207 C 170/2020-35 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky celkem [částka] s úrokem z prodlení v zákonné výši z částky [částka] jdoucím od [datum] do zaplacení s poukazem na to, že je právním nástupcem původního věřitele, [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] se sídlem v SRN a že mezi původními účastníky byla [datum] uzavřena smlouva o úvěru ve výši [částka], kterou se žalovaný zavázal uhradit spolu s poplatkem [částka] do [datum] Smlouva byla uzavřena prostřednictvím webové stránky www.ferratum.cz a částku [částka] poukázal původní věřitel ze svého účtu žalovanému na účet uvedený ve smlouvě. Celkem měl žalovaný splatit [částka], ale nezaplatil nic. Původní věřitel postoupil žalobkyni pohledávku smlouvou ze dne [datum]. V žalobě bylo též navrženo, aby v případě pochybností učinil soud dotaz na banku, kam byla částka [částka] poukázána. 2. Ve věci soud postupoval v souladu s ustanovením § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), neboť strany s tímto postupem souhlasily nebo nevyjádřily nesouhlas. 3. Soud tak posoudil důkazy k prokázání oprávněnosti celého nároku žalobkyně. Ze znění smlouvy o úvěru, o níž se tvrdí, že byla uzavřena dne [datum] mezi žalovaným a původním věřitelem [anonymizována tři slova], bylo zjištěno jen tolik, že smlouva není opatřena datem ani podpisem dlužníka a že jako věřitel je označena spol. [příjmení] [příjmení] [jméno]. Porovnáním faktury [číslo] ze dne [datum] s údaji žalovaného včetně bydliště a rodného čísla jakožto dlužníka bylo zjištěno, že jako oprávněný ke splacení částky [částka] od žalovaného se uvádí [právnická osoba] Na stejného údajného věřitele odkazuje oznámení [právnická osoba] ze dne [datum] žalovanému, ale uvádí se číslo smlouvy o úvěru [číslo] kdežto žalobkyně dle žalobních tvrzení odvozuje svůj nárok od smlouvy [číslo]. Postoupení takovéto pohledávky žalobkyni není nijak prokazováno, neboť smlouvou [datum] je prokazováno postoupení pohledávky mezi jinými subjekty, resp. smlouva mezi žalobkyní a [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] nevypovídá o žádném vztahu mezi původním věřitelem a dlužníkem a o právu německé [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] takovou pohledávku postoupit žalobkyni. Ta ostatně ani netvrdila, že by původním věřitelem byl někdo jiný než [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], údajně právě tato společnost částku žalovanému vyplatila, listinné důkazy však prokazují odlišnou skutečnost. 4. Soud postupoval podle ustanovení § 101 odst. 1 o.s.ř. a § 120 o.s.ř., z nichž vyplývá primární povinnost účastníka řízení tvrdit rozhodné skutečnosti a k jejich prokázání navrhovat důkazy. Této povinnosti žalobkyně nedostála, předložené listiny neprokázaly její aktivní legitimaci (resp. právo postupitele-spol. [anonymizována tři slova] tuto pohledávku žalobkyni postoupit, když původním věřitelem byl prokazatelně jiný subjekt), proto byla žaloba výrokem I. zamítnuta. 5. O náhradě nákladů řízení bylo výrokem II. rozhodnuto podle §142 odstavec 1 o.s.ř., kdy žalobkyně nebyla ve věci úspěšná, úspěšnému žalovanému žádné náklady nevznikly.