218 C 116/2020 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že žalobkyně a žalovaná uzavřely dne [datum] smlouvu o dílo. Žalobkyně uhradila žalované dne [datum] zálohu ve výši [částka]. Vzhledem k tomu, že žalovaná byla v prodlení s plněním svých povinností a současně žalobkyně považovala smlouvu co do předmětu za neurčitou, odstoupila žalobkyně od smlouvy o dílo a požadovala vydání bezdůvodného obohacení ve výši zaplacené zálohy, tedy částky [částka]. Žalovaná byla o zaplacení marně upomínána předžalobní upomínkou ze dne [datum], která byla žalované doručena dne [datum]. 2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila, stejně tak se nevyjádřila ani k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, ačkoli byla poučena, že v opačném případě bude soud předpokládat, že s takovým postupem souhlasí. Žalobkyně se k výzvě soudu též nevyjádřila, proto soud věc rozhodl podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, bez jednání na základě předložených listinných důkazů. 3. Ze smlouvy o dílo č. [rok], Dodávka dřeva a montáž terasy, ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně jako ob jednatel a žalovaná jako zhotovitel uzavřely smlouvu, jejímž předmětem byla dodávka dřeva a montáž terasy 20 m2 (bez další specifikace). Celková cena za dodávku dřeva a montáž terasy činila [částka], z toho [částka] za dodávku dřeva a [částka] za montáž. Záloha ve výši [částka] byla splatná současně s podpisem smlouvy, zbytek ceny po dokončení realizace. Doba splnění díla nebyla sjednána. Ze zálohové faktury [číslo] vystavené dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaná fakturovala žalobkyni zálohu na dodávku dřeva a montáž terasy podle smlouvy č. [rok] ve výši [částka], splatnou dne [datum]. Podle výpisu z bankovního účtu žalobkyně byla záloha ve výši [částka] odepsána z účtu žalobkyně dne [datum]. Platba byla poukázána na účet žalované označený v zálohové faktuře. 4. Z předžalobní upomínky ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně předmětnou smlouvu vypověděla pro její neplatnost z důvodu neurčitosti a vyzvala žalovanou k vydání bezdůvodného obohacení ve výši [částka] do 7 dnů od doručení této výzvy. Upomínka byla podána na poštu dne [datum] a doručena žalované dne [datum]. Dále byla žalovaná upomínána o zaplacení dopisem ze dne [datum], adresovaným k rukám právní zástupkyně žalované [příjmení] [jméno] [příjmení], jíž byla téhož dne také doručena. Žalobkyně v této předžalobní upomínce upřesnila, že od smlouvy o dílo odstupuje jednak pro neurčitost smlouvy, jednak z důvodu neplnění smluvních povinností žalovanou. Žalobkyně opět vyzvala žalovanou k vydání bezdůvodného obohacení ve výši [částka] nejpozději do [datum] a současně ji upozornila na možnost vymáhání předmětné částky soudní cestou. 5. Podle § 2991 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 6. Podle § 2993 občanského zákoníku, plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 7. Podle § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 8. Soud na základě shora citovaných důkazů dospěl k závěru, že účastnice uzavřely smlouvu o dílo, jejíž předmět byl vymezen neurčitě, doba splnění díla sjednána nebyla vůbec. Žalovaná netvrdila a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by dílo provedla, případně že by obsah smlouvy byl dodatečně sjednán jinak, než z výše uvedených důkazů vyplynulo. Naopak, z předžalobních upomínek je zřejmé, že bez ohledu na neurčitost smlouvy žalovaná žalobkyni žádné plnění neposkytla. Žalobkyně proto důvodně odstoupila od smlouvy a vznikl jí nárok na vydání bezdůvodného obohacení ve výši zaplacené zálohy, tj. [částka]. Vzhledem k tomu, že žalovaná byla k vydání bezdůvodného obohacení písemně vyzvána, je ode dne následujícího po marném uplynutí lhůty k plnění v prodlení se zaplacením peněžitého dluhu, a proto byl žalobkyni přiznán i úrok z prodlení v zákonné výši (dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění). 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka] Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a doplatku soudního poplatku ve výši [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka]. 10. Soudní poplatek byl žalobkyní uhrazen ve výši [částka], avšak dle položky 2 odst. 2 ve spojení s položkou 1 odst. 1 písm. b) sazebníku poplatků zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů činí částku [částka], soud proto podle § 2 odst. 1 písm. a) jmenovaného zákona uložil žalobkyni povinnost k doplacení soudního poplatku ve výši [částka].