224 C 245/2021 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky ve výši [částka] s příslušenstvím z titulu uzavřené smlouvy o úvěru. Svůj nárok žalobkyně odůvodnila tak, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru a smlouva o poskytnutí revolvingového úvěru, na základě které byl žalovaný oprávněn čerpat revolvingový úvěr prostřednictvím kreditní karty. V průběhu trvání úvěrového vztahu žalovaný načerpal celkem částku [částka]. Žalovaný se zavázal tuto částku vrátit včetně úroku z úvěru v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 4% z aktuální dlužné částky včetně souvisejících poplatků. Žalovaný se dostal se svým závazkem do prodlení, a proto jej žalobkyně zesplatnila, přičemž ani poté žalovaný závazek neuhradil. Žalobkyně se tedy žalobou po žalovaném domáhala zaplacení jistiny ve výši [částka], smluvních pokut ve výši [částka], poplatků ve výši [částka] a nákladů na vymáhání ve výši [částka]. Dále se žalobkyně domáhá kapitalizovaného úroku ve výši [částka], úroku 8,25% ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši [částka] od [datum] do [datum], a zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25% z částky [částka] od [datum] do zaplacení. 2. Soud rozhodl ve věci elektronickým platebním rozkazem ze dne [datum], který se však nepodařilo doručit žalovanému mu do vlastních rukou, proto byl usnesením ze dne [datum] zrušen. Žalovaný se nevyjádřil k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, ačkoli byl poučen, že v opačném případě bude soud předpokládat, že s takovým postupem souhlasí. Proto soud se souhlasem žalobkyně věc rozhodl podle § 115a o. s. ř. bez jednání na základě předložených listinných důkazů. 3. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru a smlouvy o revolvingovém úvěru ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému účelový spotřebitelský úvěr a zároveň byl smlouvou sjednán i revolvingový úvěr s úvěrovým rámcem [částka]. Žalovaný se zavázal vyčerpanou částku vrátit v měsíčních splátkách ve výši 4 % z dlužné částky včetně úroku ve výši 26,28% ročně včetně sjednaných poplatků splatných a to vždy do každého 20. dne v měsíci. Pro případ nesplácení úvěru žalovaný ve smlouvě souhlasil s tím, že zaplatí vynaložené náklady na vymáhání, dále smluvní pokutu ve výši [částka] jednorázově, nejvýše ve výši dlužné částky a při zesplatnění ve výši 10 % ze splatné jistiny a úroků. Ve smlouvě žalovaný výslovně podepsal, že se s úvěrovými podmínkami úvěrujícího, že je považuje za dostatečně určité a projevuje souhlas být jimi vázán. Dle hlavy 5 úvěrových podmínek je klient povinen celý čerpaný úvěr splatit na požádání úvěrujícího, jestliže se dostal do prodlení se splacením alespoň dvou splátek nebo do prodlení s placením jedné splátky po dobu delší než tři měsíce. 4. Z výpisu čerpání, splátek a úhrad byly potvrzeny shora uvedené údaje o výši úvěru a datu vyplacení, dále bylo zjištěno, že žalovaný načerpal celkem částku [částka] a uhradil celkem [částka] (81 splátek), poté již neuhradil ničeho, a to ani po zesplatnění ke dni [datum]. Výzvou ze dne [datum] byl žalovaný vyzván k úhradě zesplatněného úvěru ve výši [částka] do 14 dnů. 5. Žalobkyně upomínala žalovaného o zaplacení předžalobní upomínkou ze dne [datum] do 7 dnů, tato byla dle podacího archu odeslána žalovanému na doručovací adresu ze smlouvy dne [datum]. 6. Žalovaný uzavřel smlouvu s žalobkyní jakožto fyzická osoba nepodnikající, což plyne z uvedených osobních údajů, proto je třeba na úvěrovou smlouvu hledět jako na smlouvu uzavřenou se spotřebitelem. Ze smlouvy ani z dalších předložených listin však nebylo zjištěno, že by žalobkyně před uzavřením smlouvy jakýmkoli způsobem zkoumala schopnost žalovaného splácet úvěr. Žalobkyně sice tvrdila, že takový proces prováděla, zjišťovala a porovnávala příjmy a výdaje, lustrovala žalovaného v příslušných registrech, avšak žádné listiny k prokázání takového jednání nedoložila. Podle hlavičky smlouvy žalovaný uvedl, že je svobodný, nevyživuje žádné dítě, bydlí u rodičů, vzdělání má střední, je zaměstnán s čistým příjmem [částka] měsíčně. 7. Podle § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Dle ustanovení § 87 odst. 1 téhož zákona platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 8. V případě porušení povinnosti úvěrujícího dostatečně zkoumat úvěruschopnost spotřebitele před poskytnutím úvěru je smlouva o úvěru uzavřená v režimu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru neplatná absolutně (viz aktuálně např. rozsudek Soudního dvora ze dne 5. 3. 2020 ve věci C679/18) 9. Podle § 2 odst. 1 citovaného zákona spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 10. Podle § 2993 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 11. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žalobkyně žádným způsobem neprokázala, že zjišťovala a ověřovala schopnost žalovaného jakožto spotřebitele sjednávaný úvěr splácet. Zcela nepostačující je zjištění pouze základních údajů (dle smlouvy), navíc bez jakéhokoli prověření. Žalobkyně tak břemeno tvrzení a především důkazní ve vztahu ke zjišťování schopností žalovaného splácet spotřebitelský úvěr neunesla. 12. Vzhledem k výše uvedenému soud nemohl dojít k jinému závěru, než posoudit předmětnou smlouvu jako absolutně neplatnou, k čemuž je soud povinen přihlížet z úřední povinnosti (§ 588 o. z.). Zároveň v případě absolutní neplatnosti právního jednání nepřichází moderace soudem, jako je tomu u případů relativní neplatnosti, vůbec v úvahu. 13. Žalovaný od žalobkyně převzal celkem částku ve výši [částka], jak bylo prokázáno opisem výpisu čerpání, splátek a úhrad. Žalovaný dle přehledu celkem splatil [částka]. S ohledem na neplatnost předmětné smlouvy bylo povinností původního věřitele započítat tuto částku na jistinu. Protože žalovaný na jistině dluží [částka], resp. dle shora uvedených skutečností jistinu přeplatil navíc o [částka], na úkor věřitele (žalobkyně) se neobohatil, a proto neshledal soud žalobu důvodnou a rozhodl, jak ve výroku I. rozsudku uvedeno. 14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) za situace, kdy úspěšnému žalovanému žádné náklady řízení nevznikly.