209 C 221/2020 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by žalované byla uložena povinnost zaplatit jí žalovanou částku spolu s příslušenstvím. V žalobě žalobkyně uvedla, že mezi ní a žalovanou byla dne 25 7. 2018 uzavřena pojistná smlouva [číslo] s počátkem pojištění ke dni [datum]. Předmětem pojištění bylo vozidlo tovární značky Ford Focus, [registrační značka], rok výroby 1998 Smlouvou se žalobkyně zavázala pro případ vzniku nahodilé události poskytnout žalované ve sjednaném rozsahu pojistné plnění, žalovaná se zavázal platit žalobkyni pojistné. Pro pojistné období 1 rok bylo stanoveno pojistné na částku [částka] s čtvrtletní splatností. Žalovaná neuhradila pojistné splatné dne [datum]. Za období od [datum] do [datum] činí dlužné pojistné celkem [částka] O úhradu dluhu žalobkyně žalovanou vyzvala, ta však dlužnou částku neuhradila ani po zaslané upomínce. 2. Na podporu žalobních tvrzení žalobkyně do spisu založila pojistnou smlouvu uzavřenou mezi účastnicemi, všeobecné pojistné podmínky, bilanci pojistné smlouvy, předžalobní výzvu včetně dokladu o jejím odeslání. 3. Na základě tvrzení obsažených v žalobě a listinných důkazů vydal Okresní soud v Kladně platební rozkaz, kterým žalobkyni v plném rozsahu vyhověl. Platební rozkaz se žalované nepodařilo doručit do vlastních rukou, a proto byl tento usnesením zrušen. Soud vyzval účastníky k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízeného jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud jejich nečinnost pokládat za souhlas. Za splnění podmínek v §115a zákona č. 99/1963 Sb. občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) soud poté rozhodl bez jednání na základě dokazování listinami založenými ve spise. 4. Z provedených důkazů vzal soud za prokázané, že účastnice uzavřely platně pojistnou smlouvu, na základě které žalovaná měla hradit řádně pojistné. Žalovaná řádně splatné pojistné neplatila, žalobkyně žalovanou o úhradu dluhu vyzvala. V řízení nebylo prokázáno, že by žalovaná úhradu dlužného pojistného provedla. 5. Podle § 2758 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), pojistnou smlouvu se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. 6. Podle § 2782 odst. 1 o.z. má pojistitel právo na pojistné za dobu trvání pojištění. 7. Podle § 2783 odst. 1, 2 o.z., není-li doba vzniku práva pojistitele na pojistné ujednána, vzniká takové právo pojistiteli dnem uzavření smlouvy. Jednorázové pojistné je splatné dnem počátku pojištění. Je-li ujednáno běžné pojistné, je splatné prvního dne pojistného období; není-li ujednáno pojistné období jako časové období, za které se platí běžné pojistné, považuje se za ujednané pojistné období roční. 8. Podle § 2803 odst. 1 o.z. pojištění zaniká uplynutím pojistné doby. 9. Podle § 2804 o.z. upomene-li pojistitel pojistníka o zaplacení pojistného a poučí-li ho v upomínce, že pojištění zanikne, nebude-li pojistné zaplaceno ani v dodatečné lhůtě, která musí být stanovena nejméně v trvání jednoho měsíce ode dne doručení upomínky, zanikne pojištění marným uplynutím této lhůty. 10. Podle § 1968 věta první o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. 11. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením. Neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 12. V daném případě soud žalobě vyhověl, jak ve výroku I. uvedeno, když v řízení bylo prokázáno, že žaloba je podána po právu. Mezi účastnicemi byla uzavřena platně pojistná smlouva. Období, ve kterém žalovaná neplnila své smluvní povinnosti – neplatila řádně pojistné i výši dlužného pojistného žalobkyně v řízení řádně specifikovala a doložila. Ostatně žalovaná výši dluhu nesporovala, a ani netvrdila či jinak v řízení neprokázala, že by dlužnou částku žalobkyni uhradila. Kromě jistiny (dlužného pojistného) vznikl žalobkyni nárok i na zaplacení úroku z prodlení, neboť žalovaná se s placením peněžitého dluhu beze sporu do prodlení dostala. Proto soud uložil žalované zaplatit také úroky z prodlení, které žalobkyně uplatnila v zákonem stanovené výši (nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). 13. O nákladech řízení soud rozhodl ve smyslu ustanovení § 142 odst. 1, § 151 odst. 2 a § 142a o.s.ř., kdy žalobkyně byla ve věci plně úspěšná a na nákladech řízení požadovala zaplacený soudní poplatek [částka] a dále náklady za právní zastoupení. Náklady za právní zastoupení žalobkyni byly přiznány podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. advokátního tarifu ve znění vyhlášky č. 120/2014 Sb. za tři úkony právní služby po [částka], třikrát paušál po [částka] plus 21 % DPH. Celkové náklady tak byly přiznány ve výši [částka] O jejich splatnosti k rukám právního zástupce žalobkyně soud rozhodl podle § 149 odst. 1 o.s.ř.