220 C 140/2020 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky ve výši [částka] z titulu nezaplacené spotřeby vody a odvádění odpadních vod. Svou žalobu zdůvodnila tím, že žalovaný podle uzavřené smlouvy odebíral v období od [datum] do [datum] pitnou vodu a vypouštěl odpadní vody, přičemž za realizovanou spotřebu žalovaný nezaplatil. Žalobkyně se dále domáhala zákonného úroku z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení, z částky [částka] od [datum] do zaplacení a s úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. 3. Žalobkyně svým podáním ze dne [datum] vzala svoji žalobu částečně zpět co do částky [částka] představující náklady spojené s vymáháním pohledávky. Soud usnesením ze dne 8. 10. 2020, č.j. 220 C 140/2020-43 řízení ve vztahu k této částce zastavil 4. Protože ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, vyzval soud účastníky podle § 115a zák. č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád (dále jen o. s. ř.), k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně s tímto postupem souhlasila, žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil. Soud tak ve věci rozhodl bez nařízení jednání. 5. Po zhodnocení předložených listin dospěl soud k následujícímu skutkovému závěru. Žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne [datum] smlouvu o dodávce vody a odvádění odpadních vod k odběrnému místu na adrese [adresa]. Dle této dohody se žalobkyně zavázala poskytovat žalovanému dodávku pitné vody a odvádění odpadních vod a žalovaný se zavázal za toto plnění uhradit cenu dle cenových předpisů a platného ceníku žalobkyně na základě vystavených faktur. Splatnost vyúčtování byla sjednána na 14. den ode dne vystavení. Žalobkyně zajišťovala dodávku pitné vody a odvádění odpadních vod e do odběrného místa a za období od [datum] do [datum] vystavila fakturu ve výši [částka] se splatností ke dni [datum], tato faktura byla uhrazena v části [částka], za období od [datum] do [datum] vystavila fakturu ve výši [částka] se splatností ke dni [datum], za období od [datum] do [datum] vystavila fakturu ve výši [částka] se splatností ke dni [datum]. Žalovaný vyfakturované plnění neuhradil a to ani na výzvu žalobkyně ze dne [datum] odeslané téhož dne. 6. Soud posoudil věc po právní stránce následujícím způsobem. Na danou věc aplikoval zák. č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen„ o. z.“) a zákon č. 274/2001 Sb. o vodovodech a kanalizacích (dále jen„ zákon o vodovodech a kanalizacích“) ve znění ke dni právního jednání. 7. Podle ust. § 8 odst. 6 zákona o vodovodech a kanalizacích vlastník vodovodu nebo kanalizace, popřípadě provozovatel, pokud je k tomu vlastníkem zmocněn, je povinen uzavřít písemnou smlouvu o dodávce vody nebo odvádění odpadních vod s odběratelem. Závazky vzniklé z této smlouvy přecházejí na právního nástupce vlastníka vodovodu nebo kanalizace a na právního nástupce provozovatele. Podle odst. 13,14 téhož zákona vlastník vodovodu má právo na úplatu za dodávku pitné vody (dále jen "vodné"), pokud ze smlouvy uzavřené podle odstavce 2 nevyplývá, že vodné se platí provozovateli vodovodu (§ 20). Právo na vodné vzniká vtokem vody do potrubí napojeného bezprostředně za vodoměrem, a není-li vodoměr, vtokem vody do vnitřního uzávěru připojeného pozemku nebo stavby, popřípadě do uzávěru hydrantu nebo výtokového stojanu. [příjmení] je úplatou za pitnou vodu a za službu spojenou s jejím dodáním. Právo na úplatu pevné složky vodného vzniká podle podmínek stanovených ve smlouvě uzavřené podle odstavce 6, v níž je sjednána dvousložková forma vodného, popřípadě dnem účinnosti obecně závazné vyhlášky obce vydané v samostatné působnosti obce nebo rozhodnutím nejvyššího orgánu právnické osoby, která je vlastníkem vodovodů a kanalizací podle § 20 odst. 4. [příjmení] kanalizace má právo na úplatu za odvádění odpadních vod (dále jen "stočné"), pokud ze smlouvy uzavřené podle odstavce 2 nevyplývá, že stočné se platí provozovateli kanalizace (§ 20). Právo na stočné vzniká okamžikem vtoku odpadních vod do kanalizace. Stočné je úplatou za službu spojenou s odváděním a čištěním, případně zneškodňováním odpadních vod. Právo na úplatu pevné složky stočného vzniká podle podmínek stanovených ve smlouvě uzavřené podle odstavce 6, v níž je sjednána dvousložková forma stočného, popřípadě dnem účinnosti obecně závazné vyhlášky obce vydané v samostatné působnosti obce nebo rozhodnutím nejvyššího orgánu právnické osoby, která je vlastníkem vodovodů a kanalizací podle § 20 odst. 4. 8. Podle ust. § 8 odst. 15 zákona o vodovodech a kanalizacích (účinnost do [datum]) náležitosti smlouvy o dodávce vody a náležitosti smlouvy o odvádění odpadních vod stanoví prováděcí právní předpis. Tímto prováděcím předpisem je vyhláška Ministerstva zemědělství č. 428/2001 Sb.; přičemž obsah smlouvy tato vyhláška blíže nespecifikuje. 9. Podle ust. § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením ([číslo] Sb.); neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 10. Z hlediska právního hodnocení má soud za to, že mezi žalobkyní a žalovaným vznikl právní vztah ze smlouvy uzavřené podle výše citovaných ustanovení zákona o vodovodech a kanalizacích, na který lze přiměřeně aplikovat úpravu kupní smlouvy podle ust. § 2079 a násl. o. z. jakožto nejbližšího typizovaného smluvního vztahu. Ze skutkových zjištění bylo bez pochyb zjištěno, že žalobkyně poskytla žalovanému plnění na základě platné smlouvy a žalovanému vznikl závazek k zaplacení ceny, přičemž v řízení nebylo prokázáno, že žalovaný tento závazek splnil. Odůvodněný je také nárok na příslušenství pohledávky dle § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb, neboť žalovaný se dnem následujícím po splatnosti jednotlivých vyúčtování dostal do prodlení s peněžitým plněním. 11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 151 odst. 1 ve spojení s ust. § 142 odst. 2 o. s. ř., podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalobkyně měla ve věci úspěch v částce [částka] (76 %), naopak v částce [částka], kterou vzala zpět, úspěch neměla (24 %). Přísluší jí tedy náhrada nákladů v rozsahu 52 % a soud tomuto účastníkovi přiznal poměrnou část náhrady nákladů řízení ve výši [částka] Tyto náklady řízení se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka], z nákladů právního zastoupení v částce [částka], které spočívají v odměně advokáta za dva a půl úkonů právní služby při sazbě za jeden úkon právní služby ve výši [částka] (příprava a převzetí věci, jednoduchá výzva k plnění, návrh ve věci samé) (§11 odst. 1,2 vyhl. č. 177/1996 Sb. advokátního tarifu, dále jen „a. t.”) celkově ve výši [částka], dále z paušální náhrady hotových výdajů za tři úkony právní služby po [částka], a dále pak z náhrady daně z přidané hodnoty z odměny a náhrad ve výši [částka], neboť advokát v době provedení úkonů byl plátcem této daně. Jejich zaplacení žalovanému uložil ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku podle § 160 odst. 1 o. s. ř., k rukám zástupce žalobce dle § 149 odst. 1 o. s. ř. 12. Vzhledem k tomu, že projednávaná věc byla převedena z rejstříku EPR do rejstříku C, aniž by došlo k vydání elektronického platebního rozkazu, vyměřil soud doplatek soudního poplatku podle zákona č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích, položka 2, bod 2.