112 C 3/2021-465 — Okresní soud v Jablonci nad Nisou

1 Žalobní tvrzeníŽalobou soudu doručenou dne , datum, se žalobci domáhají na žalovaném zaplacení částky 53 458 Kč se „zákonným“ úrokem z prodlení od , datum, do zaplacení. Tvrdí, že dne , datum, balík slámy ve vlastnictví žalovaného kutálející se ze svahu narazil do vozidla řízeného žalobkyní, Policie ČR nezjistila cizí zavinění na rozkutálení balíku. Z fotografií zachycující pole, ze kterého se balík uvolnil je patrné, že balíky nebyly uloženy tak, aby bylo zcela zabráněno jejich samovolnému pohybu. Domáhají se tedy po žalovaném náhrady škody, který za škodu odpovídá, když neprovedl taková preventivní opatření, která by způsobení škody mohla s dostatečnou jistotou zabránit. Požadují náhradu vynaložených nákladů na opravu vozidla ve výši 19 380 Kč (vynaložených žalobcem) a ve výši 4 078 Kč (vynaložených žalobkyní) a náhradu nemajetkové újmy každý ve výši 15 000 Kč, když žalobce byl spolujezdcem žalobkyně.2 Žalovaný nároky žalobců neuznává a činí je sporným. Nesporuje žalobní tvrzení ohledně vlastnictví balíku (tvrdí, že šlo o balík sena) a žalobní tvrzení popisující nehodu, ale tvrdí, že s ohledem na situaci na místě, kterou detailně ve vyjádření k žalobě popisuje (pámelníkový živý plot, drátěný pletivový plot bezprostředně přiléhající k živému plotu a drátěný pletivový plot u silnice, poloha balíku proti svahu lisovaného již , datum, ), z fyzikálního hlediska není možné, aby se balík sena přes vytvořenou plošku sám rozkutálel a že balík byl dostatečně zajištěn proti samovolnému rozkutálení. Je si naprosto jistý, že balík někdo úmyslně strčil, odmítá nést odpovědnost za zavinění dopravní nehody a vzniklou škodu na majetku. Tvrdí, že otáčení balíku proti svahu je dostatečně preventivní opatření bránící samovolnému rozkutálení.3 Zrušení zamítavého rozhodnutí okresního soudu odvolacím soudemZamítavé rozhodnutí okresního soudu vycházelo ze závěru, že věc je třeba posuzovat podle § 2937 zákona č. 89/2012 Sb. o.z. a že jsou to žalobci, kdo má povinnost svá tvrzení (že balík slámy správně sena se rozkutálel bez cizího zavinění, tj. sám od sebe) prokázat, což neudělali. Odvolací soud rozhodnutí okresního soudu zrušil, s tím, že věc je třeba posoudit podle § 2924 o.z. Po jeho poučení žalovaný doplnil svá tvrzení tak, že „s odkazem na fotografii na č.l. 114 pořízenou v době nehody považoval za zjistitelné konkrétní místo položení balíku sena, neboť byla zachycena kupička sena. Nemá sice fotografii zachycující přesné uložení balíku, který způsobil škodu, ale trvá na tom, že se nemohl samovolně rozkutálet ani z místa, které na situačním plánku vyznačila policie. Skutečnost, že předmětný balík byl umístěn proti svahu dovozuje i z uložení ostatních balíků, které zůstaly na louce a byly zachyceny fotodokumentací v době nehody (čl. 44 a čl. 44 p.v. )“. Dále předložil k důkazu znalecký posudek znalce , tituly před jménem, , jméno FO, se zadáním znaleckého úkolu možnosti či nemožnosti samovolného rozpohybování balíku sena několik dní slisovaného do válcového útvaru. Odvolací soud uložil okresnímu soudu, aby se zabýval splněním povinnosti žalovaného ohledně břemene tvrzení a důkazního ohledně naplnění liberačního důvodu s tím, že pokud neshledá jeho naplnění, nechť se zabývá jednotlivými složkami odpovědnosti žalovaného za vzniklou škodu a vyzve žalobce k odstranění vad žaloby a po její opravě je poučí podle § 118a odst. 1 o.s.ř.4 K odpovědnosti za škodu z provozní činnostiV souladu se závazným právním názorem odvolacího soudu okresní soud věc posoudil podle § 2924 o.z., podle kterého: „Kdo provozuje závod nebo jiné zařízení sloužící k výdělečné činnosti, nahradí škodu vzniklou z provozu, ať již byla způsobena vlastní provozní činností, věcí při ní použitou, nebo vlivem činnosti za okolí. Povinnosti se zprostí, prokáže-li, že vynaložil veškerou péči, kterou lze rozumně požadovat, aby ke škodě nedošlo.5 Nejvyšší soud ve svém rozsudku ze dne 27. 6. 20219, sp. zn. 25 Cdo 1127/2018, uvedl:,, Jak vyplývá z citovaného ustanovení, škodu způsobenou provozem hradí provozovatel bez ohledu na zavinění i na porušení právní povinnosti. Jde tedy o odpovědnost objektivní, avšak vzhledem k zakotvení liberačních důvodů nejde o odpovědnost absolutní. Předpokladem odpovědnosti dle tohoto ustanovení je událost vyvolaná provozem závodu nebo jiného obdobného zařízení (samotnou existencí provozního zařízení, které škodlivě působí na okolí, a to bez ohledu na to, zda zařízení je v chodu, či nikoliv), vznik újmy a příčinná souvislost mezi nimi. Povinným k náhradě újmy (škůdcem) je provozovatel, tedy ten, kdo vyvíjí provozní činnost výdělečně (za účelem dosažení zisku), v rámci svého závodu (§ 502 o. z.) nebo jiného podobného zařízení. Provozem se rozumí soustavně prováděná činnost právnickou nebo fyzickou osobou, související s předmětem činnosti (zpravidla podnikatelské, obchodní), kterou subjekt vyvíjí za použití určitých organizačních opatření, zejména pokud je provozována továrním způsobem, při němž jsou používány stroje, nástroje, přístroje či technologické postupy, které nemusejí být plně zvladatelné a kontrolovatelné a mohou ze své podstaty mít nepříznivé účinky na okolí nebo osoby, které s nimi přijdou do styku. Újma musí být způsobena buď vlastní provozní činností, tedy samotným využitím technologických postupů, nebo věcí při ní použitou, případně vlivem činnosti na okolí, čímž je míněn nepříznivý dopad technologických postupů navenek (např. únik škodlivin). Na poškozeném je, aby prokázal, že mu vznikla újma (včetně její výše), že škůdce výdělečně provozuje shora popsanou činnost a že mezi existencí (projevy) tohoto provozu a vznikem škody je příčinná souvislost. Prokáže-li poškozený tyto skutečnosti, je dána odpovědnost škůdce (z níž se může případně vyvinit). V rozhodované věci není mezi účastníky sporné, že žalovaný výdělečně provozuje zemědělskou činnost a že mezi existenci (projevy) tohoto provozu a vznikem škody je příčinná souvislost – žalovaná nesporoval žalobní tvrzení ohledně vlastnictví balíku ani žalobní tvrzení popisující nehodu. Je tedy dána odpovědnost žalovaného a je na něm, aby prokázal, že vynaložil veškerou péči, kterou lze rozumně požadovat, aby ke škodě nedošlo (a tak se odpovědnosti zprostí). Resp. jak uvedl ve svém rozhodnutí odvolací soud, je to žalovaný, kdo má povinnost tvrdit a prokázat, na jakém konkrétním místě louky se balík sena, který způsobil škodu nacházel a že byl umístěn proti svahu a bylo vyloučeno, aby se v daném prostředí dne , datum, sám rozpohyboval anebo alespoň prokázat, že jiné opatření, uložení a zabezpečení balíku sena by nebylo rozumné po něm požadovat (tj. liberační důvod).6 K otázce vyvinění žalovaného, resp. naplnění liberačního důvoduNejvyšší soud ve svém rozsudku ze dne 27. 6. 2019 spis. zn. 25 Cdo 1127/2018, uvedl: ,,Jak plyne z důvodové zprávy (Eliáš, 2012, s 1034), výrazem „rozumně požadovat“ je vyjádřeno, že se nemají na mysli jen povinnosti ujednané ve smlouvě nebo stanovené právními předpisy, ale vše, co se v daném ohledu jeví s ohledem na povahu provozu jako racionální, tedy nikoliv všech myslitelných opatření, která jsou sice proveditelná, ale kladla by na něj přepjaté požadavky. Provozovatel se zprostí odpovědnosti prokáže-li, že si při provozování počínal s opatrností, jaká odpovídá dosažené úrovni poznání v daném oboru i obecné zkušenosti (řádně a odborně způsobilý provozovatel). Druhá věta § 2924 o.z. patří k právním normám s relativně neurčitou hypotézou, tj. k normám, jejíž hypotéza není stanovena přímo právním předpisem, a která tak přenechává soudu, aby podle svého uvážení v každém jednotlivém případě vymezil sám hypotézu právní normy ze širokého, předem neomezeného okruhu okolností. Dovolací soud pak může úvahu odvolacího soudu o tom, v jakém rozsahu se škůdce zprostil odpovědnosti za škodu, přezkoumat pouze v případě její zjevné nepřiměřenosti (k aplikaci právních norem s relativně neurčitou hypotézou, srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu dne 20. 5. 2009, spis. zn. 22 Cdo 1618/2007, nebo ze dne 21. 10. 2008, spis. zn. 21 Cdo 4059/2007).“7 DokazováníSoud provedl dokazování fotodokumentací, situačními plánky a místním šetřením na předmětné louce, zprávou Českého hydrometeorologického ústavu a VUT v Brně, znaleckým posudkem a výslechy žalovaného, svědka , Anonymizováno, , policistů, kteří dokumentovali situaci na místě (svědci , Anonymizováno, , , Anonymizováno, ) a znalce.8 Ze zprávy Českého hydrometeorologického ústavu ze dne , datum, ohledně počasí v lokalitě , adresa, (kde se louka nachází) soud zjistil, že nejbližší okolní stanice (, adresa, ) dne , datum, zaznamenali následující: , adresa, beze srážek, , adresa, denní úhrn 0,1 mm, dne , datum, , adresa, denní úhrn srážek 16,6mm, , adresa, denní úhrn 22,7 mm, , adresa, ,, právnická osoba, , dne , datum, , adresa, denní úhrn srážek 9,, právnická osoba, , , adresa, denní úhrn 7,3 mm, , adresa, ,7 mm, dne , datum, , adresa, denní úhrn srážek 1,5 mm, , adresa, denní úhrn 0,, právnická osoba, , , adresa, ,4 mm, dne , datum,