211 C 66/2021-49 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky ve výši [částka] spolu s příslušenstvím. Svou žalobu zdůvodnila tím, že žalovaný s právní předchůdkyní žalobkyně uzavřel pojistnou smlouvu, jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla s čtvrtletním pojistným ve výši [částka]. Žalovaný pojistné dle smlouvy nehradil v plné výši, přičemž za období od [datum] do [datum] mu vznikl dluh ve výši žalované částky. Tento dluh žalovaný neuhradil ani na opakovanou výzvu žalobkyně. Žalobkyně se dále domáhala zákonného úroku z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Protože ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, vyzval soud účastníky podle § 115a zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně s tímto postupem souhlasila, žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil, a to ani na opakovanou výzvu po zaslání doplnění žalobkyně. Soud tak ve věci rozhodl bez nařízení jednání. 3. Po zhodnocení předložených listin (pojistné smlouvy včetně všeobecných pojistných podmínek, pojistky k pojistné smlouvě, přehledu plateb, oznámení o zániku pojistné smlouvy, výzvy k plnění, předžalobní výzvy včetně podacího archu, rámcové smlouvy o postoupení pohledávek, dodatku k rámcové smlouvy o postoupení pohledávek včetně přílohy), dospěl soud k následujícímu skutkovému závěru. Právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba] uzavřela s žalovaným dne [datum] pojistnou smlouvu, jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla [anonymizováno 5 slov], [registrační značka], a asistenční služba, přičemž toto pojištění mělo počátek od [datum] a mělo trvat do [datum] s automatickým prodlužováním. Žalovaný se zavázal podle této smlouvy platit právní předchůdkyni žalobkyně čtvrtletní pojistné ve výši koeficientu 0,265 z částky ročního pojistného ve výši [částka]. Přípisem ze dne [datum] byl žalovaný informován o zániku pojistné smlouvy ke dni [datum]. Následně [datum] byl žalovaný vyzván k zaplacení dlužné částky. Předžalobní výzvou ze dne [datum] (odeslanou následujícího dne) byl žalovaný též informován o postoupení předmětné pohledávky na žalobkyni, ke kterému došlo na základě žalobkyní předložených smluv. 4. Podle § 2758 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. Podle § 13 odst. 2 zák. č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, zanikne-li pojištění odpovědnosti před uplynutím doby, na kterou bylo pojištění sjednáno, má pojistitel právo na pojistné do konce kalendářního měsíce, ve kterém pojištění odpovědnosti zaniklo. Zbývající část zaplaceného pojistného je pojistitel povinen vrátit. Nastala-li v době do zániku pojištění odpovědnosti škodná událost, vzniká pojistiteli právo na pojistné podle věty první; povinnost zbývající část pojistného vrátit má pouze tehdy, jestliže mu z této škodné události nevznikne povinnost plnit. Pojistitel má přitom podle § 2782 odst. 1 o. z. právo na pojistné za dobu trvání pojištění. Podle § 2783 odst. 1, 2 o. z. není-li doba vzniku práva pojistitele na pojistné ujednána, vzniká takové právo pojistiteli dnem uzavření smlouvy. Jednorázové pojistné je splatné dnem počátku pojištění. Je-li ujednáno běžné pojistné, je splatné prvního dne pojistného období; není-li ujednáno pojistné období jako časové období, za které se platí běžné pojistné, považuje se za ujednané pojistné období roční. 5. Z hlediska právního hodnocení má soud za to, že nárok žalobkyně je důvodný. Z provedeného dokazování má soud za zjištěné, že právní předchůdkyně a žalovaný spolu platně uzavřeli pojistnou smlouvu a právní předchůdkyni tak vznikl nárok na úhradu pojistného za dobu trvání této smlouvy od [datum] do [datum], přičemž v řízení nebylo prokázáno, že žalovaný svůj dluh z tohoto závazku uhradil. Vzhledem k prodlení žalovaného s peněžitým plněním soud přiznal žalobkyni také požadovaný úrok z prodlení podle § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., a to od [datum] Lhůta k plnění byla stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř. 6. O nákladech řízení pak soud rozhodl ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř. Při stanovení výše odměny za zastoupení tak aplikoval vyhl. č. 177/1996 Sb. a úspěšné žalobkyni přiznal náhradu nákladů řízení v celkové výši [částka], kterou tvoří zaplacený soudní poplatek za žalobu ve výši [částka] a náklady právního zastoupení, sestávající z odměny za zastupování advokátem ve výši [částka] dle § 7 a § 14b odst. 1 a 4 vyhl. č. 177/1996 Sb., která je omezena výší tarifní hodnoty, za 3 úkony právní služby ve smyslu § 11 vyhlášky (příprava a převzetí zastoupení, výzva k plnění, podání žaloby), dále z paušální náhrady hotových výdajů advokáta v celkové výši [částka] dle § 13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb. za 3 úkony právní služby po [částka], a z náhrady za 21% DPH dle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s § 151 odst. 2 o. s. ř., představované částkou [částka], neboť zástupce žalobkyně jakožto advokát osvědčil, že je plátcem daně z přidané hodnoty. Odměna a paušální náhrada výdajů nenáleží žalobkyni za odpověď na výzvu soudu, neboť se jednalo o doplnění žaloby, přičemž obsah tohoto podání měl být již součástí samotné žaloby. V souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. pak soud stanovil třídenní lhůtu k plnění, ve smyslu § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám advokáta, který žalobkyni v řízení zastupoval.