219 C 117/2021 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení shora uvedené částky s tím, že žalovanému dne [datum] poskytla zdravotní péči. Uvedla, že nebylo zjištěno, že by žalovaný byl zdravotně pojištěn, a náklady za poskytnutou péči na základě faktury [číslo] ze dne [datum] tak byl povinen uhradit sám nejpozději [datum], což neučinil ani v dodatečné lhůtě po zaslání předžalobní upomínky. Žalobkyně se dále domáhala zákonného úroku z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení. 2. Žalovaný se ani prostřednictvím opatrovníka k věci nevyjádřil. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalovaný na výzvu, zda s takovým postupem souhlasí, nereagoval, přičemž byl poučen, že v takovém případě se jeho souhlas předpokládá (§ 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“). Soud tak věc rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů (§ 115a o. s. ř.). 3. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu. 4. Žalovaný dne [datum] využil zdravotnické služby žalobkyně spočívající v ošetření na pohotovosti z důvodu bezvědomí a podezření na kraniotrauma (zjištěno ze smlouvy o poskytnutí zdravotnické péče ze dne [datum] a z propouštěcí zprávy). Žalovaný v předmětné době nebyl pojištěncem v rámci veřejného zdravotního pojištění (zjištěno z ověření platnosti pojištění k uvedenému dni). Poskytnuté zdravotní služby byly žalovanému vyúčtovány fakturou na částku [částka] se splatností [datum] (zjištěno z faktury [číslo]). Výzvou odeslanou dne žalobkyně vyzvala žalovaného k uhrazení dluhu (zjištěno z předžalobní upomínky ze dne [datum] a poštovního podacího archu) 5. Podle ust. § 2636 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) smlouvou o péči o zdraví se poskytovatel vůči příkazci zavazuje pečovat v rámci svého povolání nebo předmětu činnosti o zdraví ošetřovaného, ať již je jím příkazce nebo třetí osoba (odst. 1). Příkazce zaplatí poskytovateli odměnu, je-li to ujednáno; to neplatí, stanoví-li jiný právní předpis, že se péče o zdraví hradí výlučně z jiných zdrojů (odst. 2). Podle ust. § 41 odst. 1 písm. c) zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách (dále jen„ z.s.“) je pacient při poskytování zdravotních služeb povinen uhradit poskytovateli cenu poskytnutých zdravotních služeb nehrazených nebo částečně hrazených z veřejného zdravotního pojištění nebo jiných zdrojů, které mu byly poskytnuty s jeho souhlasem. Podle ust. § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením ([číslo] Sb.); neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 6. Soud poté dospěl k závěru, že nárok žalobkyně je důvodný. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla žalovanému zdravotní péči, kterou byl žalovaný povinen uhradit, protože nebyl účasten veřejného zdravotního pojištění. Daný vztah je třeba právně posoudit jako smlouvu o péči o zdraví, přičemž v řízení nebylo prokázáno, že by žalovaný na dluh čehokoli uhradil. Ve vztahu k odměně za plnění soud dospěl k závěru, že byla smluvena v souladu s cenovým usměrněním cen za zdravotnické služby dle předpisu MZ ČR č. 1/ 2019 ze dne 13. 11. 2018 o regulaci cen poskytovaných zdravotních služeb, stanovení maximálních cen zdravotních služeb poskytovaných zubními lékaři hrazených z veřejného zdravotního pojištěn a specifických zdravotních výkonů pro rok 2019 v maximální výši bodu. Žalobkyně vyúčtovala odměnu fakturou [číslo] žalovaný nebrojil proti její splatnosti dne [datum]. Vzhledem k tomu, že žalovaný dluh neuhradil, ode dne [datum] se dostal do prodlení s plněním peněžitého závazku, a žalobkyni tak vznikl nárok na zákonné úroky z prodlení dle ust. § 1970 o.z. Soud tedy přiznal žalobkyni požadované úroky z prodlení ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalobě tak soud na základě výše uvedeného vyhověl v plném rozsahu. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. a přiznal žalobkyni, která v řízení měla plný úspěch, náhradu nákladů řízení ve výši [částka] Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka] a odměny nezastoupeného účastníka za 2 úkony (výzva k plnění, návrh ve věci samé) po [částka] dle § 1 odst. 3 písm. a) a § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. O lhůtách k plnění bylo rozhodnuto dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.