5 C 274/2025-208 — Okresní soud v Jablonci nad Nisou

1. Žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) podanou ke zdejšímu soudu dne 11. 8. 2025, doplněnou podáními ze dnů 26. 1. 2026 a 3. 3. 2026, se žalobkyně domáhala vydání soudního rozhodnutí, jímž by žalovanému bylo uloženo zaplatit jí 28 000 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že s žalovaným uzavřela smlouvu o úvěru č. , Anonymizováno, , na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 2 000 Kč. Dne 5. 3. 2019 byl úvěrový limit na základě dodatku č. 1 ke smlouvě navýšen na 10 000 Kč, dne 24. 4. 2019 pak došlo na základě dodatku č. 2 ke smlouvě k navýšení úvěrového limitu na 28 000 Kč. Úvěrový účet povoleného přečerpání byl otevřen dne 5. 12. 2018, žalovaný byl povinen vyčerpanou částku úvěru splatit a to nejméně jednou za šest měsíců, resp. do šesti měsíců po posledním splacení. Naposledy byl účet vyrovnán dne 30. 5. 2022. Žalovaný své povinnosti ze smlouvy včas nesplnil, když se dostal do prodlení se splácením úvěru dne 12. 7. 2024, načež žalobkyně prohlásila veškeré pohledávky ze smlouvy za splatné, o čemž žalovaného informovala dopisem ze dne 11. 7. 2024. Vedle jistiny úvěru ve výši 28 000 Kč žalobkyně požaduje zaplacení kapitalizovaného úroku ve výši 5 383,34 Kč za období od 30. 3. 2024 do 24. 6. 2025, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 2 360,34 Kč za období od 9. 4. 2024 do 24. 6. 2025, poplatků ve výši 1 950 Kč sestávajících z poplatků za zaslání upomínek/výzev podle sazebníku, úroku ve výši 8,05 % ročně z částky 28 000 Kč od 25. 6. 2025 do zaplacení a zákonného úroku z prodlení z jistiny a poplatků od 25. 6. 2025 do zaplacení.2. K procesu posuzování úvěruschopnosti žalobkyně uvedla, že schopnost žalovaného úvěr splatit posuzovala prověřením, že žalovaný nepodal návrh na povolení oddlužení a není s ním vedeno řízení, jež by mohlo mít vliv na ztížení jeho schopnosti splácet. Dále žalobkyně provedla kontrolu bankovních a nebankovních registrů CBCB, v nichž byl žalovaný bez historie, a systému SOLUS, v němž žalovaný neměl závazky po splatnosti. Vycházela z dlouhodobého vyhodnocení kreditních a debetních obratů na účtu žalovaného č. , č. účtu, a z údajů získaných od žalovaného, jež byly spolehlivě ověřeny. Dále odkázala na své obchodní podmínky, dle který klient žalobkyně sděluje sociodemografická data a údaje o zaměstnání a svých příjmech a výdajích. K ověření údajů žalobkyně užila systém CRIF – schvalovací systém. Žalobkyně považovala za zbytečné ověřovat výši příjmu žalovaného, když provedla kontrolu finančních toků na účtu žalovaného. Příjem žalovaného byl vypočten jako medián za období červen 2018 – říjen 2018 na částku 15 682 Kč, výdaje pak na částku 7 500 Kč. Ohledně výdajů žalobkyně uvedla, že nelze činit rovnítko mezi očekávanými nezbytnými výdaji žadatele o úvěr a debetními operacemi na účtu. Při posuzování úvěruschopnosti žalovaného před sjednáním dodatků č. 1 a 2 týkajících se navýšení úvěrového limitu žalobkyně postupovala stejně. Příjmy byly stanoveny na částku 15 151 Kč, resp. 14 294 Kč, výdaje na částku 7 600 Kč, resp. 8 000 Kč.3. K čerpání úvěru žalobkyně po opakovaných výzvách soudu uvedla, že žalovaný ode dne 30. 5. 2022 čerpal úvěr ve výši celkem 257 603,11 Kč, celkem uhradil částku 241 514,66 Kč. Žalobce považuje za nadbytečné, aby byl nucen tvrdit jednotlivé položky transakční historie v textu žaloby. Dokládat transakce před 30. 5. 2022 žalobkyně nepovažuje za potřebné, jelikož k tomuto datu byl kontokorent vyrovnán. Žalobkyně považuje za dostatečné, pokud soudu předložila kompletní transakční historii, jelikož ta je obrazem certifikovaného bankovního systém podléhajícímu dozoru ČNB.4. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a zůstal po celé řízení zcela pasivní.5. Na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, které soud hodnotil dle své úvahy, a to každý jednotlivě, jakož i všechny v jejich vzájemné souvislosti, které soud shledal zcela důvěryhodnými, neboť nezaznamenal žádnou skutečnost, která by jejich věrohodnost zpochybňovala, a taktéž žalovaný takovou skutečnost netvrdil, přičemž důkazy si navzájem neodporují a tvoří spolu jednotný logický celek, učinil soud následující závěr o skutkovém stavu:6. Účastníci se dne 17. 8. 2015 dohodli, že žalobkyně pro žalovaného zřídí a povede platební účet č. , č. účtu, (smlouva o produktových balíčcích). Žalovaný požádal žalobkyni o poskytnutí úvěrového limitu 2 000 Kč k přečerpání účtu č. , č. účtu, . V žádosti mimo jiné uvedl, že je zaměstnanec, a že žádá žalobkyni, aby k vyhodnocení jeho úvěruschopnosti užila data z jeho účtu (žádost ze dne 5. 12. 2018). Dne 5. 12. 2018 účastníci podepsali listinu označenou jako smlouva o čerpání úvěru formou povoleného přečerpání účtu. V ní se dohodli, že žalobkyně umožní žalovanému přečerpat zůstatek na účtu č. , č. účtu, až do výše 2 000 Kč. K čerpání má docházet tak, že žalovaný nakládá s peněžními prostředky na účtu v rozsahu převyšujícím zůstatek. Žalovaný se zavázal vyčerpaný úvěru spolu s úroky, poplatky a smluvními pokutami splatit nejméně jednou za šest měsíců. Žalovaný se zavázal vždy ke konci měsíce zajistit na účtu dostatek prostředků pro úhradu úroků a smluvních pokut. Účastníci se dne 5. 3. 2019 dohodli na zvýšení úvěrového limitu na částku 10 000 Kč (dodatek ke smlouvě o povoleném přečerpání úvěru). Účastníci se dne 24. 4. 2019 dohodli na zvýšení úvěrového limitu na částku 28 000 Kč (dodatek ke smlouvě o povoleném přečerpání úvěru).7. V nepodepsané, nedatované a nijak neoznačené listině, uložené v souboru označeného jako „úvěruschopnost“, jsou uvedena tvrzení, která žalobkyně uvedla v žalobě a jejích doplněních k procesu posuzování úvěruschopnosti (viz bod 2. odůvodnění). Obsahem souboru přiloženého k žalobě, označeného jako CRIF, jsou uvedeny identifikační údaje žalovaného, požadovaná výše úvěru 2 000 Kč, že je žalovaný zaměstnanec, že nebylo vyžadováno doložení příjmu žadatele a že žádost o úvěr byla schválena. Tytéž údaje, s výjimkou změny výše požadovaného úvěru ve výši 10 000 Kč a 28 000 Kč jsou uvedeny v listinách stejného formátu a struktury (na čl. 53-60). V listině označené jako Informace z , právnická osoba, ze dne 1. 3. 2019 jsou uvedeny identifikační údaje žalovaného. Z listiny se podává, že žalovaný má jeden existující kontrakt, že má existující kontokorent ve výši 2 000 Kč, v jehož rámci vyčerpal 1 672 K. V listině označené jako Informace z , právnická osoba, ze dne 23. 4. 2019 jsou uvedeny identifikační údaje žalovaného. Z listiny se podává, že žalovaný má jeden existující kontrakt, že má existující kontokorent ve výši 10 000 Kč, v jehož rámci vyčerpal 10 094 Kč, z toho nepovoleně 94krát. Žalobkyně dále při posuzování úvěruschopnosti vycházela z pohybů na účtu č. , hodnota, , když v období červenec - listopad 2019 je na účet pravidelně poukazována částka v rozmezí cca 15 000 – 18 000 Kč. V období říjen – listopad 2018 končí účet se zůstatkem v nižších desítek korun, od července se pak každoměsíční konečné zůstatky na účtu snižuji z jednotek tisíc korun [červenec] na desítky korun [listopad] (výpis z účtu – přijaté platby a všechny transakce).8. Jelikož měl soud pochybnost o procesu posuzování úvěruschopnosti, především stran zjevně podhodnocených výdajů žalovaného, z nichž žalobkyně vycházela, obstaral údaje vyhotovované ČSÚ ohledně průměrné výše výdajů domácností na jednu osobu za roky 2017 a 2018 a prezentovaných v dokumentech označených „spotřební výdaje domácností“. Z nich zjistil, že na jednu osobu s nižší vzděláním připadá za rok 2017 průměrný měsíční výdaj 10 700 Kč, medián pro zaměstnance pak 12 480 Kč, za rok 2018 činí průměrný měsíční výdaj 10 990 Kč, medián pro zaměstnance pak bezmála 13 000 Kč.9. S ohledem na závěr o absolutní neplatnosti úvěrové smlouvy (viz dále) soud neučinil z dalších provedených důkazů – třech dodejek, předsmluvních informací, dopisů ze dne 11. 7. 2024, ze dne 10. 6. 2024, ze dne 16. 5. 2024 a ze dne 11. 4. 2024, nedatovaných dopisů označených jako „Výzva k zaplacení dluhu (1. výzva)“, „opakovaná výzva k zaplacení dluhu (2. výzva)“ a „na Vašem účtu nebylo dost peněz na splátku úvěru (1. upomínka)“, sazebníku poplatků, oznámení o úrokových sazbách, obchodních podmínek – jakákoli pro věc významná zjištění.10. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:11. Po právní stránce soud věc posuzoval jako soukromoprávní vztah týkající se práv a povinností majetkové povahy, pročež ve věci aplikoval ustanovení občanského zákoníku (§ 9 odst. 2 zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen „o. z.“) a dále pak zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 28. 5. 2022, podle data uzavření smlouvy a jejích dodatků (dále jen „z. s. ú.“).12. Podle § 86 odst. 1 z. s. ú., poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouze