120 C 40/2019 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobce se domáhal zaplacení částky ve výši [částka] z titulu poskytnuté zdravotní služby. Svůj nárok odůvodnil tak, že žalované poskytl od [datum] do [datum] zdravotnickou péči na interním oddělení, přičemž tato péče nebyla uhrazena z veřejného zdravotního pojištění. Žalobce se dále domáhal zákonného úroku z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení. Při jednání žalobce doplnil, že vyčíslením nákladů řízení ve výši [částka] se nezbavuje případné vyšší paušální náhrady nákladů řízení dle vyhlášky. 2. Žalovaná se prostřednictvím opatrovníka k nároku žalobce vyjádřila tak, že je nesporné poskytnutí péče a výše dluhu. Navrhla žalobě vyhovět. 3. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu skutkovému závěru. Žalovaná od [datum] do [datum] využila zdravotní služby žalobce vyčíslené částkou [částka] při hodnotě bodu [částka], přičemž na tyto služby neuhradila ničeho. [příjmení] byla vyúčtována dne [datum] se splatností [datum]. Přípisem ze dne [datum] žalobce vyzval žalovanou k plnění. 4. Vzhledem k tomu, že žalovaná je občanem Slovenské republiky, zabýval se soud svou pravomocí z pohledu mezinárodního práva. Pro posouzení uvedené otázky v rámci členských státu Evropské unie je třeba postupovat podle Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) [číslo] ze dne [datum] o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (dále jen Nařízení Brusel I bis), u něhož je dána teritoriální působnost (věc se týká České republiky a Slovenské republiky), časová působnost (řízení bylo zahájeno po [datum]) i věcná působnost (jde o spor z nepojmenované smlouvy). Faktické bydliště žalované nebylo zjištěno, přičemž příslušnost je dána dle čl. 7, neboť služby byly poskytnuty na území České republiky. 5. Rozhodné právo je dáno nařízením Evropského parlamentu a Rady ([příjmení]) [číslo] o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (dále jen Nařízení Řím I). Podle čl. 4 nařízení Řím I. je mimo jiné rozhodným právem právo členského státu, v níž má poskytovatel služby sídlo. Sídlo žalobce, který poskytl službu, se nachází v České republice a je tedy třeba užít českého právního řádu. Na danou věc aplikoval zák. č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen„ o. z.“) a zák. č. 372/2011 Sb. o zdravotních službách (dále jen„ z.s.“) ve znění účinném ke dni poskytnutí zdravotní služby. 6. Podle ust. § 2636 o. z. smlouvou o péči o zdraví se poskytovatel vůči příkazci zavazuje pečovat v rámci svého povolání nebo předmětu činnosti o zdraví ošetřovaného, ať již je jím příkazce nebo třetí osoba (odst. 1). Příkazce zaplatí poskytovateli odměnu, je-li to ujednáno; to neplatí, stanoví-li jiný právní předpis, že se péče o zdraví hradí výlučně z jiných zdrojů (odst. 2). 7. Podle ust. § 41 odst. 1 písm. c) z. s. pacient je při poskytování zdravotních služeb povinen uhradit poskytovateli cenu poskytnutých zdravotních služeb nehrazených nebo částečně hrazených z veřejného zdravotního pojištění nebo jiných zdrojů, které mu byly poskytnuty s jeho souhlasem, 8. Podle ust. § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením ([číslo] Sb.); neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 9. Z hlediska právního hodnocení má soud za to, že nárok je důvodný. V řízení bylo prokázáno, že žalobce poskytl žalované zdravotní péči (specifikace viz výše), přičemž tímto vznikl dluh žalované ve výši [částka]. Toto plyne jak z nesporných tvrzení účastníků, tak ze záznamů žalobce. Daný vztah je třeba posoudit právně jako smlouvu o péči o zdraví, přičemž v řízení nebylo prokázáno, že by dluh byl hrazen z veřejného pojištění nebo že by žalovaná na dluh čehokoli uhradila. Ve vztahu k odměně za plnění soud dospěl k závěru, že hodnota plnění byla smluvena v souladu s cenovým usměrněním cen za zdravotnické služby dle předpisu MZ ČR [číslo] 2018 ze dne [datum] o regulaci cen poskytovaných zdravotních služeb, stanovení maximálních cen zdravotních služeb poskytovaných zubními lékaři hrazených z veřejného zdravotního pojištěn a specifických zdravotních výkonů pro rok 2018 v maximální výši bodu 1, [částka]. Žalobě na základě výše uvedeného vyhověl v plném rozsahu. 10. Žalobce vyúčtoval odměnu fakturou č. 2018, mezi stranami byla nesporná splatnost závazku dne [datum]. Vzhledem k tomu, že žalovaná dluh neuhradila, od [datum] se dostala do prodlení s plněním peněžitého závazku a žalobci tak vznikl nárok na zákonné úroky z prodlení dle ust. § 1970 o.z. Soud tedy přiznal žalobci požadované úroky z prodlení dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. od data dle žaloby. 11. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ustanovení § 151 odst. 1 ve spojení s ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V dané věci měl plný úspěch žalobce, a proto soud tomuto účastníkovi přiznal náhradu nákladů řízení ve výši [částka] Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a z hotových výdajů podle ust. § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s vyhláškou č. 254/2015 Sb. za čtyři úkony (výzva k plnění, návrh ve věci samé, 2x účast na jednání) ve výši [částka] bez DPH. Výše náhrady hotových výdajů byla stanovena s ohledem na to, že bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje [částka] O dani z přidané hodnoty nebylo rozhodnuto v souladu s ust. § 137 odst. 3 o. s. ř. Zaplacení náhrady nákladů neúspěšné žalované soud uložil ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku podle § 160 odst. 1 o. s. ř. 12. O nákladech státu spočívajících v odměně opatrovníka za zastupování účastníka neznámého pobytu soud rozhodl podle ust. § 150 o.s.ř., neboť tyto náklady nelze uložit k úhradě s ohledem na to, že opatrovnictvím je realizováno základní právo na spravedlivý proces. Náklady budou vyčísleny samostatným usnesením.