219 C 219/2020 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se u zdejšího soudu domáhala zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že podle uzavřené smlouvy odebíral žalovaný elektřinu, za realizovanou spotřebu elektřiny nezaplatil a nezaplatil ani smluvní pokuty za prodlení se zaplacením záloh a za prodlení se zaplacením předchozí faktury. Dále si strany sjednaly, že pro případ předčasného ukončení smlouvy o sdružených dodávkách elektřiny má žalovaný povinnost zaplatit smluvní pokutu [částka] za každý kalendářní měsíc i jeho část následující po dni ukončení dodávky až do konce trvání smlouvy. Smlouva o dodávce elektřiny byla ukončena ke dni [datum] a žalovanému tak byla vyúčtována smluvní pokuta ve výši [částka] představující smluvní pokutu [částka] za každý z 27 měsíců (od února 2020 do května 2022), když po tuto dobu měla smlouva trvat. Smluvní pokuta za předčasné ukončení smlouvy byla sjednána přímo ve smlouvě a posiluje tak právní jistotu stran. Smlouva sice byla uzavřena adhezním způsobem, ujednání o smluvní pokutě za předčasné ukončení smlouvy je však součástí konkrétní produktové propozice daného smluvního vztahu. Žalovaný měl možnost si smlouvu před jejím uzavřením prostudovat. Smlouva se žalovaným byla uzavřena na dobu určitou a žalovaný tak získal výhodnější cenu energie. Smluvní pokuta za předčasné ukončení smlouvy zajišťuje dodržování závazku po sjednanou dobu, jedná se o pokutu svou výší přiměřenou, která je standardem v daném odvětví. V případě, kdy doba trvání smlouvy není dodržena, představuje smluvní pokuta paušalizovanou náhradu škody, která žalobkyni vznikla či mohla vzniknout. Smluvní vztah byl se žalovaným ukončen pro opakované porušení platebních povinností z jeho strany. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, k jednání se, ač řádně předvolán, bez odůvodněné a včasné omluvy nedostavil. K jednání soudu se nedostavila ani žalobkyně, když v den jednání avizovala pozdní příjezd a ačkoli soud vyčkal na její účast, déle než dvojnásobnou dobu avizovaného zdržení, k jednání nakonec nedorazila, další telefonická omluva též avizována nebyla. Soud tak věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků řízení (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, /dále jen „o.s.ř.“ /). 3. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním: 4. Ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne [datum] včetně dodatku z [datum], ceníku, plánu záloh a obchodních podmínek soud zjistil, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o dodávkách elektřiny do odběrného místa [část obce a číslo], [obec] na dobu určitou 30 měsíců s automatickou prolongací, a to v kategorii Domácnost. Žalobkyně se smlouvou zavázala dodávat žalovanému coby zákazníkovi elektřinu, žalovaný se zavázal hradit pravidelnou měsíční zálohu ve výši [částka] a spotřebovanou elektřinu na základě žalobkyní vystavených faktur. Strany si sjednaly pro případ prodlení žalovaného s jakoukoliv platbou delší než 10 dní smluvní pokutu ve výši [částka]. Dále byla ujednána smluvní pokuta, kdy mimo jiné v případě, že žalobkyně odstoupí od smlouvy z důvodu opakovaného porušení platebních povinností souvisejících s dodávkami ze strany zákazníka (žalovaného), má dle uzavřené smlouvy zákazník v kategorii Domácnost uhradit smluvní pokutu [částka] za každý kalendářní měsíc neodebírání elektřiny do konce sjednané doby trvání smlouvy. Ze smlouvy je také patrné, že žalovaný se po dobu trvání smlouvy nezavázal odebrat žádné konkrétní množství elektrické energie a že v případě neodběru elektrické energie mu žádná sankce po dobu trvání smlouvy nehrozí (např. smluvní pokuta). 5. Z faktur bylo zjištěno, žalobkyně vyúčtovala žalovanému, po zohlednění zaplacených záloh, spotřebu elektřiny za období od [datum] do [datum] v celkové hodnotě [částka] splatných dne [datum] a za období od [datum] do [datum] ve výši [částka] splatných dne [datum]. Vyúčtování elektřiny odpovídá sjednanému ceníku. Dále byla žalovanému vyúčtována i 5x smluvní pokuta za pozdní platby po [částka] za každou z prodlených plateb (konkrétně za prodlení s placením záloh za období [číslo] a za prodlení s úhradou faktur [číslo] [číslo]). Z vyúčtování smluvní pokuty bylo zjištěno, že žalovanému byla vyúčtována smluvní pokuta za předčasné ukončení smlouvy o sdružených dodávkách elektřiny ve výši [částka]. 6. Z upomínky, oznámení o přerušení dodávky, ukončení smlouvy, odstoupení, předžalobní upomínky, podacího archu a dodejky bylo zjištěno, že žalobkyně nejprve upomínala žalovaného o zaplacení, poté žalovaného upozornila na možnost přerušení dodávky elektřiny z důvodu jeho prodlení a vyzvala žalovaného k úhradě dluhu, následně s účinností dnem doručení odstoupení od smlouvy žalovanému odstoupila žalobkyně od výše uvedené smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny. Poté žalobkyně žalovaného opět upomínala o zaplacení. 7. Jiné než shora uvedené důkazy soud neprováděl z důvodu nadbytečnosti. 8. Soud na základě výše uvedených zjištění učinil následující skutkový závěr. Žalobkyně a žalovaný uzavřeli kupní smlouvu na dodávku elektřiny. Na základě uvedené smlouvy žalobkyně dodávala žalovanému elektřinu, za jejíž dodávku v uvedeném období žalovaný v plném rozsahu nezaplatil. Stejně tak žalovaný nezaplatil ani smluvní pokuty za prodlení s platbou, které mu byly vyúčtovány. Pro opakované prodlení s úhradou žalobkyně vypověděla smlouvu o dodávce elektřiny a vyúčtovala žalovanému smluvní pokutu za předčasné ukončení smlouvy ve výši [částka]. 9. Soud po právní stránce posoudil věc tak, že mezi stranami byla uzavřena kupní smlouva (na dodávky elektřiny) podle ustanovení § 2079 a následujících zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), s přihlédnutím ke speciálním ustanovením energetického zákona (respektive jde o specifickou smlouvu uzavřenou v režimu § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon s převážnými znaky kupní smlouvy dle § 2079 o.z.). Tato smlouva je smlouvou spotřebitelskou ve smyslu ustanovení § 1810 o.z. a následujících, kdy žalovaný je spotřebitelem jednajícím mimo rámec své podnikatelské činnosti či rámec samostatného výkonu svého povolání (ust. § 419 o.z.) a žalobkyně podnikatelem vykonávajícím na vlastní účet a odpovědnost činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku (ust. § 420 o.z.). Jde současně o smlouvu uzavřenou adhezním způsobem ve smyslu ustanovení § 1798 o.z. a následujících, kdy dle odst. 2 platí, že smlouva byla uzavřena adhezním způsobem, použije-li se k uzavření smlouvy se slabší stranou smluvní formulář užívaný v obchodním styku. Základní povinností kupujícího je uhrazení kupní ceny (ust. § 2118 o.z.). Žalovaný však tuto svou povinnost nesplnil, když za odebranou elektřinu neuhradil shora uvedenou částku. Stejně tak nesplnil svou povinnost, když neuhradil 5x smluvní pokutu dle ust. § 2048 a násl. o.z. ve výši á [částka] za jednotlivý případ prodlení s úhradou, které soud shledal ještě jako přiměřené. 10. Smluvní pokuta ve výši [částka] svou výší odpovídá smluvním ujednáním mezi žalovaným a žalobkyní, která tuto smluvní pokutu vyúčtovala jako [částka] za každý z 27 měsíců zbývajících do původně ujednaných 30 měsíců odběru elektřiny. Soud však dospěl k právnímu závěru, že tato pokuta byla sjednána v rozporu se zákonem a tento nárok není důvodný. Takto sjednaná smluvní pokuta ve smyslu § 1813 o. z. představuje v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch žalované coby spotřebitele, neboť toto ujednání není vyváženo ve prospěch žalovaného obdobnou povinností. Argumentovala-li žalobkyně vyvážením smluvní pokuty ve prospěch žalovaného (spotřebitele) nižší cenou elektřiny v případě smlouvy na dobu určitou, dle ceníků provedených k důkazu šlo o cenu nejprve nižší v řádu desetikorun, posléze o cca [částka] za 1 MWh, přičemž nebyly-li by uvedené ceny pro žalobkyni ziskové, nedávalo by žádného smyslu, aby takové ceny (navíc posléze razantně snížené) nabízela. Její cenová politika nadto není předmětem tohoto řízení, žalovaný jako spotřebitel měl právo (které využila) tuto cenu akceptovat a stejně tak se rozhodnout pro uzavření smlouvy na dobu neurčitou či určitou, přičemž smlouva na dobu určitou je uzavírána formulářově s automatickým prodlužováním, a spotřebitel, tj. žalovaný, do tohoto ujednání nemá objektivně možnost zasáhnout (smlouva typu„ take it or leave it“), čímž se rozdíl mezi dobou určitou a neurčitou nepochybně stírá. Ohledně předmětné smluvní pokuty tak ze strany žalobkyně jde o sjednání jakéhosi nerovnovážného„ odstupného“ za předčasné ukončení smluvního vztahu (srovnej rozhodnutí Krajského soudu v Praze ze dne 30. 8. 2018, sp. zn. 103 Co 16/2018, či ze dne 12. 3. 2020, sp. zn. 27 Co 16/2020, a řada další). V tomto směru je na žalovaného jakožto spotřebitele vyvíjen nepřiměřený tlak na dodržení sjednávané (a automaticky prolongované) doby trvání smluvního vztahu, přičemž v oblasti energetiky je takové ujednání v rozporu se zásadou ochrany slabší strany v právu (např. § 433 o.