219 C 7/2021 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se u zdejšího soudu domáhala zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že podle uzavřené smlouvy odebírala žalovaná elektřinu, za realizovanou spotřebu elektřiny nezaplatila a nezaplatila ani smluvní pokuty za prodlení se zaplacením záloh a za prodlení se zaplacením předchozí faktury ani pojistné pojištění domácnosti ve výši [částka]. Dále si strany sjednaly, že pro případ předčasného ukončení smlouvy o sdružených dodávkách elektřiny má žalovaná povinnost zaplatit smluvní pokutu [částka] za každý kalendářní měsíc i jeho část následující po dni ukončení dodávky až do konce trvání smlouvy. Smlouva o dodávce elektřiny byla ukončena ke dni [datum] a žalované tak byla vyúčtována smluvní pokuta ve výši [částka] představující smluvní pokutu [částka] za každý z 27 měsíců (od března 2020 do června 2022), když po tuto dobu měla smlouva trvat. Smluvní pokuta za předčasné ukončení smlouvy byla sjednána přímo ve smlouvě a posiluje tak právní jistotu stran. Smlouva sice byla uzavřena adhezním způsobem, ujednání o smluvní pokutě za předčasné ukončení smlouvy je však součástí konkrétní produktové propozice daného smluvního vztahu. Žalovaná měla možnost si smlouvu před jejím uzavřením prostudovat. Smlouva se žalovanou byla uzavřena na dobu určitou a žalovaná tak získala výhodnější cenu energie. Smluvní pokuta za předčasné ukončení smlouvy zajišťuje dodržování závazku po sjednanou dobu, jedná se o pokutu svou výší přiměřenou, která je standardem v daném odvětví. V případě, kdy doba trvání smlouvy není dodržena, představuje smluvní pokuta paušalizovanou náhradu škody, která žalobkyni vznikla či mohla vzniknout. Smluvní vztah byl se žalovanou ukončen pro opakované porušení platebních povinností z její strany. 2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila, k jednání se, ač řádně předvolána, bez odůvodněné a včasné omluvy nedostavila, žalobkyně se k jednání soudu dostavila, soud tak věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, /dále jen „o.s.ř.“ /). 3. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním: 4. Ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne [datum], ceníku, plánu záloh a obchodních podmínek soud zjistil, že žalobkyně a žalovaná s účinností od [datum] uzavřely smlouvu o dodávkách elektřiny do odběrného místa [ulice a číslo], [PSČ] [obec] na dobu určitou 30 měsíců s automatickou prolongací, a to v kategorii Domácnost. Žalobkyně se smlouvou zavázala dodávat žalované coby zákazníkovi elektřinu, žalovaná se zavázala hradit pravidelnou měsíční zálohu ve výši [částka] a spotřebovanou elektřinu na základě žalobkyní vystavených faktur. Strany si sjednaly pro případ prodlení žalované s jakoukoliv platbou delší než 10 dní smluvní pokutu ve výši [částka]. Dále byla ujednána smluvní pokuta, kdy mimo jiné v případě, že žalobkyně odstoupí od smlouvy z důvodu opakovaného porušení platebních povinností souvisejících s dodávkami ze strany zákazníka (žalované), má dle uzavřené smlouvy zákazník v kategorii Domácnost uhradit smluvní pokutu [částka] za každý kalendářní měsíc neodebírání elektřiny do konce sjednané doby trvání smlouvy. Ze smlouvy je také patrné, že žalovaná se po dobu trvání smlouvy nezavázala odebrat žádné konkrétní množství elektrické energie a že v případě neodběru elektrické energie jí žádná sankce po dobu trvání smlouvy nehrozí (např. smluvní pokuta). 5. Ze smlouvy o pojištění, přihlášky k pojištění, akceptace pojištění a potvrzení o slevě pojistného bylo zjištěno, že žalovaná přistoupila zároveň k pojištění domácnosti. Žalovaná se tak stala pojištěným ze smlouvy uzavřené žalobkyní jako pojistníkem a společností [právnická osoba] jako pojistitelem. Na základě této smlouvy se pojistitel pro případ pojistné události zavázal vyplatit žalované pojistné plnění a žalovaná se zavázala platit pojistné ve výši [částka] měsíčně, které jí bylo dodatečně sníženo na částku [částka] měsíčně. 6. Z faktury ze dne [datum] bylo zjištěno, žalobkyně vyúčtovala žalované, po zohlednění zaplacených záloh, spotřebu elektřiny za období od [datum] do [datum] v celkové hodnotě [částka]. Dále byly žalované vyúčtovány i 2 smluvní pokuty za pozdní platbu ve výši [částka], přičemž žalobkyně požaduje zaplacení pouze jedné z těchto smluvních pokut. Splatnost faktury nastala [datum]. Fakturou ze dne [datum] byla žalované vyúčtována smluvní pokuta [částka] za prodlení s platbou shora uvedené faktury. Z vyúčtování smluvní pokuty bylo zjištěno, že žalované byla vyúčtována smluvní pokuta za předčasné ukončení smlouvy o sdružených dodávkách elektřiny ve výši [částka]. 7. Z upomínky, odstoupení od smlouvy ze dne [datum], oznámení o přerušení, předžalobní upomínky, podacího archu a dodejky bylo zjištěno, že žalobkyně nejprve upomínala žalovanou o zaplacení, poté žalovanou upozornila na možnost přerušení dodávky elektřiny z důvodu prodlení žalované a vyzvala žalovanou k úhradě dluhu, následně s účinností dnem doručení odstoupení od smlouvy žalované odstoupila od výše uvedené smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny. Poté žalovanou opět upomínala o zaplacení. 8. Soud na základě výše uvedených zjištění učinil následující skutkový závěr. Žalobkyně a žalovaná uzavřely kupní smlouvu na dodávku elektřiny. Na základě uvedené smlouvy žalobkyně dodávala žalované elektřinu, za jejíž dodávku v uvedeném období žalovaná v plném rozsahu nezaplatila. Stejně tak žalovaná nezaplatila ani smluvní pokuty za prodlení s platbou, které jí byly vyúčtovány. Pro opakované prodlení s úhradou žalobkyně vypověděla smlouvu o dodávce elektřiny a vyúčtovala žalované smluvní pokutu za předčasné ukončení smlouvy ve výši [částka]. Dále žalovaná přistoupila k pojistné smlouvě na pojištění domácnosti, pojistné ve výši [částka] však neuhradila. 9. Soud po právní stránce posoudil věc tak, že mezi stranami byla uzavřena kupní smlouva (na dodávky elektřiny) podle ustanovení § 2079 a následujících zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), s přihlédnutím ke speciálním ustanovením energetického zákona (respektive jde o specifickou smlouvu uzavřenou v režimu § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon s převážnými znaky kupní smlouvy dle § 2079 o.z.). Tato smlouva je smlouvou spotřebitelskou ve smyslu ustanovení § 1810 o.z. a následujících, kdy žalovaná je spotřebitelem jednajícím mimo rámec své podnikatelské činnosti či rámec samostatného výkonu svého povolání (ust. § 419 o.z.) a žalobkyně podnikatelem vykonávajícím na vlastní účet a odpovědnost činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku (ust. § 420 o.z.). Jde současně o smlouvu uzavřenou adhezním způsobem ve smyslu ustanovení § 1798 o.z. a následujících, kdy dle odst. 2 platí, že smlouva byla uzavřena adhezním způsobem, použije-li se k uzavření smlouvy se slabší stranou smluvní formulář užívaný v obchodním styku. Základní povinností kupujícího je uhrazení kupní ceny (ust. § 2118 o.z.). Žalovaná však tuto svou povinnost nesplnila, když za odebranou elektřinu neuhradila celkem částku [částka]. Stejně tak nesplnila svou povinnost, když neuhradila 2 jednorázové smluvní pokuty dle ust. § 2048 a násl. o.z. ve výši [částka] za jednotlivý případ prodlení přesahující 10 dní, které soud shledal jako přiměřené. Rovněž soud žalobě vyhověl co do částky [částka] představující dlužné pojistné, které se žalovaná zavázala hradit přistoupením k pojistné smlouvě uzavřené dle § 2758 an. o.z. 10. Smluvní pokuta ve výši [částka] svou výší odpovídá smluvním ujednáním mezi žalovanou a žalobkyní, která tuto smluvní pokutu vyúčtovala jako [částka] za každý z 27 měsíců zbývajících do původně ujednaných 30 měsíců odběru elektřiny. Soud však dospěl k právnímu závěru, že tato pokuta byla sjednána v rozporu se zákonem a tento nárok není důvodný. Takto sjednaná smluvní pokuta ve smyslu § 1813 o. z. představuje v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch žalované coby spotřebitele, neboť toto ujednání není vyváženo ve prospěch žalovaného obdobnou povinností. Argumentovala-li žalobkyně vyvážením smluvní pokuty ve prospěch žalovaného (spotřebitele) nižší cenou elektřiny v případě smlouvy na dobu určitou, dle ceníků provedených k důkazu šlo o cenu nejprve nižší v řádu desetikorun, posléze o cca [částka] za 1 MWh, přičemž nebyly-li by uvedené ceny pro žalobkyni ziskové, nedávalo by žádného smyslu, aby takové ceny (navíc posléze razantně snížené) nabízela. Její cenová politika nadto není předmětem tohoto řízení, žalovaná jako spotřebitel měla právo (které využila) tuto cenu akceptovat a stejně tak se rozhodnout pro uzavření smlouvy na dobu neurčitou či určitou, přičemž smlouva na dobu určitou je uzavírána formulářově s automatickým prodlužováním, a spotřebitel, tj. žalovaná, do tohoto ujednání nemá objektivně možnost zasáhnout (smlouva typu„ take it or leave it“), čímž se rozdíl mezi dobou určitou a neurčitou nepochybně stírá. Ohledně předmětné smluvní p