12 C 205/2025-21 — Okresní soud v Jablonci nad Nisou

1 Žalobou podanou k Okresnímu soudu v Jablonci nad Nisou ve formě návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu dne , datum, se žalobkyně domáhala uložení povinnosti žalovanému zaplatit jí pohledávku v celkové výši , částka, s příslušenstvím. Žalobkyně uvedla, že dne , datum, uzavřel žalovaný se společností , právnická osoba, , IČ , IČO, , se sídlem , adresa, (dále jen postupitel) Smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny (dále jen Smlouva). Na základě Smlouvy dodával Postupitel žalované energie a související služby na odběrném místě , adresa, . Postupitel vyúčtoval žalovanému dodané služby spočívající v dodání energií dle Smlouvy za fakturační období od 10. 7 2022 do , datum, při spotřebě celkem , hodnota, MWh ve výši , částka, , (po odečtení přijatých plateb ve výši , částka, činí konečná dlužná částka , částka, ) na základě faktury , Anonymizováno, včetně detailního rozpisu vyúčtování za sdružené služby dodávky elektřiny. Žalovaný na dlužnou částku nic neuhradil. Žalovaný se následně dostal do prodlení s úhradou svých smluvních závazků dle Smlouvy neuhrazením dlužných částek, a tak postupitel byl nucen ukončit smluvní vztah se žalovaným. Dluh se stal splatným dne , datum, . Žalobkyně dále uvedla, že dne , datum, uzavřela žalobkyně s postupitelem Smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny (dále jen Smlouva). Žalovaný však žalobkyni dlužnou částku neuhradil.2 Zástupce žalobkyně byl k jednání nařízenému na , datum, řádně předvolán, z účasti na jednání se však omluvil. Žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil, aniž by požádal o odročení jednání nebo se k věci samé jakkoliv vyjádřil. Předvolání k jednání bylo žalovanému doručeno fikcí dne , datum, na adrese jejího evidovaného trvalého bydliště. Soud proto podle § 101 odst. 3 o. s. ř. rozhodl, že bude jednáno v nepřítomnosti účastníků a právního zástupce žalobkyně.3 Soud se v projednávané věci zabýval nejdříve otázkou, zda je u žalobkyně dána aktivní legitimace, a naopak u žalované legitimace pasivní, přičemž vycházel z žalobkyní předložených a soudem provedených listinných důkazů. Dle smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, postoupila společnost , právnická osoba, své pohledávky za dlužníky vzniklé ze smluv o sdružených službách dodávky elektřiny a zemního plynu nebo smluv o poskytování služeb elektronických komunikací, specifikované v Seznamu pohledávek, který tvoří součást smlouvy, na žalobkyni. Současně postupitel udělil shodného dne postupníkovi plnou moc k oznámení postoupení pohledávky dlužníkům. Žalobkyně současně prokázala, že oznámení o postoupení pohledávky žalovanému ze dne , datum, také odeslala na poslední známou adresu. Aktivní legitimace je tedy dána.4 Z provedených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav:5 Mezi žalovaným a předchůdkyní žalobkyně společností , právnická osoba, byla dne , datum, uzavřena Smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny, kdy předchůdce žalobkyně společnost , právnická osoba, se touto zavázala dodávat žalované elektřinu a související služby do odběrného místa , adresa, . Právní předchůdkyně žalobkyně vystavila žalovanému vyúčtování za elektřinu č. , hodnota, za fakturační období , datum, do , datum, , se splatností dne , datum, , znějící na částku , částka, za spotřebu ve výši 2,065 kWh kdy na tuto částku byla zúčtována přijatá platba ve výši , částka, . Dlužná částka tak činí , částka, . Žalobkyně dále k důkazu předložila Všeobecné obchodní podmínky dodávky plynu, Všeobecné obchodní podmínky dodávky elektřiny, upomínky a ceníky smluvních pokut a speciálních služeb skupiny , Anonymizováno, .6 Na základě právního posouzení skutkového stavu popsaného v žalobě dospěl soud k závěru, že mezi účastníky byla platně uzavřena Smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny, přičemž právní vztah smlouvami založený se řídí jednak obecnými ustanoveními zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen o. z.), o kupní smlouvě (§ 2079 a násl. o. z.), a jednak zákonem č. 458/2000 Sb., zákon o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), v platném znění (dále jen energetický zákon). Podle § 50 odst. 2 energetického zákona se smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny zavazuje výrobce elektřiny nebo obchodník s elektřinou dodávat výrobci elektřiny, jehož zařízení je připojeno k distribuční soustavě na hladině nízkého napětí, nebo zákazníkovi elektřinu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související službu v elektroenergetice a zákazník nebo výrobce se zavazuje zaplatit výrobci elektřiny nebo obchodníkovi s elektřinou cenu za dodanou elektřinu a cenu související služby v elektroenergetice.7 V daném případě byla mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně společností , právnická osoba, Smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny a Smlouva o sdružených službách dodávky plynu. Žalovaný porušil své povinnosti vyplývající ze smlouvy tím, že neuhradil vyúčtování č. , hodnota, za spotřebu ve výši 4,099 kWh elektřiny. Žalovaný je proto povinen cenu za služby spojené s dodáním elektrické energie žalobkyni uhradit.8 Žalovaná splatný závazek řádně a včas neuhradila, a je tedy ve smyslu ust. § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen o. z.), v prodlení. Podle ust. § 1970 o. z. je žalobkyně v takovém případě oprávněna požadovat úhradu úroku z prodlení, a to ve výši dohodnuté účastníky smlouvy, popřípadě stanovené vládním nařízením, jestliže k uzavření dohody o výši úroků nedošlo. V daném případě nebyla výše úroků smluvena. Žalobkyni proto přísluší úrok z prodlení ve výši stanovené v ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.9 S ohledem na výše uvedené soud podané žalobě v plném rozsahu vyhověl.10 Ve věci úspěšný účastník má dle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. proti účastníku, který ve věci úspěch neměl, právo na náhradu nákladů řízení potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva. Právo na náhradu nákladů má však žalobce dle ust. § 142a odst. 1 o. s. ř. v řízení o splnění povinnosti proti žalovanému jen tehdy, jestliže žalovanému ve lhůtě nejméně 7 dnů před podáním návrhu na zahájení řízení zaslal na adresu pro doručování, případně na poslední známou adresu výzvu k plnění. V daném případě žalobkyně doložila vyhotovení výzev k plnění ze dne , datum, a současně prokázala, že tuto upomínku také žalovanému skutečně zaslala.11 O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř., neboť žalobkyně měla ve věci plný úspěch, a proto jí soud přiznal náhradu účelně vynaložených nákladů. Náklady řízení byly vyčísleny celkovou částkou , částka, sestávající ze zaplaceného soudního poplatku , částka, , náhrady nákladů právního zastoupení ve výši , částka, stanovené podle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění účinném od , datum, (dále jen „advokátní tarif“) za tyto úkony právní služby (při náhrady , částka, za 1 úkon právní služby):- převzetí a příprava zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) advokátního tarifu,- výzva k plnění dle § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu,- podání žaloby dle § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu,12 Náhrada nákladů řízení dále zahrnuje 3 paušální náhrady hotových výdajů dle § 14b odst. 2 vyhl. MSp. č. 177/1996 Sb. po , částka, za výše uvedené úkony právní služby v celkové výši , částka, , a 21% DPH z náhrady nákladů právního zastoupení a paušálních náhrad hotových výdajů ve výši , částka, .13 Náhradu nákladů řízení je žalovaná podle § 149 odst. 1 o.s.ř. povinna zaplatit k rukám advokátky žalobkyně.14 Lhůta ke splnění povinností uložených tímto rozsudkem byla stanovena podle § 160 odst. 1 o.s.ř.