21 C 19/2020-70 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobce se domáhal vyklizení shora uvedené nemovité věci. Uvedl, že předmětnou nemovitou věc nabyl do svého (výlučného) vlastnictví na základě usnesení soudního exekutora [titul]. [jméno] [příjmení] o udělení příklepu ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], a žalovaného k vyklizení vyzval dopisem ze dne [datum], neboť žalovaný k užívání předmětné věci není oprávněn na základě nájemní smlouvy či jakékoli jiné listiny. Ve stanovené lhůtě do [datum] žalovaný nemovitou věc nevyklidil. 2. Žalovaný se vyjádřil tak, že žalobcův nárok neuznává. Předmětné exekuční řízení je u Okresního soudu v Kladně v současnosti přezkoumáváno v řízení sp. zn. [spisová značka] s tím, že matka žalovaného navrhla zastavení exekuce z důvodu, že pohledávky věřitelů byly uhrazeny před zahájením exekučního řízení. V rámci exekučního řízení navíc dosud nenabylo právní moci usnesení o rozvržení rozdělované podstaty ve výši [částka] vzešlé z prodeje předmětné nemovitosti, která původně patřila matce žalovaného. Proti tomuto usnesení bylo podáno odvolání a soud rozhodl o odkladu exekuce do jeho právní moci. 3. Na toto vyjádření reagoval žalobce tím, že své vlastnictví nedovozuje z celého exekučního řízení, nýbrž toliko z citovaného usnesení o příklepu. Na tom nic nemění probíhající řízení sp. zn. [spisová značka], neboť ve věci rozhodoval i Krajský soud v Praze usnesením ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], a Nejvyšší soud usnesením ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], přičemž vlastnické právo žalobce těmito rozhodnutími nebylo dotčeno. Tvrzení žalovaného týkající se exekučního řízení nejsou případná, neboť žalobce není účastníkem řízení sp. zn. [spisová značka] ani sp. zn. [spisová značka] (byl toliko vydražitelem), a jejich výsledek tak nemá na jeho vlastnické právo vliv. 4. Z výpisu z katastru nemovitostí bylo zjištěno, že žalobce je vlastníkem pozemku parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří o výměře 194 m2, jehož součástí je stavba: [obec], [adresa], rod. dům, zapsaného na listu vlastnictví [číslo] obec Smečno, katastrální území Smečno, okres [okres], v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Slaný. 5. Z usnesení o příklepu ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], vyrozumění o právní moci, usnesení Krajského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], a usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], bylo zjištěno, že usnesením ze dne [datum] udělil soudní exekutor žalobci příklep k vydražení předmětné nemovité věci s příslušenstvím za nejvyšší podání ve výši [částka], jehož zaplacení stanovil lhůtu 15 dnů ode dne doručení vyrozumění o právní moci tohoto usnesení (na nejvyšší podání se započítá složená jistota ve výši [částka]). Proti tomuto usnesení brojila odvoláním povinná (resp. její právní předchůdkyně) [jméno] [příjmení], [datum narození], s tím, že dne [datum] podala insolvenční návrh spojený s návrhem na povolení oddlužení a zahájení insolvenčního řízení bylo v insolvenčním rejstříku zveřejněno dne [datum] (sama soudního exekutora téhož dne v 9:04 hod. o této skutečnosti informovala) a soudní exekutor přesto uvedeného dne ve 13:00 hod. provedl nařízenou dražbu, přičemž žalobci udělil příklep. Současně odkázala na návrh na zastavení exekuce ze dne [datum], v němž namítala, že vymáhaná pohledávka byla zcela uhrazena, a to zčásti před podáním návrhu na exekuci a zčásti vymožením v rámci exekuce. Pokud tedy odvolací soud nevyčká na rozhodnutí exekučního soudu o zastavení exekuce, musí zohlednit, jsou důvody pro její úplné zastavení, což zároveň brání udělení příklepu. Krajský soud jako soud odvolací uzavřel, že odvolání není důvodné. Poukázal na ust. § 69 zákona č. 120/2001 Sb., exekučního řádu, ust. § 336k odst. 1 a 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), a konstatoval, že povinná je oprávněna k podání odvolání proti udělení příklepu z důvodu jakéhokoli porušení zákona při nařízení nebo provádění dražby, pročež zákonnost udělení příklepu zkoumal nejen z hlediska namítaných skutečností, nýbrž z hlediska splnění všech zákonem stanovených předpokladů pro jeho udělení. Po rekapitulaci obsahu exekučního spisu odvolací soud shrnul, že v rámci exekuce bylo uhrazeno celkem [částka], přičemž soudní exekutor eviduje vymožené plnění ve výši [částka]. Předmětem vymáhání je pohledávka tvořená jistinou ve výši [částka] a úrokem z této částky ve výši 2,33 % měsíčně, který k datu [datum] činil [částka] s tím, že při zohlednění částky vyplacené oprávněnému zbývá k vymožení částka [částka]. Z insolvenčního rejstříku odvolací soud ověřil, že insolvenční návrh ve věci původní povinné [jméno] [příjmení] byl zveřejněn dne [datum] v 8:24 hod. a následně odmítnut usnesením ze dne [datum], které nabylo právní moci dne [datum], z důvodu nepřipojení požadovaných listin ani na výzvu soudu (§ 128 odst. 2 insolvenčního zákona) Odvolací soud uzavřel, že postupu soudního exekutora nelze nic vytknout, byly splněny veškeré zákonné předpoklady pro udělení příklepu. S podrobným odůvodněním, na nějž soud nyní odkazuje, konstatoval, že o jednom z návrhů na zastavení exekuce již bylo pravomocně rozhodnuto, pročež v téže věci nelze rozhodovat znovu. Ohledně předpokladů pro zastavení exekuce odvolací soud konstatoval, že nebyly dány. Je zřejmé, že vymáhaná pohledávka byla vymožena (uhrazena) jen částečně a z listin předložených povinnou, částečně neprůkazných, vyplývá opět několik dalších částečných úhrad, nikoli zaplacení celé vymáhané částky. Odvolací soud tedy neshledal důvod pro změnu či zrušení napadeného usnesení. Následně Nejvyšší soud svým usnesením ze dne [datum] odmítl dovolání povinné proti citovanému usnesení Krajského soudu v Praze, přičemž konstatoval, že odvolací soud se řádně vypořádal se všemi odvolacími námitkami, a jde-li o námitku, že soudní exekutor zajistil majetek v nepřiměřeném rozsahu, jedná se o nepřípustné uplatnění nové skutečnosti, k níž v dovolacím řízení nelze přihlížet. 6. Z usnesení Okresního soudu v Kladně ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], bylo zjištěno, že zdejší soud v předmětné exekuci zrušil příkaz k úhradě jejích nákladů a exekuci odložil do právní moci usnesení soudního exekutora o rozvrhu rozdělované podstaty ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]. Dle odůvodnění byla exekuce nařízena pro pohledávku ve výši [částka] s příslušenstvím ve výši [částka] a v průběhu řízení zemřela původní povinná [číslo] do jejíhož postavení vstoupila pozůstalá dcera [jméno] [příjmení]. K námitkám povinných, jimž soudní exekutor nevyhověl, soud konstatoval, že napadený příkaz je nepřezkoumatelný s ohledem na chybějící specifikaci částky vymožené na konkrétní složky příslušenství. Příkaz byl navíc vydán za situace, kdy probíhá řízení o návrhu povinných na zastavení exekuce, v němž při dokazování vznikly pochybnosti o výši vymoženého plnění. 7. Z návrhu [jméno] [příjmení] na částečné zastavení exekuce ze dne [datum] bylo zjištěno, že uvedená povinná podala návrh na částečné zastavení předmětné exekuce. Uvedla, že vymáhaná částka ve výši [částka] neodpovídá skutečnosti, povinným bylo formou úvěru poskytnuto toliko [částka]. Povinná v návrhu uvedla množství plateb, které ve svém souhrnu prokazují, že povinní na svůj dluh uhradili celkem [částka], přičemž sám oprávněný některé z uvedených úhrad uznal. Nelze odhlédnout ani od skutečnosti, že usnesením Krajského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], byla exekuce částečně zastavena, neboť některé z uplatněných nároků (smluvní pokuta, smluvní úrok) byly posouzeny jako nezákonné, a došlo tak k úhradám na jistinu. Exekuce prodejem nemovitých věcí tak byla nařízena v širším rozsahu, než jaký postačuje k uspokojení oprávněného, a je namístě posoudit její přiměřenost a vhodnost (§ 58 odst. 1 exekučního řádu). 8. Z návrhu [jméno] [příjmení] a žalovaného na zastavení exekuce ze dne [datum] bylo zjištěno, že uvedení povinní podali návrh na zastavení předmětné exekuce. Uvedli (jako v předchozím návrhu povinné), že povinným bylo poskytnuto toliko [částka] z titulu smlouvy o půjčce, tedy reálného kontraktu, a to dne [datum] na účet povinného. Exekučním titulem je současně exekutorský zápis ze dne [datum] a jeho pokračování ze dne [datum]. S ohledem na judikaturu Nejvyššího soudu k obdobným věcem tak jde o nezpůsobilý exekuční titul, neboť neobsahuje podmínku, že dlužník zavazuje svůj dluh splnit, bude-li smlouva uzavřena až po sepsání exekutorského zápisu. S ohledem na další nedostatky exekutorského zápisu a částečné zastavení exekuce výše citovaným usnesením Krajského soudu v Praze je nutno posoudit oprávněnost vedení exekuce, resp. exekuci neprodleně zastavit. 9. Z výzvy k vyklizení nemovité věci ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobce prostřednictvím své právní zástupkyně písemně vyzval žalovaného k vyklizení předmětné nemovité věci nejpozději do dne [datum] s tím, že žalovaného upozornil na možnost