209 C 187/2020-23 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se svým návrhem domáhala vydání rozhodnutí, kterým by žalované byla uložena povinnost zaplatit jí žalovanou částku včetně příslušenství. Žalobu žalobkyně odůvodnila tím, že žalovaná byla dne [datum] ošetřen v protialkoholní záchytné stanici [ulice], [obec a číslo], která je provozována žalobkyní, žalované byl za ošetření vystaven daňový doklad [číslo] ze dne [datum] na částku [částka], se splatností [datum]. Žalovaná však uvedenou pohledávku v termínu její splatnosti neuhradila, a to ani po zaslání předžalobní upomínky. 2. Žalobkyně na podporu žalobních tvrzení založila do spisu daňový doklad [číslo] předžalobní upomínku a podací lístek. 3. Na základě žalobních tvrzení a listinných důkazů vydal Okresní soud v Kladně ve věci platební rozkaz, kterým žalobkyni v plném rozsahu vyhověl. Protože se však platební rozkaz nepodařilo žalované doručit do vlastních rukou, byl tento usnesením Okresního soudu v Kladně zrušen. Následně účastníci souhlasili s rozhodnutím ve věci na základě listinných důkazů založených ve spise ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb. občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.). 4. Z provedených důkazů vzal soud za prokázané, že žalobkyně skutečně poskytla žalované péči popsanou v žalobě. Poskytnuté služby žalované řádně vyfakturovala. V řízení nebylo prokázáno, že by žalovaná dlužnou částku, případně její část žalobkyni uhradila. Žalobkyně žalovanou k úhradě vyzvala, zaslala jí předžalobní upomínku. Ani na tu však žalovaná nereagovala. 5. Podle § 1968 věta první o.z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. 6. Podle § 1970 o.z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením, neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovena. 7. Podle § 2636 o.z. se smlouvou o péči o zdraví poskytovatel vůči příkazci zavazuje pečovat v rámci svého povolání nebo předmětu činnosti o zdraví ošetřovaného, ať již je jím příkazce nebo třetí osoba. Příkazce zaplatí poskytovateli odměnu, je-li to ujednáno, to neplatí, stanoví-li jiný právní předpis, že se péče o zdraví hradí výlučně z jiných zdrojů. 8. Podle § 2642 o.z. se ke každému úkonu v rámci péči o zdraví vyžaduje souhlas ošetřovaného, ledaže zákon stanoví, že souhlasu není třeba. 9. Dle ustanovení § 89a odst. 1 zákona č. 65/2017 Sb. o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek, je protialkoholní a protitoxikomanická záchytná služby (dále jen„ záchytná služba“) zdravotní službou poskytovanou osobě, která pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky nekontroluje své chování a tím bezprostředně ohrožuje sebe nebo jinou osobu, majetek nebo veřejný pořádek. Záchytná služba se poskytuje dle odst. 2 v protialkoholní a protitoxikomanické záchytné stanici (dále jen„ záchytná stanice“). Záchytná stanice je zdravotnické zařízení. Dle odst. 3 záchytná služba zahrnuje vyšetření osoby za účelem zjištění, zda její umístění do záchytné stanice není vyloučeno z důvodů uvedených v § 89b odst. 2 písm. a), a pobyt v záchytné stanici, včetně nezbytné péče směřující k zabránění ohrožení zdraví bezprostředně souvisejícího s akutní intoxikací. Podle § 89b odst. 1 téhož zákona, osoba, která ohrožuje sebe nebo jinou osobu, majetek nebo veřejný pořádek a tuto hrozbu nelze odvrátit jinak, je povinna se podrobit vyšetření a pobytu v záchytné stanici, včetně nezbytné péče směřující k zabránění ohrožení zdraví bezprostředně souvisejícího s akutní intoxikací, po dobu nezbytně nutnou, avšak kratší než 24 hodin. Podle § 89e odst. 1 téhož zákona, prokáže-li se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, hradí poskytovateli záchytné služby náklady na poskytnutou záchytnou službu osoba, které byla záchytná služba poskytnuta. Tato osoba hradí i náklady na dopravu do záchytné stanice tomu, komu tyto vznikly. Pokud byla záchytná služba poskytnuta nezletilé osobě, která není plně svéprávná, hradí náklady její zákonný zástupce. 10. V daném případě žalované byla poskytnuta žalobkyní shora popsaná záchytná služba, byly jí vyúčtovány náklady na ošetření a pobyt v celkové výši [částka]. Žalovaná ale uvedenou částku neuhradila. Důvod a výši uplatněného nároku v průběhu řízení žalobkyně řádně prokázala, žalovaná tvrzení a důkazy nezpochybnila. Proto soud žalobě vyhověl v plném rozsahu s tím, že žalobkyni kromě jistiny přiznal i úroky z prodlení, neboť žalovaná se s úhradou dluhu do prodlení beze sporu dostala. Žalobkyně úroky z prodlení požadovala v zákonem stanovené výši (nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). 11. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1, § 151 odst. 2 a § 142a o.s.ř., kdy žalobkyně byla ve věci plně úspěšná a na nákladech řízení požadovala zaplacený soudní poplatek [částka] a dále náklady za právní zastoupení. Náklady za právní zastoupení žalobkyni byly přiznány podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění vyhlášky č. 120/2014 Sb. za tři úkony právní služby po [částka], třikrát paušál po [částka] plus 21 % DPH Celkem žalobkyni byly přiznány náklady řízení ve výši [částka] O jejich splatnosti k rukám právního zástupce soud rozhodl podle § 149 odst. 1 o.s.ř.