109 C 14/2021-55 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se žalobou domáhala, aby soud uložil žalované povinnost zaplatit jí žalovanou částku s příslušenstvím. Žalobu žalobkyně odůvodnila tvrzením, že mezi účastnicemi byla dne [datum] uzavřena smlouva o úvěru [číslo]. Na základě smlouvy byla žalované poskytnuta částka [částka], kterou se žalovaná zavázala splatit v 30ti měsíčních splátkách po [částka] splatných vždy k 15. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem [anonymizováno] [rok]. Kromě poskytnuté jistiny se žalovaná smlouvou zavázala uhradit žalobkyni úrok za poskytnutí úvěru sjednaný smlouvou ve výši nominální úrokové sazby [anonymizováno] ročně s tí, že pokud by nehradila úvěr řádně a včas ve smlouvě byly ujednání i sankční poplatky, smluvní pokuty. Součástí dohodnutých splátek byla vedle splátky jistiny úvěru a úroku za poskytnutí úvěru i měsíční úhrada za pojištění schopnosti žalované splácet, a to částka [částka]. Dle žaloby si žalobkyně schopnost žalované řádně hradit úvěr prověřila, a to jednak na základě dokladů a informací získaných od žalované, dále lustrací v databázi SOLUS a NRKI. Informace získala i z jiných zdrojů (dokladů o příjmech, prohlášení žalované a podobně). Žalobkyně v žalobě ještě uvedla, že z důvodu vyloučení možných komplikací znemožňujících řádné čerpání a následné splácení úvěru, bylo dále prověřeno, že žalovaná nebyla v době žádosti evidována v insolvenčním rejstříku, neměla u žalobkyně předchozí smlouvu ve stavu žalobního vymáhání, její doklad totožnosti nebyl evidován jako neplatný a ani její zaměstnavatel nebyl evidován v insolvenčním rejstříku. Žalovaná ale podmínky smlouvy neplnila, ocitla se v prodlení s úhradou všech splátek, když do data zesplatnění celého úvěru z důvodu porušení smluvních povinností neuhradila žalobkyni ničeho. Žalobkyni tak vzniklo právo také na úhradu smluvních pokut ve výši [částka] a [částka]. K zesplatnění úvěru došlo k datu [datum], ani po tomto datu žalovaná nic neuhradila a žalobkyně po ní požaduje úhradu nové dlužné jistiny ve výši [částka] odpovídající zbývajícíc dlužné původní jistině ve výši [částka] a dlužnému úroku za poskytnutí úvěru přirostlého ke dni zesplatnění ve výši [částka] s příslušenstvím, dále smluvní pokuty ve výši [částka] s příslušenstvím, náhradu nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalované ve výši [částka], smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny ve výši [částka] za každý den prodlení s úhradou počínaje dnem [datum] do data vyhotovení žaloby v kapitalizované výši [částka], dále úrok za poskytnutí úvěru z původní jistiny ve výši [částka] ode dne [datum] do zaplacení a úhrady za pojištění schopnosti splácet úvěr v celkové výši [částka]. Žalobkyně před podáním žaloby žalovanou o úhradu dluhu vyzvala, zaslala jí předžalobní výzvu. Ani na tu však žalovaná nereagovala. 2. Na podporu žalobních tvrzení založila žalobkyně do spisu výpis ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu, smlouvu o úvěru, přihlášku žalované do skupinového pojištění schopnosti splácet úvěry, oznámení žalobkyně o schválení úvěru, dodejku k oznámení, doklad o vyplacení úvěru, formulář hodnocení klienta, ověření v registrech SOLUS a NRKI, doklady vztahující se k posouzení úvěruschopnosti žalované, kartu klienta, výzvu k zaplacení dlužné splátky s upozorněním na možnost zesplatnění úvěru, oznámení o zesplatnění úvěru, předžalobní výzvu včetně podacího archu k ní. 3. Soud ve věci nařídil ústní jednání. K jednání se dostavila žalobkyně. Žalovaná se nedostavila, neomluvila se, k žalobě se nevyjádřila, do spisu nezaložila ani nenavrhla žádné důkazy. Soud věc projednal v nepřítomnosti žalované, dokazování provedl listinami, které do spisu založila žalobkyně. 4. Z provedených důkazů vzal soud za prokázané, že žalobkyně skutečně s žalovanou uzavřela dne [datum] smlouvu o úvěru, smlouva obsahuje všechna smluvní ujednání, která žalobkyně v žalobě tvrdila. Na základě smlouvy žalobkyně na účet žalované dne [anonymizováno] [rok] převedla částku [částka], žalovaná se smlouvou zavázala zaplatit celkem [částka] (smluvní odměna úvěru tedy byla dojednána ve výši [částka]) plus pojištění ve splátkách po [částka] měsíčně (včetně měsíční úhrady za pojištění). Nebylo prokázáno, že by žalovaná jakoukoli částku žalobkyni z titulu smlouvy uhradila. Před zesplatněním úvěru žalobkyně žalovanou vyzvala k úhradě dluhu. Z předsmluvního formuláře a hodnocení klienta vzal soud dále za prokázané, že při schvalování úvěru žalobkyně vycházela z příjmu žalované ve výši [částka] měsíčně s tím, že žalovaná tak má k dispozici životní minimum [částka] měsíčně, platí [částka] na bydlení, jiné výdaje nemá. K těmto závěrům žalobkyně došla z pracovní smlouvy a dohody o změně pracovní smlouvy žalované u společnosti [právnická osoba], se kterou žalovaná měla uzavřenou pracovní smlouvu na dobu určitou (do [datum]), výplatních pásek, ze kterých skutečně vyplynulo, že žalovaná v měsíci [anonymizováno] dostala čistého [částka] a v měsíci [anonymizováno] [rok] dostala [částka]. Lustrace žalované v seznamech dlužníků byla negativní. Skóre bylo žalované přiděleno v pásmu menšího rizika. 5. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 6. Podle § 86 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Dle ustanovení § 87 odst. 1 téhož zákona platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 7. V případě porušení povinnosti úvěrujícího dostatečně zkoumat úvěruschopnost spotřebitele před poskytnutím úvěru je smlouva o úvěru uzavřená v režimu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru neplatná absolutně (viz rozsudek Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020 ve věci C 679/18). 8. V daném případě se soud poté, co dospěl k závěru, že smlouva byla účastníky uzavřena v písemné formě, kdy obě strany smlouvu řádně podepsaly, nejdříve zabýval tím, zda žalobkyně před poskytnutím úvěru žalované řádně prověřila její úvěruschopnost. Je pravda, že žalobkyně se touto otázkou zabývala, i z listin vyplývá, že žalovaná žalobkyni předložila pracovní smlouvu a dvě výplatní pásky. Nicméně právě z těchto listin žalobkyně musela zjistit, že žalovaná má jediný příjem kolem [anonymizováno] – [částka] měsíčně, navíc z pracovního poměru, který jí cca 2 měsíce po uzavření smlouvy skončí. Žalovaná zřejmě byla dotazována na své výdaje spojené s bydlením a výdaje další, i když v tomto směru již žádné doklady nepředkládala. Tyto výdaje následně žalobkyně do příslušného formuláře vypsala. I kdyby však žalovaná skutečně uvedla údaje, které se ve formuláři objevily, muselo být žalobkyni zřejmé, že tyto se na pravdě nezakládají, neboť žalovaná by těžko mohla mít výdaje spojené s bydlením, tedy jak nájemné tak inkaso, pouze ve výši [částka] měsíčně a zároveň by těžko mohla nemít žádné výdaje další. Soud tedy za základě těchto zjištění dospěl k závěru, že žalobkyně sice úvěruschopnost žalované zjišťovala, avšak zjištěné skutečnosti neposoudila s péčí řádného hospodáře. A z uvedeného důvodu má soud smlouvu za neplatnou. I kdyby však smlouva nebyla neplatná, soud shledal ve smluvních ujednáních zjevný rozpor s dobrými mravy. Pokud při úvěru ve výši [částka] měla žalovaná i v případě řádného a včasného splácení splatit celkem [částka], pak s ohledem ne výši úroků a dalších poplatků by soud stejně nemohl smluvním ujednáním o nich poskytnout soudní ochran