220 C 188/2021-50 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně podala návrh na uložení povinnosti žalovanému uhradit částku [částka] s příslušenstvím. Svůj návrh odůvodnila tak, že žalovaný v období od [datum] do [datum] neoprávněně odebíral plyn s distribuční soustavy, čímž žalobkyni vznikla škoda ve výši [částka], která byla vypočtena dle vyhlášky č. 108/2011 Sb. dle stavů měřidla v odběrném místě [ulice a číslo], [obec]. Žalovaný ani na výzvu žalobkyně svůj dluh neuhradil. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. 3. Po zhodnocení předložených listin dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním a celkovému skutkovému závěru. Žalovaná odebírala plyn na adrese odběrného místa [ulice a číslo], [obec] podle smlouvy o dodávce plynu uzavřené se společností [právnická osoba] a podle smlouvy o připojení uvedeného odběrného místa k distribuční soustavě uzavřené s žalobkyní (důkaz: žádost o přerušení dodávky plynu). 4. Dodavatel plynu požádal dne [datum] o ukončení dodávky plynu z důvodu neplacení a následně došlo k neúspěšnému pokusu o demontáž měřidla v měsíci říjnu 2020 (důkaz: žádost o přerušení, servisní zakázka [číslo]). Žalovaný byl vyrozuměn žalobkyní, jakožto provozovatelem distribuční soustavy, že počínaje dnem [datum] další odběr bude posouzen jako neoprávněný a došlo k zániku smlouvy o připojení místa k distribuční soustavě (důkaz: žádost o ukončení distribuce, oznámení o neoprávněném odběru ze dne [datum], řád provozovatele distribuční soustavy). Předmětný plynoměr byl odečten dne [datum] se stavem 1 208 m3 (důkaz: fotografie plynoměru, servisní zakázka [číslo]). Žalobkyně hodnotu neoprávněného odběru vyčíslila ve faktuře [číslo] ve výši [částka], přičemž započítala poplatek za činnost operátora, poplatek za zjištění a přerušení neoprávněného odběru ve výši [částka], plat za přistavenou kapacitu, distribuci množství a za odebraný plyn dle stavu měřidla 951 m3. Tuto fakturu žalované zaslala dne [datum] (důkaz: faktura [číslo] upomínka ze dne [datum], sledování zásilky). Žalobkyně hodnotu neoprávněného odběru opětovně vyčíslila ve faktuře [číslo] ve výši [částka], přičemž započítala poplatek za činnost operátora, plat za přistavenou kapacitu, distribuci množství a za odebraný plyn dle stavu měřidla 1 208 m3. Tuto fakturu žalované zaslala dne [datum] (důkaz: faktura [číslo] upomínka ze dne [datum], sledování zásilky). 5. Zástupce žalobkyně následně vyzval žalovanou k úhradě dluhu výzvou ze dne [datum] (důkaz: výzva ze dne [datum], podací lístek). 6. Soud posoudil věc po právní stránce následujícím způsobem. Na danou věc aplikoval zák. č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen„ o. z.“) a zák. č. 458/2000 Sb., energetický zákon (dále jen„ EZ“) ve znění účinném ke dni vzniku újmy. 7. Podle ust. § 74 odst. 1 EZ neoprávněným odběrem plynu je a) odběr bez právního důvodu nebo pokud právní důvod odpadl, b) odběr při opakovaném neplnění smluvených platebních povinností nebo platebních povinností, vyplývajících z náhrady škody způsobené neoprávněným odběrem plynu, které nejsou splněny ani po předchozím upozornění, c) odběr bez měřicího zařízení, pokud odběr bez měřicího zařízení nebyl smluvně sjednán, d) připojení nebo odběr z té části zařízení, kterou prochází neměřený plyn, e) odběr měřený měřicím zařízením,1. které prokazatelně nezaznamenalo odběr nebo zaznamenalo odběr nesprávně ke škodě plynárenského podnikatele nebo obchodníka s plynem, v důsledku neoprávněného zásahu do tohoto měřicího zařízení nebo do jeho součásti nebo příslušenství nebo byly v měřicím zařízení provedeny takové zásahy, které údaje o skutečné spotřebě změnily,2. které nebylo připojeno plynárenským podnikatelem nebo jehož připojení jím nebylo schváleno,3. které prokazatelně vykazuje chyby spotřeby ve prospěch zákazníka a na kterém bylo buď porušeno zajištění proti neoprávněné manipulaci nebo byl prokázán zásah do měřicího zařízení, f) odběr v přímé souvislosti s neoprávněným zásahem na přímém plynovodu nebo na zařízení distribuční soustavy, zařízení přepravní soustavy, zařízení pro výrobu nebo těžbu plynu nebo zařízení pro uskladňování plynu,g) odběr plynu bez smlouvy o zúčtování odchylek nebo smlouvy, jejímž předmětem je přenesení odpovědnosti za odchylku na subjekt zúčtování trvající déle než 10 pracovních dní. 8. Podle ust. § 74 odst. 6 EZ neoprávněný odběr, neoprávněná přeprava, neoprávněná distribuce a neoprávněné uskladnění plynu se zakazují. 9. Podle ust. § 74 odst. 7 EZ při neoprávněném odběru plynu je osoba, která neoprávněně odebírala nebo odebírá plyn, povinna uhradit v penězích vzniklou škodu. Nelze-li zjistit vzniklou škodu na základě prokazatelně zjištěných údajů, je povinna uhradit výši škody určenou výpočtem podle příkonů plynových spotřebičů instalovaných v místě neoprávněného odběru nebo rozměrů a tlaku přívodního plynového potrubí nebo jmenovitého průtoku plynu regulátorem tlaku, nedohodnou-li se jinak. Škodou jsou i prokazatelné nezbytně nutné náklady vynaložené na zjišťování neoprávněného odběru plynu. 10. Podle ust. § 9 odst. 1 vyhlášky č. 108/2011 Sb. (dále jen„ vyhláška“) se při neoprávněném odběru plynu určí množství neoprávněně odebraného plynu provozovatel přepravní soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy na základě změřených nebo jinak zjištěných prokazatelných údajů o neoprávněném odběru plynu. 11. Podle ust. § 9 odst. 10 vyhlášky výše náhrady škody při neoprávněném odběru plynu se stanoví oceněním množství neoprávněně odebraného plynu zjištěného podle odstavce 1 nebo vypočteného podle odstavců 3 až 6 a přepočteného na energetické jednotky podle odstavce 9 složkami ceny podle cenového rozhodnutí Energetického regulačního úřadu účinného v době zjištění neoprávněného odběru plynu, přičemž cena neoprávněně odebraného plynu je složena z a) dvojnásobku nejvyšší denní hodnoty operátorem trhu zveřejněné hodnoty Indexu OTE P OTE za měsíc předcházející měsíci, ve kterém došlo ke zjištění neoprávněného odběru; cena v EUR/MWh se převádí na Kč/MWh denním kurzem EUR/CZK vyhlašovaným Českou národní bankou v aktuálním plynárenském dni D; pokud není denní kurz k dispozici, použije se hodnota denního kurzu v nejbližším bezprostředně předcházejícím dni D-n, kdy byla hodnota denního kurzu publikována, b) ceny za distribuci plynu podle kategorie zákazníků a ročního odběru plynu, c) ceny za přepravu plynu do domácí zóny 1), pokud je samostatně stanovena, nebo odběrného místa zákazníka přímo připojeného k přepravní soustavě, d) ceny za činnost zúčtování operátora trhu, e) daně z přidané hodnoty a daně z plynu. 12. Podle ust. § 9 odst. 13 vyhlášky součástí náhrady škody je úhrada prokazatelných nezbytně nutných nákladů vynaložených na zjišťování neoprávněného odběru plynu, neoprávněné dodávky plynu, neoprávněné přepravy plynu nebo neoprávněné distribuce plynu, jejich přerušení a přezkoušení měřicího zařízení a případný znalecký posudek, které nejsou zahrnuty do regulovaných cen za přepravu plynu nebo distribuci plynu. 13. Podle ust. § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená 14. Z hlediska právního hodnocení má soud za to, že nárok žalobkyně je částečně důvodný. V řízení bylo bez pochyb zjištěno, že žalovanému byl v odběrném místě ukončen smluvní odběr a zároveň byla distribuce ukončena k datu [datum]. Od tohoto data na odběrném místě probíhal odběr plynu bez právního titulu a došlo k neoprávněnému odběru ve smyslu ust. § 74 odst. 1 a), b) EZ, přičemž tímto způsobem vznikla újma žalobkyni jakožto provozovatele distribuční soustavy. Dále bylo zjištěno, že odběr prováděl žalovaný, který na odběrném místě bydlel a je tedy odpovědný za vzniklou újmu. Škoda vzniklá z neoprávněného odběru je objektivního charakteru, v řízení se tedy soud nezabýval vnitřním vztahem žalovaného k neoprávněnému odběru. Výše škody byla stanovena dle vyhlášky na základě skutečného odběru s ohledem na poznatek počátečního a konečného stavu plynoměru včetně souvisejících plateb, výše škody není zjevně nepřiměřená zjištěným okolnostem, pokud by došlo ke smluvnímu odběru energie (srovnej nález ze dne [datum], sp. zn. I. ÚS 668/15). Splatnost újmy nastala následujícím dnem, kdy žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě, tato výzva následovala po vystavení příslušné faktury, doručení bylo prokázáno ve smyslu ust. § 573 o.z., a tedy následující den po doručení upomínky se dostal žalovaný do prodlení se zaplacením peněžité částky ve smyslu ust. § 1970 o. z., zákonný úrok z prodlení byl stanoven v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Soud zamítl zákonný úrok z prodlení s počátkem dle splatnosti faktur, neboť žalobkyně se nenacházela ve smluvním vztahu s žalovaným, aby bylo možno aplikovat obchodní podmínky žalobkyně ve vztahu k splatnosti závazku a zároveň v řízení neprokázala dřívější splatnost závazku než na základě výzvy