217 C 218/2020-39 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení s poukazem na to, že mezi žalobkyní a žalovaným byla dne [datum] uzavřena distančním způsobem prostřednictvím elektronických prostředků smlouva o revolvingovém úvěru č. [částka], na základě které žalobkyně poskytla žalovanému finanční prostředky a žalovaný se je zavázal vrátit včetně smluveného úroku ve výši 20 % měsíčně, v případě zesplatnění úvěru ve výši 15 % ročně, dále poplatek za čerpání úvěru ve výši 20 % z čerpané jistiny za podmínek uvedených ve smlouvě v pravidelných splátkách s minimální splátkou ve výši 1/3 dlužné částky, nejméně [částka]. Pro případ prodlení se splacením dluhu či jeho části se žalovaný zavázal hradit smluvní pokutu ve výši [částka] za každých započatých 30 dní prodlení, po dobu prvních 90 dní prodlení. Žalovaný čerpal celkem částku [částka], zaplatil ke dni sepisu žaloby částku [částka]. Ve smlouvě byla sjednána splatnost celého dluhu v případě, že se žalovaný dostane do prodlení po dobu delší než 60 dní. Dle čl. 6 smlouvy se dluh stal splatným v důsledku prodlení žalovaného se zaplacením, žalovaný je v prodlení od [datum]. Žalovaný dluh nezaplatil ani k předžalobní upomínce žalobkyně. 2. Ve věci nebyl vydán platební rozkaz, neboť pouze ze žalobních tvrzení nebylo možné učinit závěr o důvodnosti žaloby v celém rozsahu. 3. Ve věci bylo rozhodnuto podle § 115 a) o.s.ř. na základě listin založených ve spise bez nařízení ústního jednání, když žalobkyně s tímto postupem souhlasila, žalovaný i přes poučení a výzvu soudu svůj nesouhlas nesdělil, soud tedy vyšel v souladu s poučením z toho, že také souhlasí. 4. Výpisem z obchodního rejstříku byla prokázána právní subjektivita žalobkyně. Ze smlouvy o revolvingovém úvěru [číslo] ve spojení s výpisem z účtu žalobkyně a kopií občanského průkazu žalovaného poskytnutého žalobkyni bylo prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena distančním způsobem smlouva o revolvingovém úvěru, na základě které se žalobkyně zavázala poskytnou žalovanému úvěr ve výši úvěrového limitu až [částka], dne [datum] žalovaný čerpal úvěr v částce [částka] a dne [datum] částkou ve výši [částka]. Žalovaný se zavázal za dobu od prvního dne druhého kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém došlo k čerpání peněžních prostředků až do jejich vrácení platit úrok ve výši 20 % měsíčně, tj. 240 % ročně, pro případ zesplatnění úvěru poté od prvního dne splatnosti celého dluhu ve výši 15 % ročně. Z čl. 5 smlouvy bylo zjištěno ujednání o povinnosti zaplatit poplatek za čerpání úvěru ve výši 20 % z čerpané jistiny úvěru, tj. částku [částka], který se ke konci každého kalendářního měsíce stává součástí jistiny. Z čl. 4 smlouvy bylo doloženo, že žalovaný se zavázal platit úvěr v měsíčních splátkách ve výši minimálně 1/5 z celkové dlužné částky, nejméně [částka] vždy do konce kalendářního měsíce počínaje prvním kalendářním měsícem následujícím po měsíci, v němž došlo k čerpání. Z čl. 6 bylo shledáno, že pro případ prodlení žalované se splacením dluhu či jeho části, je povinna zaplatit smluvní pokutu ve výši [částka] za každých započatých 30 dní prodlení, nárok na smluvní pokutu vzniká po dobu prvních devadesáti dní prodlení, a to opakovaně. Z čl. 6 soud doložil ujednání stran o splatnosti celého úvěru v případě prodlení se splácením po dobu delší než 60 dní. Výpisy k revolvingovému úvěru bylo zjištěno, že žalovanému bylo účtováno na poplatku za čerpání úvěru celkem [částka] a dále také 20% měsíční úrok celkem ve výši [částka], dále smluvní pokuta za prodlení 3 x [částka]. Taktéž bylo výpisem doloženo, že žalovaný na úvěr řádně neplatil, když zaplatil pouze jednou do [datum] částku [částka]. Z předžalobní upomínky v návaznosti na poštovní podací arch a smlouvu o revolvingovém úvěru bylo doloženo, že žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení ještě před podáním žaloby, výzva se dostala do dispoziční sféry žalovaného, neboť byla zasílána na adresu jeho trvalého pobytu. 5. Po zhodnocení shora uvedených zjištění tak soud uzavřel, že mezi žalobkyní a žalovaným byla podle § 2395 občanského zákoníku uzavřena smlouva o úvěru, na základě které žalobkyně žalovanému poskytla revolvingový úvěr ve výši úvěrového limitu [částka], žalovaný úvěr čerpal částkou [částka]. Ačkoliv se žalovaný zavázal hradit úvěr v pravidelných měsíčních splátkách tak, jak shora uvedeno, svou povinnost nesplnil, dle nezpochybněných tvrzení žalobkyně zaplatil ke dni podání žaloby pouze částku [částka]. Dle čl. 6 smlouvy se stal zůstatek dluhu splatným uplynutím 60 dnů od nezaplacené splátky za červenec 2020. Soud proto uložil žalovanému podle § 2395 občanského zákoníku v návaznosti na smlouvu zaplatit dlužnou jistinu ve výši [částka]. 6. Podle § 2048 občanského zákoníku ve spojení s čl. 6 smlouvy o úvěru vznikl žalobkyni vůči žalovanému nárok na smluvní pokutu v důsledku prodlení za každých započatých 30 dní ve výši [částka]. Tato částka byla žalobkyni také přiznána. 7. Za nedůvodný soud pokládá nárok žalobkyně na zaplacení smluvního úroku ve výši 240 % ročně a poplatku za čerpání ve výši [částka], který je s ohledem na svou výši také další skrytou úplatou za poskytnutí úvěru, nikoliv platbou za administrativu spojenou s poskytnutím úvěru, když ta obnášela pouze zadání údajů získaných od žalovaného do vnitřního systému žalobkyně a poukázání částky [částka] a [částka]. Ekonomickým účelem poplatku tak je zjevně navýšení ceny peněz, což je funkcí zákonného institutu smluvního úroku. Sjednaný úrok ve výši 240 % ročně + dalších [částka] soud pokládá za zjevně rozporný s dobrými mravy, a tudíž neplatný podle § 588 občanského zákoníku. V době uzavření smlouvy o revolvingovém úvěru banky v České republice uzavíraly typově obdobné smlouvy o úvěrech se smluveným úrokem od 13,9 % (např. [právnická osoba] do cca 27 %, např. [právnická osoba]), jak je soudu z úřední činnosti známo. Ve smlouvě sjednaný úrok podstatně převyšuje obvyklou úrokovou mírů úvěrů sjednávaných v daném místě a čase bankovními subjekty (k interpretaci dobrých mravů srov. ustálenou judikaturu soudů, např. rozhodnutí NS ČR sp. zn.: 33 Cdo 2248/2009, 33 Cdo 4900/2010, k přiměřenosti smluveného úroku např. rozhodnutí NS ČR sp. zn.: 21 Cdo 1484/2004), která činila v průměru u revolvingových a kontokorentních úvěrů 14,64 % ročně (srovnej databázi [obec] národní banky [příjmení]). Soud proto nárok za smluvní úrok ve výši [částka] a poplatek za čerpání ve výši [částka] zamítl, neboť má za to, že ujednání o povinnosti jej platit je absolutně neplatné, v terminologii nového občanského zákoníku se k němu nepřihlíží. Aplikace ustanovení § [číslo] je nepřípadná, neboť aplikace uvedeného ustanovení by vedlo ke stavu, kdy by žalobkyně nenesla za své nepoctivé jednání ve spotřebitelském vztahu v rozporu s § [číslo] a § [číslo], potažmo § 588 občanského zákoníku žádnou újmu. Ustanovení § 1802 občanského zákoníku míří dle Krajského soudu v Praze (srovnej např. rozhodnutí sp. zn. 27 Co 445/2017 ze dne 15. 3. 2018) na případy nikoli neplatně či zdánlivě sjednaného úroku, ale na případy, kdy úrok (v případech, kdy mají být úroky plněny) nebyl ve smlouvě ujednán (tj. daný stav byl výsledkem jejich dohody) vůbec, čímž strany vyjádřily vůli uzavřít smlouvu i bez tohoto konkrétního ujednání, při současném vědomí úplatnosti smlouvy. Co do částky [částka] s příslušenstvím byla proto žaloba zamítnuta. 8. Při neplatnosti sjednaného poplatku za čerpání a smluvního úroku měla být platba od žalovaného ve výši [částka] zahrnuta správně na jistinu, nárok na ní v tomto rozsahu zanikl splněním dle § 1908 odst. 1 občanského zákoníku. 9. Žalovaný je dále podle § 1968 a § 1970 občanského zákoníku ve spojení s nařízení vlády č. 351/2013 Sb., povinen zaplatit žalobkyni z dlužné jistiny úrok z prodlení tak, jak uvedeno v I. výroku tohoto rozsudku, neboť v souladu se smlouvou byla celá jistina splatná k [datum]. 10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o.s.ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka], přičemž tato částka představuje 4,8 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 52,4 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 47,6 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného a doměřeného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a.t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze 3 úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně 3 paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) a.t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] v částce [částka]. 11. Soudní poplatek byl žalobkyní uhrazen ve výši [částka], avšak dle položky 2 odst. 2 ve spojení s položkou 1 písm. b) sazebníku poplatků zákona č. 549/1991 Sb., o soudních pop