprve nedošlo k dohodě na výši vypořádacího podílu náležejícího žalované, a kdy následně, pouze však v rámci mimosoudního řešení věci, byla připravena zohlednit celý tvrzený vnos žalobce a uhradit jej přímo z kupní ceny předmětného členského podílu, což mělo být součástí jí navrhované dohody, ke které však nedošlo a k jejímu překvapení byla žalobcem podána žaloba, což považuje za jednání v rozporu s dobrými mravy, protože s žalobcem jednala korektně a učinila mu nabídku, která vycházela z jeho návrhu a ještě mu v rámci mimosoudní dohody nabídla vypořádání vnosu do SJM v částce vyšší, než které se domáhá podanou žalobou. Nadto její majetková situace jí neumožňuje žalobci požadovanou částku vyplatit. V péči má rovněž jejich nezl. dceru. Dále žalovaná uvedla, že je dána souvislost mezi společnou věcí a vnosem, která jejich osud jednoznačně spojuje. Odkazuje zejména na předžalobní korespondenci, ve které od počátku navrhuje (stejně jako žalobce), aby byl vypořádán členský podíl spolu s tvrzeným vnosem žalobce. Má za to, že předmětný členský podíl je nutno vypořádat v rámci tohoto řízení spolu s vnosem žalobce a tuto hodnotu k vypořádání označila. Dále uvádí, že v daném případě ohledně této hodnoty, vzhledem k podané žalobě, nenastaly účinky v důsledky domněnky vypořádání ve smyslu § 741 písm. c) o.z.3. V replice ze dne 18.5.2023 žalobce odmítl, že by jednal netransparentně. Poukázal na to, že pokud by žalobu nepodal do rozhodného data 25.2.2023, nemohl by již vnos vymahatelně uplatnit a bylo by jen na vůli žalované, zda jej dobrovolně vyrovná či nikoliv a odkázal na předžalobní komunikaci mezi stranami. Uvedl, že dohody mezi účastníky nebylo dosaženo pro jejich odlišná stanoviska. Žalobce má vůli být členem bytového družstva a ponechat si členský podíl, což bylo před podáním žaloby žalované sděleno, a tedy vypořádání zákonnou domněnkou vyhovuje jeho zájmům. Stanoviskem žalované byl oproti tomu prodej daného členského podílu a z jeho výtěžku poté vypořádat vnos žalobce uplatněný v tomto řízení. Odmítá, že by podání žaloby bylo motivováno snahou žalovanou poškodit. Odmítá, že by na podání žaloby bylo cokoliv nemravného, kdy touto žalobou je sledován standardní majetkový záměr žalobce a obecný odkaz žalované na rozpor s dobrými mravy tak nemůže obstát. Okolnost, zda žalovaná disponuje finančními prostředky na úhradu vypořádacího podílu či nikoliv, není rozhodná. Nadto k úrovni bydlení žalované namítl, že žalovaná neužívá k bydlení zahradní domek, ale plně funkční dvoupodlažní dům s přístavbou. Dále zdůrazňuje, že žalobou označil k vypořádání pouze vnos, nikoliv členský podíl v bytovém družstvu. Pokud žalovaná chtěla učinit předmětem soudního vypořádání předmětný členský podíl, tedy aby ohledně této hodnoty nedošlo k uplatnění domněnky vypořádání, měla podat k soudu v zákonné lhůtě odpovídající návrh. Setrval na názoru, že mezi společnou věcí a vnosem na ni vynaloženým není taková souvislost, která by jejich právní osud natolik spojovala, aby tyto bylo nutno vypořádávat vždy společně, k čemuž odkazuje na judikaturu Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 22 Cdo 2570/2013, resp. 22 Cdo 1848/2021.4. Podáním ze dne 7.11.2023 žalovaná (po prvním jednání ve věci) doplnila svá skutková tvrzení a důkazní návrhy. Uvedla, že společně s žalobcem, předtím, než nabyli předmětný členský podíl, s nímž je spojeno právo nájmu bytu č. , hodnota, , vlastnili ve stejném bytovém družstvu jiný členský podíl, a to členský podíl, s nímž bylo spojeno právo nájmu bytu č. , hodnota, , ve stejném domě a na stejné adrese. Tento se rozhodli prodat za účelem koupě většího bytu, tj. předmětného bytu č. , hodnota, . Dále uvedla, že členský podíl, s nímž je spojeno právo nájmu bytu č. , hodnota, převedli na , tituly před jménem, , jméno FO, , nar. , Anonymizováno, ., Anonymizováno, ., Anonymizováno, , a to na základě dohody o převodu členských práv a povinností ze dne 16.3.2004 a za kupní cenu ve výši 450 000 Kč. Prostředky z prodeje uvedeného členského podílu byly použity na koupi členského podílu, s nímž je spojeno právo nájmu bytu č. , hodnota, , jak dokládá výpis z bankovního účtu č. , č. účtu, vedeného na jméno žalované u ČSOB a.s., ze kterého je zřejmé, že dne 12.3.2004 na uvedený účet přišla částka 450 000 Kč od , tituly před jménem, , jméno FO, a dne 23.3.2004 bylo z uvedeného účtu vybráno 250 000 Kč, tj. v den uzavření smlouvy o převodu členských práv a povinností ze dne 23.3.2004 a nájemní smlouvy k bytu č. , hodnota, . Tvrzení žalobce, že ze svých výlučných prostředků uhradil celou kupní cenu členského podílu se tedy nezakládá na pravdě.5. Žalobce na doplnění žalované reagoval podáním ze dne 24.11.2023. Má za to, že v řízení bylo listinami prokázáno, že kupní cena předmětného členského podílu byla sjednána ve výši 594 000 Kč a bylo sjednáno její plnění přes notářskou úschovu. Žalobce pak označil k důkazu listiny, z nichž plyne, že prodejem svých výlučných nemovitostí získal dne 4.3.2004 částku 200 000 Kč a dne 11.3.2004 částku 400 000 Kč, následující den 12.3.2004 pak částku 594 000 Kč odpovídající sjednané kupní ceně členského podílu bankovním převodem odeslal na bankovní účet notářské úschovy v souladu s kupní smlouvou a dohodou o notářské úschově. Namítá, že tvrzení žalované, že na tuto kupní cenu uhradili účastníci společně částku 250 000 Kč v hotovosti není pravdivé a je vyvráceno listinnými důkazy. Pokud účastníci z prostředků SJM prodávajícímu členského podílu hradili nějakou částku v hotovosti, nebylo to na kupní cenu členského podílu či její část, neboť ta byla sjednána smlouvou v částce 594 000 Kč