214 C 219/2021-41 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky [částka] s 8,05% úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení a dále kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 691,94 za dobu [datum] do [datum] s poukazem na to, že mezi společností [právnická osoba], [IČO] a žalovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva o půjčce [číslo] (fakticky spotřebitelském úvěru), na základě které žalovaný převzal v hotovosti částku [částka], kterou se zavázal zaplatit spolu s poplatkem [částka] a s poplatkem na životním pojištění [částka] v 58 týdenních splátkách po [částka] počínaje [datum] do [datum]. Žalovaný zaplatil celkem na pohledávku [částka], žalobkyně se domáhá toliko vydání bezdůvodného obohacení, které představuje nesplacená část jistiny ve výši [částka]. V důsledku fúze sloučením se dne [datum] stala právním nástupcem původního věřitele společnost [právnická osoba], [IČO], dnes vystupující pod obchodní firmou [právnická osoba]. Pohledávka z výše uvedené smlouvy byla ze strany společnosti [právnická osoba], [IČO] postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, stejně tak se nevyjádřil ani k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, ačkoli byl poučen, že v opačném případě bude soud předpokládat, že s takovým postupem souhlasí. Proto soud věc rozhodl podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), bez jednání na základě předložených listinných důkazů, v souladu s § 156 odst. 1 věta prvá o.s.ř. byl rozsudek vyhlášen veřejně dne [datum]. 3. Soud dospěl na základě předložených listin k následujícím skutkovým zjištěním: Ze smlouvy o půjčce [číslo] ze dne [datum] a smluvních podmínek soud zjistil, že společnost [právnická osoba], [IČO] a žalovaný uzavřeli smlouvu, dle níž původní věřitel poskytl žalovanému půjčku ve výši [částka], žalovaný částku převzal v hotovosti proti podpisu a zavázal se tuto půjčku vrátit spolu s poplatkem ve výši [částka] a poplatkem na životní pojištění [částka], a to vše ve sjednaných 58 splátkách po [částka] týdně počínaje [datum]. Žalovaný netvrdil, ani neprokazoval, že zaplatil více než [částka]. 4. Aktivní legitimaci žalobkyně vzal soud za prokázanou z úplného výpisu z obchodního rejstříku společnosti [právnická osoba], [IČO], dříve vystupující pod obchodní firmou [právnická osoba], z něhož soud shledal, že na společnost [právnická osoba] jakožto nástupnickou společnost, v důsledku fúze sloučením přešlo jmění zanikající společnosti [právnická osoba], [IČO]. Dále pak smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], jež byla uzavřena mezi společností [právnická osoba], [IČO] a žalobkyní, seznamu postupovaných pohledávek k této smlouvě a oznámení o postoupení pohledávky původního věřitele společnosti [právnická osoba], [IČO] ze dne [datum] žalovanému. 5. Z předžalobní upomínky ze dne [datum] spolu s podacím lístkem ze dne [datum] soud shledal, že žalovaný byl upomínán o zaplacení dlužné částky do [datum]. 6. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 7. Po právní stránce soud věc zhodnotil tak, že žalovaný se na úkor žalobkyně, na kterou byla pohledávka postoupena, bezdůvodně obohatil o částku [částka], když od právní předchůdkyně žalobkyně bez právního důvodu obdržel částku [částka], přičemž dosud vrátil pouze [částka]. Žalovaný je tak povinen plnění v rozsahu bezdůvodného obohacení, tj. částky [částka], žalobkyni vrátit. 8. Vedle práva na zaplacení jistiny vznikl žalobkyni podle § 1968 o. z. ve spojení s § 1970 o. z. a nařízením vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení též nárok na zaplacení úroku z prodlení, a to počínaje [datum], kdy v případech bezdůvodného obohacení je pro určení splatnosti vydat bezdůvodné obohacení rozhodné doručení výzvy k vydání bezdůvodného obohacení, popř. uplynutí lhůty, která je v této výzvě uvedena (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 32 Cdo 4179/2007). 9. Co do zbytku požadovaného nároku byla žaloba zamítnuta, což obráží výrok II. rozsudku. 10. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o. s. ř., pro posouzení výše náhrady nákladů řízení vyčíslil soud požadovaný 8,05% úrok z prodlení z částky [částka] od [datum] do rozhodnutí soudu [datum] částkou [částka]. Takto se tedy žalobkyně domáhala celkem zaplacení částky [částka] ([částka] + [částka] + [částka]). Žalobkyni však byla přiznána částka [částka] a 8,05% úrok z prodlení z této částky od [datum] do rozhodnutí soudu [datum] ve výši [částka], tedy celkem [částka], žalobkyně byla proto úspěšná do 77,% a neúspěšná do 23,%, přísluší jí proto rozdíl mírou úspěchu a mírou neúspěchu, tedy 54% náhrady nákladů řízení. 11. Náklady žalobkyně tvoří zaplacený soudní poplatek v částce [částka] a náklady zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a 21% DPH [částka], celkem [částka], což s ohledem na nárok 54% náhrady nákladů řízení představuje zaokrouhleně částku [částka] O DPH bylo rozhodnuto podle § 137 odst. 3 o. s. ř., když právní zástupce žalobkyně doložil, že je plátcem této daně. V souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř. bylo žalované uloženo zaplatit náklady řízení k rukám právního zástupce žalobkyně.