18 C 16/2020 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobce se domáhal zřízení nezbytné cesty popsané ve výroku I. tohoto rozsudku s odůvodněním, že žalobce je vlastníkem pozemků parc. č. st. [číslo], zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba budova s [adresa], objekt k bydlení, parc. č. st. [číslo], zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba budova s [adresa], parc. [číslo] ovocný sad, parc. [číslo] trvalý travní porost a parc. [číslo] zahrada, vše zapsáno v katastru nemovitostí na [list vlastnictví] vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, [stát. instituce], pro [katastrální uzemí], [územní celek] (dále jen„ pozemky žalobce“). Pozemky žalobce jsou z jižní strany obklopeny železniční tratí z [obec] do [anonymizováno] ve vlastnictví Správy železniční dopravní cesty, státní organizace (dále jen„ SŽDC“). Ze severní strany pozemky žalobce sousedí s pozemkem parc. [číslo] ve vlastnictví žalovaného. Ze západní strany pozemky žalobce sousedí s pozemkem parc. [číslo] ve vlastnictví [právnická osoba] České republiky, s. p., který je opět obklopen železniční tratí z [obec] do [anonymizováno] a s pozemky parc. [číslo] ve vlastnictví žalovaného. Z východní strany pak pozemky žalobce sousedí s pozemkem parc. [číslo] ve vlastnictví SŽDC, který je opět obklopen železniční tratí z [obec] do [anonymizováno], dále s pozemkem parc. [číslo] ve vlastnictví žalovaného a částečně s pozemkem parc. [číslo] ve vlastnictví [územní celek]. K pozemkům žalobce vede historicky nyní asfaltová cesta přes pozemek žalované parc. [číslo] druh pozemku ostatní plocha, způsob využití ostatní komunikace, a dále zpevněná cesta přes část pozemku žalované parc. [číslo] druh pozemku lesní pozemek. Tato faktická cesta byla využívána právními předchůdci žalobce. Žádná jiná využitelná cesta k pozemkům žalobce s ohledem na železniční trať nevede. V minulosti sloužily stavby na pozemcích žalobce jako„ Hostinec [anonymizována dvě slova]“. Tento hostinec byl podle Průvodce historií kladenských hostinců Díl II. – [příjmení] [jméno], [anonymizováno], [část obce], provozován minimálně od roku 1930 do [datum] [ulice] trať přitom byla v úseku z [obec] do [obec] zprovozněna již 22. 4. [číslo]. Je proto nepochybné, že faktická cesta vedoucí přes pozemky žalovaného byla v minulosti využívána právními předchůdci žalobce ještě v době, než komunistický režim znárodnil církvím jejich majetek. S ohledem na zápisy v katastru nemovitostí žalobce předpokládá, že v současnosti nemá žádný právní titul, který by ho opravňoval užívat faktickou cestu vedoucí k jeho pozemkům přes pozemky žalovaného parc. [číslo] parc. [číslo] tedy že jeho pozemky nelze řádně užívat. S odkazem na ustanovení § 1029 odst. 1 a 2 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“), je žalobce přesvědčen, že jsou splněny všechny podmínky nutné k tomu, aby v jeho prospěch a ve prospěch dalších vlastníků pozemků žalobce bylo soudem zřízeno právo nezbytné cesty v rozsahu dnes již fakticky existující cesty vedoucí přes pozemek žalované parc. [číslo] který již dnes slouží jako komunikace, a přes parc. [číslo] (lesní pozemek). Nezbytnou cestu přes pozemek parc. [číslo] druh pozemku lesní pozemek, chce přitom žalobce zřídit pouze v nezbytném rozsahu podle geometrického plánu [číslo] ze dne [datum], ověřeného Ing. [jméno] [příjmení] a potvrzeného Katastrálním úřadem v [anonymizováno] dne [datum] pod [číslo] tak aby co nejméně obtěžoval žalovaného. Žalovanému podle § [číslo] náleží za zřízení nezbytné cesty úplata. Při určení výše úplaty žalobce vychází z ustanovení § 16b zák. č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů, a vzhledem k tomu, že se v konkrétním případě jedná o dva pozemky, tedy pozemek parc. [číslo] pozemek parc. [číslo] činí spravedlivá úplata 20 000 Kč. Dále žalobce s ohledem na výše zmiňovanou historii pozemků žalobce a okolních pozemků žalovaného a SŽDC vyslovil otázku, zda ve prospěch žalobce již nyní neexistuje služebnost cesty, která svědčila již jeho právním předchůdcům. Z opatrnosti proto žalobce navrhl i vydání alternativního rozsudku, který by určil, že služebnost cesty ve prospěch žalobce již nyní existuje, a to v rozsahu výše popsané existující faktické cesty (výrok II.). Žalobce je přesvědčen, že je dán naléhavý právní zájem na vyřešení této otázky, když toto určení by mělo bezprostřední dopad na snahu žalobce o zřízení nezbytné cesty. Podle názoru žalobce je tento spor s ohledem na výše popsanou historii pozemků naprosto zbytečný. Z tohoto důvodu se žalobce snažil s žalovaným několikrát bezúspěšně dohodnout na smírném řešení, a to především v průběhu let 2016 a 2017. Tato snaha žalobce byla završena odpovědí žalovaného ze dne [datum], že podle jeho názoru si žalobce může zřídit cestu přes pozemky SŽDC a [územní celek] a že žádná cesta k pozemkům žalobce přes pozemky žalovaného nikdy nevedla. Podle názoru žalobce je daleko rozumnějším řešením vést nezbytnou cestu k jeho pozemkům po cestě, která již dnes fakticky existuje, a která byla v minulosti využívána jeho právními předchůdci, než s enormními náklady budovat cestu novou a upravovat železniční přechod pro chodce a přejezd pro kola, jehož úpravy stejně SŽDC z hlediska bezpečnosti nikdy nepovolí. Dne [datum] doručil žalobce žalovanému předžalobní výzvu, i přes tuto výzvu však žalovaný odmítl s žalobcem o zřízení služebnosti cesty jednat, a to svou odpovědí ze dne [datum]. Žalobce se i nadále pokoušel o smírné řešení sporu, a to dopisem z března 2019. Na tento dopis reagoval žalovaný smířlivěji, když navrhl prostřednictvím e-mailu ze dne [datum] žalobci alternativní řešení spočívající ve vedení nezbytné cesty přes lesní pozemky parc. [číslo] část pozemku parc. [číslo] ve vlastnictví žalovaného. Bohužel faktickou podmínkou tohoto řešení navrhovaného ze strany žalovaného je i souhlas [územní celek] s vedením nezbytné cesty přes pozemek parc. [číslo] ostatní komunikace, v jejím vlastnictví. Tento souhlas však [územní celek] žalobci neudělila, když ve své odpovědi ze dne [datum] žalobci sdělila, že nezbytnou cestu ke svým nemovitostem může žalobce vést přes historickou faktickou cestu nacházející se na pozemcích parc. [číslo] část pozemku parc. [číslo] ve vlastnictví žalovaného. [územní celek] tak navrhuje řešení, které od samého počátku navrhoval i žalobce. Vzhledem k výše uvedenému žalobci nezbývá, než se domáhat zřízení nezbytné cesty soudní cestou. 2. Žalovaný s žalobou nesouhlasil. Ve vyjádření k žalobě ze dne [datum] k věci uvedl, že pozemky žalovaného parc. [číslo] druh pozemku ostatní plocha, způsob využití ostatní komunikace a parc. [číslo] druh pozemku lesní pozemek (dále jen služebné pozemky), jsou součástí lesního hospodářství žalovaného, a proto žalovaný se zřízením služebnosti ve prospěch žalobce nesouhlasí. Žalovaný namítal, že služebnost chůze považuje vzhledem k volnému přístupu do lesa za nadbytečnou, protože volnému přístupu do lesa žalovaný nebrání a ani bránit nemůže, když navíc se jedná o lesy příměstské, rekreační. Lesem dokonce vede cyklostezka vybudovaná z rozpočtu [územní celek], vybudovaná sice bez souhlasu žalovaného a zřejmě i bez stavebního povolení, nicméně odstranění cyklostezky žalovaný nepožadoval. Pro přístup k nemovitostem žalobce lze tedy použít„ zvykové“ cesty pro pěší přes les i cyklostezky. Se zřízením věcného břemene – služebnosti jízdy pro jakákoliv motorová vozidla ale žalovaný nesouhlasí a nemá ji v úmyslu zřídit a ani taková cesta přes les nikdy vybudována nebyla, ani lesem nikdy nevedla jako„ zvyková“. Žalovaný vlastní lesní pozemky, a to včetně příp. lesních cest, které jsou součástí těchto pozemků, a jsou určeny spolu s těmito pozemky k plnění funkcí lesa. Pro takové pozemky však obecně platí zákaz vjezdu a stání motorových vozidel v lese, právě protože jsou to pozemky určené k plnění funkcí lesa. Platí pro ně ustanovení § 20 odst. 1 písm. g) lesního zákona (zákaz vjezdu a stání motorovými vozidly v lese), které zvláštním způsobem upravuje, resp. omezuje veřejný přístup na pozemky určené k plnění funkcí lesa. Zákaz jízdy a stání motorovými vozidly na lesních pozemcích i cestách vyplývající z lesního zákona je oprávněn uplatňovat nejen vlastník lesa, ale i orgány státní správy lesů, kdy jsou povinny jeho porušení sankcionovat v souladu s ustanovením § 54 odst. 2 písm. c) lesního zákona [územní celek], resp. odbor životního prostředí, měl námitky proti stavebnímu obnovení a rozšíření objektů žalobce, nesouhlasil ani se zřízením přípojky elektřiny. Pro [územní celek] platí, že lesy v okolí [obec] mají charakter lesů rekreačních a [územní celek] dotuje vlastníkům ztíženou možnost jejich hospodářského využití, a vjíždění automobilů do lesa je za těchto okolností zcela nepřípustné. Žalobce se domáhá zřízení služebnosti, jak je patrno z data pořízení geometrického plánu, dlouhodobě a zřízení práva cesty jako věcného břemene žalobce neumožnila ani [právnická osoba] ČR, s. p., která služebné pozemky žalovanému vydala jako oprávněné osobě, postupem podle zák. 428/2012 Sb. Žalovaný navrhoval žalobci způ