19 C 46/2020 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se vůči žalované počínaje od [datum] domáhala zvýšení výživného naposledy určeného rozsudkem Okresního soudu v Kladně ze dne 20. 9. 2012, č. j. 42 P 24/2011-76, a to z částky [částka] měsíčně na částku [částka] měsíčně. Svůj návrh odůvodnila tím, že nastoupila na vysokou školu v [obec], čímž je dána změna poměrů, neboť studium na vysoké škole a dojíždění z [obec] do [obec] je spojeno s vyššími náklady. Matka (žalovaná) ústně souhlasila se zvýšením výživného na částku [částka] měsíčně, naposledy však výživné zaplatila za duben 2020, nadále o žalobkyni nejevila zájem a výživné nehradila. 2. Žalovaná se k návrhu nevyjádřila a k jednání ve věci se, ač řádně předvolána, bez omluvy nedostavila, proto soud věc projednal v její nepřítomnosti dle ust. § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“). Pro úplnost soud dodává, že matce bylo řádně doručováno na adresu trvalého pobytu, tedyv souladu s ust. § 45 a násl. o.s.ř. s ohledem na to, že nenahlásila jinou adresu pro doručování, popř. si nezřídila datovou schránku. 3. Na základě provedeného dokazování vzal soud za prokázané následující skutečnosti: 4. Žalovaná by se v současnosti měla zdržovat ve [příjmení] republice Německo, je vyučená prodavačka, dříve pracovala jako dělnice v [anonymizováno], také byla zaměstnána v prodejně lahůdek a její měsíční příjem činil cca [částka] čistého s tím, že měla exekuci. Výživné žalobkyni poslala naposledy v květnu 2020 (a to za duben 2020) ve výši [částka]. Od listopadu 2018 až dosud jinak na výživném žalobkyni zaplatila celkem [částka]. Žalovaná o žalobkyni nyní nejeví zájem a není s ní v kontaktu. Žalovaná má čtyři zletilé děti s otcem žalobkyně (zjištěno z výpovědi žalobkyně, svědecké výpovědi jejího otce a výpisů z Centrální evidence obyvatel). 5. Z výpisu volných pracovních míst evidovaných Úřadem práce ČR pro okres [okres] zjištěno, že matka by (s minimálním stupněm vzdělání) mohla být aktuálně zaměstnána např. na pozicích řidič, operátor – specialista, dělník potravinářské výroby, kuchař, administrativní pracovník, obsluha cukrárny aj. za mzdu ve výši od 20 000 do [částka] měsíčně. 6. Žalobkyně studuje bakalářský obor Podnikání a administrativa na [anonymizováno] v [obec], jde o prezenční formu studia a rozvrh vychází na 3 plnohodnotné dny (stejně jako v letním semestru 2020). Žalobkyně nyní zhruba 1 měsíc bydlí se svým přítelem v nájemním bytě o velikosti 2+1, dříve bydlela s otcem. Do školy žalobkyně dojíždí svým automobilem zn. Renault Mégane, rok výroby 2003, který pořídila za cca [částka] z výdělků na brigádách, dojíždění ji stojí cca [částka] měsíčně. Žalobkyně je zdravá, má běžné výdaje a nemá vyživovací povinnosti. Její přítel pracuje s čistým měsíčním příjmem ve výši cca [částka] Náklady na bydlení činí cca [částka] měsíčně, žalobkyně hradí cca [částka] měsíčně. V době, kdy bydlela u svého otce, žalobkyně na domácnost nepřispívala. Od května 2020 žalobkyně měla brigády ve [právnická osoba] s průměrným čistým měsíčním příjmem ve výši [částka] (zde skončila v září kvůli současné epidemické situaci) a také v Hospici [anonymizováno] [jméno] o.p.s. s čistým měsíčním příjmem mezi 3 000 až [částka] měsíčně, který se od října zvýšil na cca [částka] měsíčně. Brigádně si přivydělává již od svých 16 let. Nemá dluhy a nepobírá žádné dávky. Se začátkem nouzového stavu v březnu 2020 žalovaná přestala výživné posílat, poslední platba proběhla v květnu za duben ve výši [částka]. Otec žalobkyni aktuálně přispívá na jídlo a školní potřeby, v listopadu 2020 šlo o [částka] a dále jí koupil notebook do školy za [částka] (zjištěno z výpovědi žalobkyně, svědecké výpovědi jejího otce, potvrzení o studiu, potvrzení o výdělku žalobkyně a potvrzení o zdanitelných příjmech žalobkyně). 7. Otec žalobkyně bydlí v nájemním bytě s náklady ve výši [částka] měsíčně spolu se svou manželkou a společnou nezletilou dcerou [jméno] (11 let), všichni jsou zdraví a mají běžné výdaje. Do října 2020 s nimi ve společné domácnosti žila rovněž žalobkyně, které otec přispívá tak, že nakoupí a žalobkyně si z toho něco odveze. Dále žalobkyně od otce dostává [částka] měsíčně na benzín, otec jí hradí pojištění částkou do [částka] měsíčně a pořizoval jí notebook. Tyto příspěvky tedy nejsou v pravidelné měsíční výši, týkají se úhrad aktuálních výdajů. Výživné pro žalobkyni otec v minulosti vymáhal i exekučně, od roku 2018 žalovaná výživné posílala přímo žalobkyni. Otec je zaměstnán ve [právnická osoba] s čistým měsíčním příjmem ve výši cca [částka] čistého, nemá dluhy a má vyživovací povinnosti k žalobkyni a nezletilé [jméno] (ostatní děti jsou již soběstačné). Otcova manželka pracuje jako ředitelka v hospici s příjmem ve výši cca [částka] měsíčně čistého (zjištěno ze svědecké výpovědi otce žalobkyně). 8. Z rozsudku Okresního soudu v Kladně ze dne 20. 9. 2012, č. j. 42 P 24/2011-76 je zřejmé, že výživné pro tehdy nezletilou žalobkyni bylo naposledy upraveno tak, že žalovaná je povinna přispívat žalobkyni částkou [částka] měsíčně. 9. Ust. § 910 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), stanoví, že předci a potomci mají vzájemnou vyživovací povinnost. Podle odst. 2 vyživovací povinnost rodičů vůči dítěti předchází vyživovací povinnosti prarodičů a dalších předků vůči dítěti. 10. Podle ust. § 911 o.z. lze výživné přiznat, jestliže oprávněný není schopen se sám živit. 11. Na základě ust. § 913 odst. 1 o.z. jsou pro určení rozsahu výživného rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného. Podle odst. 2 při hodnocení schopností, možností a majetkových poměrů je třeba také zkoumat, zda se povinný nevzdal bez důležitého důvodu výhodnějšího zaměstnání či výdělečné činnosti nebo majetkového prospěchu, popřípadě zda nepodstupuje nepřiměřená majetková rizika. Dále je třeba přihlédnout k tomu, že povinný o oprávněného osobně pečuje, a k míře, v jaké tak činí; přihlédne se popřípadě i k péči o rodinnou domácnost. 12. Podle ust. § 914 o.z. je-li více osob povinných, které mají vůči oprávněnému stejné postavení, odpovídá rozsah vyživovací povinnosti každé z nich poměru jejích majetkových poměrů, schopností a možností k majetkovým poměrům, schopnostem a možnostem ostatních. Ust. § 915 o.z. pak stanovení, že úroveň dítěte má být v zásadě shodná s životní úrovní rodičů. 13. Žalobkyně je dcerou žalované a z důvodu denního studia na vysoké škole není schopna se v plné míře sama živit. Otec na výživu žalobkyně přispívá minimálně částkou cca [částka] měsíčně a dále přispívá na aktuální potřeby žalobkyně mj. v souvislosti se studiem (např. pořídil notebook za [částka]). Soud neshledal důvodu nevěřit logické a ucelené výpovědi žalobkyně, že žalovaná výživné naposledy uhradila v květnu 2020 (a to za duben 2020) s tím, že na její výživu nadále nepřispívá. To platí tím spíše v situaci, kdy žalovaná v řízení zůstala zcela pasivní a zjevně neměla snahu se na výživném dohodnout se žalobkyní smírně. Podle ustálené judikatury se ve věcech výživného zletilých dětí v případech, kdy dítě není schopno se samo živit, a to např. z důvodu přípravy na budoucí povolání studiem na vysoké škole, i nadále uplatňují kritéria stanovená předchozím soudním rozhodnutím přijatým za doby nezletilosti dítěte s tím, že i v těchto případech je možné změnit soudní rozhodnutí, je-li to odůvodněno změnou poměrů (§ 923 o.z.). 14. Soud v daném případě dospěl k závěru, že žalovaná má vůči žalobkyni stále vyživovací povinnost, kterou je stejně jako její otec povinna plnit. Výše stanoveného výživného není dána jen výší nákladů žalobkyně, nýbrž musí být poměřovány také možnostmi a schopnostmi žalované. V tomto směru soud vyšel z dostupných zjištění ohledně žalované a jejích poměrů, tedy z toho, že v ČR v minulosti dosahovala příjmu ve výši cca [částka] měsíčně, je vyučená prodavačka, nic jí nebrání, aby v ČR dosahovala příjmů ve shora uvedeném rozmezí, kdy minimální příjem by činil nejméně [částka] měsíčně čistého. Žalovaná žije a pracuje v Německu, kde je v současné době vyšší životní úroveň než v ČR a kde si může vydělat jistě více než v České republice (tuto skutečnost nesnižuje ani fakt o něco vyšších výdajích na život v Německu). Takovouto úvahou soud dospěl k závěru, že je bezpochyby v možnostech žalované přispívat na výživu žalobkyně navrhovanou částkou ve výši [částka] měsíčně, neboť nelze odhlédnout od toho, že žalobkyně má potřeby dospělého člověka, přičemž na tom nemůže nic změnit případné (žalobkyní nastíněné) nesprávné stanovisko žalované, že snad v době přechodu vysokých škol k distanční výuce žalobkyně na výživné ztrácí nárok. Lze podotknout, že žalobkyně není tím, kdo by zůstal pasivní či lhostejný ohledně získávání prostředků k zajištění vlastních potřeb, pasivní zůstala naopak žalovaná rezignací na svou zákonnou vyživovací povinnost, přičemž soud v daném řízení není povinen v zahraničí zjišťovat její poměry (ohledně takových skutečností má žalovaná v řízení povinnost tvrzení a povinnost důkazn