209 C 126/2020-75 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se svým návrhem domáhala vydání rozhodnutí, kterým by žalovanému byla uložena povinnost zaplatit jí žalovanou částku včetně příslušenství s tím, že žalovaný dne [datum] použil ke své přepravě vozidlo městské hromadné dopravy provozované žalobkyní, na výzvu dopravcem pověřených osob se neprokázal platným jízdním dokladem, čímž porušil přepravní řád a smluvní přepravní podmínky dopravce, a naplnil tak podmínky pro to, aby po něm žalobkyně požadovala úhradu jízdného a přirážky k jízdnému (smluvní pokutu). Žalovaný požadovanou částku neuhradil, a to ani po zaslání předžalobní výzvy. 2. Žalobkyně založila do spisu zápis o provedené přepravní kontrole, informaci pro cestující, výzvu k úhradě, výpis z obchodního rejstříku žalobkyně, smluvní přepravní podmínky Pražské integrované dopravy včetně dodatků a tarifu pražské integrované dopravy, předžalobní výzvu včetně dokladu o jejím odeslání. 3. Soud na základě žalobních tvrzení a do spisu založených listin vydal ve věci elektronický platební rozkaz, kterým žalobě v plném rozsahu vyhověl. Protože žalovaný je nezletilý, doručoval soud platební rozkaz a žalobu nejen nezletilému žalovanému, ale i jeho rodičům jako zákonným zástupcům. Protože se platební rozkaz nepodařilo žalovanému (jeho rodičům) doručit do vlastních rukou, byl tento zrušen a účastníci byli vyzváni, aby soudu sdělili, zda souhlasí s rozhodnutím pouze na základě listin založených do spisu bez nařízení jednání. 4. Přestože byly splněny podmínky pro rozhodnutí ve věci bez nařízení jednání, soud ústní jednání nařídil, a to vzhledem k věku žalovaného tak, aby byla ještě více pochráněna jeho procesní práva. 5. K nařízenému jednání se ale nikdo nedostavil. Žalobkyně se prostřednictvím svého právního zástupce omluvila, odkázala na žalobu a listiny, které na podporu žalobních tvrzení k žalobě připojila. Nezletilý žalovaný ani jeho rodiče se k jednání také nedostavili, neomluvili se, nepožádali o odročení, k žalobě se nevyjádřili písemně, nenavrhli ani do spisu nezaložili žádné důkazy. Soudu tedy nezbylo, než jednání provést v nepřítomnosti účastníků. Dokazování soud provedl shora uvedenými listinami, které do spisu založila žalobkyně. 6. Z důkazů vzal soud za prokázané, že žalobkyně je provozovatelkou městské hromadné dopravy, žalovaný využil ke své přepravě jí provozované vozidlo (využíval plnění z přepravní smlouvy ve smyslu § 2550 a následujících zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku, dále jen „o.z.“), při přepravní kontrole se nemohl prokázat platným jízdním dokladem a porušil tak povinnosti stanovené v § 37 odst. 5 písm. b) zákona č. 266/1994 Sb. o drahách (dále jen zákona o drahách) ve znění pozdějších předpisů, kdy podle § 18a zákon ač. 111/1994 Sb. silničního zákona (dále jen silničního zákona) platí shodná úprava i v silniční dopravě. Podle § 37 odst. 4 písm. d) zákona o drahách (§ 18a odst. 1 písm. c) silničního zákona) může osoba pověřená dopravcem uložit cestujícímu, který se neprokázal platným jízdním dokladem, zaplacení jízdného a přirážky k jízdnému. Výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. S účinností od [datum] tato částka nesmí přesáhnout [částka]. Soud vzal dále za prokázané, že žalovaný nahlásil kontrolorovi své osobní údaje, předložil mu svůj občanský průkaz, převzal poučení – informaci pro cestujícího s uvedeným postupem, jak má dále postupovat. Žalovaný zápis o provedené přepravní kontrole včetně převzetí informací podepsal. 7. Podle § 1968 věta první o.z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. 8. Podle § 1970 o.z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením (v daném případě nařízení vlády č. 351/2013 Sb.), neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovena. 9. Po zhodnocení zjištěného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že žaloba je zcela důvodná. Přesto, že veškerá žalobní tvrzení plus listinné důkazy odůvodňovaly vyhovění žalobě v plném rozsahu, soud poskytl žalovanému možnost u jednání u soudu vysvětlit, z jakého důvodu se dopustil popsaného jednání, poskytl mu možnost uvést cokoli na svou obranu, popsat aktuální osobní situaci, majetkové poměry. Stejně tak tuto možnost měli oba rodiče nezletilého. Nikdo z nich však tuto možnost nevyužil. Soud má za to, že nejen důkazní situace, ale i zvolený procesní postup je ve svém výsledku jednoznačným podkladem pro rozhodnutí o uložení povinnosti žalovanému dlužnou částku žalobkyni uhradit. Žalobkyně v řízení požadovanou jistinu i její příslušenství řádně specifikovala a doložila, úrok z prodlení požadovala v zákonem stanovené výši. 10. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1, § 151 odst. 2 a § 142a o.s.ř., kdy žalobkyně byla ve věci plně úspěšná a na nákladech řízení požadovala zaplacený soudní poplatek a dále náklady za právní zastoupení. Náklady za právní zastoupení žalobkyni byly přiznány podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění vyhlášky č. 120/2014 Sb. za tři úkony právní služby po [částka], třikrát paušál po [částka] plus 21 % DPH Celkem žalobkyni byly přiznány náklady řízení ve výši [částka] O jejich splatnosti k rukám právního zástupce soud rozhodl podle § 149 odst. 1 o.s.ř.