22 C 41/2020-63 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobce se žalobou domáhal ve výroku I. rozsudku uvedeného zdržení se dalších tvrzení a omluvy s odůvodněním, že má bydliště v obci [obec], vlastní zde nemovité věci vč. příjezdové komunikace, což je příčinou dlouhodobého sporu mezi účastníky. Místostarosta žalovaného, Ing. [jméno] [příjmení] jako představitel obce v rámci výkonu své funkce na 3. veřejném zasedání obce dne [datum] dehonestoval žalobce tvrzeními, že jeho stavba stojí„ na ukradeném pozemku“, získal přístupovou cestu„ podloudným způsobem“, že je„ ten, kdo obci škodí“, dále zpochybňoval oprávněnost označení jeho soukromého majetku a vyhrožoval jeho poškozením, a dále při podání vysvětlení na Policii ČR dne [datum] uvedl, že žalobce je bývalým členem STB. Tato tvrzení jsou nepravdivá a jsou difamující povahy. Žalobce vyzval žalovaného k omluvě, avšak neúspěšně. 2. Žalovaný se k žalobě vyjádřil tak, že nárok neuznal, uvedl, že žalovaný není v řízení pasivně legitimován, jednání Ing. [příjmení] nelze přičítat obci, ani pokud k nim skutečně došlo. Taktéž zpochybnil zvukový záznam pořízený žalobcem a jeho přepis a uvedl, že pokud Ing. [příjmení] podal vysvětlení Policii ČR jako svědek, toto jednání žalovaného nezavazuje. Je to naopak žalobce, kdo systematicky vyhledává spory s žalovaným. 3. Soud ze spisového materiálu zjistil následující pro rozhodnutí věci podstatné skutečnosti: Z výpisu z katastru nemovitostí bylo zjištěno, že žalobce spolu se svou manželkou má ve společném jmění manželů dům v obci [obec] a přilehlé pozemky vč. příjezdové cesty. Toto bylo mezi účastníky současně nesporné. 4. Z přepisu zvukového záznamu ze 3. veřejného zasedání zastupitelstva žalovaného ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobce vytvořil přepis vlastního zvukového záznamu, přepis mj. obsahuje údaj o tom, že zasedání bylo zahájeno starostou žalovaného [příjmení] [jméno] [příjmení], který byl řídícím jednání a diskuse. Dále přepis obsahuje mj. výstup místostarosty Ing. [jméno] [příjmení], jenž měl kromě jiného uvést, že žalobce postavil dům„ na vyvlastněnym pozemku, ukradenym pozemku“, že žalobce cestu„ podloudně získal“, že mu osobně nechá vytrhat cedulky označující jeho pozemek, že je tím, kdo tady škodí a že cestu získal podvodným způsobem. 5. Z oficiálního zápisu z téhož jednání zastupitelstva bylo zjištěno, že bod 19 označený jako diskuse (v rámci níž měly být proneseny příslušné výroky) probíhal před formálním ukončením schůze zastupitelstva. 6. Z úředního záznamu o podání vysvětlení Policii ČR, obvodní oddělení [obec], ze dne [datum] bylo zjištěno, že Ing. [příjmení] v postavení svědka ve věci označené jako„ [příjmení] pomluva, poškození a odcizení majetku“ mj. uvedl, že je zastupitelem [územní celek], konkrétně místostarostou, že žalobce je chronický stěžovatel, dále uvedl, že žalobce„ jako bývalý člen STB získal parcelu svého domu, ta byla předtím vyvlastněna“ a že žalobci řekl, že mu cedule na pozemku osobně odstraní, ale dle svých slov tak nakonec neučinil, neví, kdo to udělal. 7. Z předžalobní upomínky ze dne [datum] bylo zjištěno, že výzva k omluvě byla určena Ing. [jméno] [příjmení]. 8. Soud neprovedl další žalobcem navržené důkazy pro jejich nadbytečnost, neboť rozhodnutí ve věci již nemohla další skutková zjištění získaná z těchto důkazů jakkoliv přispět. 9. Z účastníky učiněných nesporných tvrzení a z provedeného dokazování dospěl soud k závěru o tomto skutkovém stavu: soud má za prokázané, že žalobce je vlastníkem (v rámci SJM) domu v obci [obec] a přilehlých pozemků vč. příjezdové cesty, v obci žije, místostarostou obce je Ing. [jméno] [příjmení]. Dne [datum] proběhlo zasedání zastupitelstva [územní celek] (žalovaného), jež řídil starosta Ing. [jméno] [příjmení]. Soud neprováděl dokazování k autencititě zápisu pořízeného žalobcem ani neprováděl důkaz (žalobcem dosud nepředloženou) zvukovou nahrávkou ze zasedání zastupitelstva, tedy nemá za prokázané, že místostarosta Ing. [jméno] [příjmení] pronesl v rámci diskuse žalobcem tvrzené výroky, to však není pro řízení podstatné, pro rozhodnutí ve věci lze v tomto směru vycházet pouze z tvrzení žalobce, neboť i pokud by bylo pronesení takových výroků Ing. [příjmení] prokázáno, na rozhodnutí by to nic nezměnilo. Soud má za prokázané, že Ing. [příjmení] dále označil žalobce za bývalého člena STB v rámci podání vysvětlení Policii ČR dne [datum]. Žalobce se domáhal omluvy výzvou, určené přímo Ing. [jméno] [příjmení]. 10. Podle § 81 občanského zákoníku chráněna je osobnost člověka včetně všech jeho přirozených práv. Každý je povinen ctít svobodné rozhodnutí člověka žít podle svého. Ochrany požívají zejména život a důstojnost člověka, jeho zdraví a právo žít v příznivém životním prostředí, jeho vážnost, čest, soukromí a jeho projevy osobní povahy. 11. Podle § 82 odst. 1 občanského zákoníku člověk, jehož osobnost byla dotčena, má právo domáhat se toho, aby bylo od neoprávněného zásahu upuštěno nebo aby byl odstraněn jeho následek. 12. Podle § 167 občanského zákoníku právnickou osobu zavazuje protiprávní čin, kterého se při plnění svých úkolů dopustil člen voleného orgánu, zaměstnanec nebo jiný její zástupce vůči třetí osobě. 13. Podle § 2914 občanského zákoníku kdo při své činnosti použije zmocněnce, zaměstnance nebo jiného pomocníka, nahradí škodu jím způsobenou stejně, jako by ji způsobil sám. Zavázal-li se však někdo při plnění jiné osoby provést určitou činnost samostatně, nepovažuje se za pomocníka; pokud ho však tato jiná osoba nepečlivě vybrala nebo na něho nedostatečně dohlížela, ručí za splnění jeho povinnosti k náhradě škody. 14. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, obec je veřejnoprávní korporací, má vlastní majetek. Obec vystupuje v právních vztazích svým jménem a nese odpovědnost z těchto vztahů vyplývající. 15. Podle § 103 odst. 1 zákona o obcích starosta zastupuje obec navenek. Podle § 104 odst. 1 zákona o obcích starostu zastupuje místostarosta. Zastupitelstvo obce může zvolit více místostarostů a svěřit jim některé úkoly. Místostarosta, kterého určí zastupitelstvo obce, zastupuje starostu v době jeho nepřítomnosti nebo v době, kdy starosta nevykonává funkci (§ 72 odst. 6 a § 81a odst. 1). 16. Soud po posouzení tvrzení žalobce a po provedeném dokazování dospěl k závěru, že podaná žaloba není důvodná, a to pro nedostatek pasivní legitimace na straně žalované. Soud dospěl k závěru, že tvrzené výroky nebyly proneseny Ing. [jméno] [příjmení] v rámci jeho pověření ke konkrétní činnosti žalovaným a nejednalo se o sdělení oficiálního stanoviska žalovaného na základě rozhodnutí jeho orgánů. Jednalo vlastní excesivní výroky Ing. [příjmení], za neoprávněný zásah do osobnostních práv, pokud k němu došlo (což soud pro nadbytečnost nezkoumal, stejně jako se nezabýval autencitou výroků, jak bylo uvedeno), tedy žalovaný jako obec neodpovídá. Skutečnost, že výroky učinila osoba v postavení místostarosty obce, bez dalšího neznamená, že do osobnostních práv žalobce zasáhla obec. [příjmení] [příjmení] je (pokud se tak stalo) učinil sám, nikoliv jménem obce, nezastupoval ji (a to ani v rámci výroků na zasedání zastupitelstva, ani v rámci podání vysvětlení), i z celkového vyznění přepisu zvukového záznamu vyznívá, že se jednalo spíše o hádku dvou obyvatel obce, když to, že jedna z nich je v postavení místostarosty, samu obec nezavazuje. Podání vysvětlení v procesním postavení svědka taktéž ne. Podle shora citovaných zákonných ustanovení místostarosta zastupuje starostu v době jeho nepřítomnosti nebo v době, kdy funkci nevykonává, v tomto případě však byl starosta na zasedání zastupitelstva přítomen, ani z těchto důvodů tak nelze připisovat výroky místostarosty na zasedání zastupitelstva obci samotné. Odpovědnost žalovaného nelze v tomto konkrétním případě dovodit ani z citovaných ustanovení § 167 a § 2914 občanského zákoníku. 17. Pokud žalobce k vyřešení otázky pasivní legitimace odkazoval na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 30 Cdo 1293/2007, lze uvést, že z tohoto rozhodnutí žalobcem dovozovaný právní závěr nevyplývá. Naopak z něho vyplývá závěr právě opačný - pokud výroky Ing. [příjmení] nepředstavovaly oficiální stanovisko obce odsouhlasené jejími orgány (v tomto případě zastupitelstvem), což žalobce netvrdil (dovozoval souhlas konkludentní, avšak pouhé mlčení či neohrazení se ze strany některých dalších členů zastupitelstva nelze považovat za souhlas, o to méně za řádně přijaté stanovisko příslušného orgánu), obec za ně neodpovídá. 18. Soud současně nebyl povinen ani oprávněn žalobce poučovat o hrozícím neúspěchu ve sporu z důvodu žalování nesprávného subjektu, jak vyplývá z konstantní judikatury Nejvyššího soudu ČR (30 Cdo 4581/2009, 21 Cdo 3820/2009, 26 Cdo 592/2010 a další). Vzhledem k uvedenému tak soudu nezbylo, než žalobu zamítnout. 19. O nákladech řízení pak soud rozhodl ve smyslu § 142 odst. 1 o.s.ř., když žalovaný byl ve sporu plně úspěšný. Pokud jde o konkrétní výši náhrady nákladů řízení, vycházel soud s ohledem na nález Ústavního soudu ČR ze dne [datum] sp. zn. Pl. ÚS 25/12 z ustanovení § 151 odst. 2