225 C 190/2021-43 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se žalobou ve znění jejího doplnění u zdejšího soudu domáhala zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že uzavřela se žalovaným pojistnou smlouvu o pojištění vozidla [číslo] podle níž žalovaný žalobkyni nezaplatil pojistné za období od [datum] do [datum] ve výši [částka] a poplatky za upomínání ve výši 2 x [částka]. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, stejně tak se nevyjádřil ani k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, ačkoli byl poučen, že v opačném případě bude soud předpokládat, že s takovým postupem souhlasí. Proto soud se souhlasem žalobkyně věc rozhodl podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) bez jednání na základě předložených listinných důkazů. 3. Z pojistné smlouvy [číslo] o pojištění vozidla [anonymizováno] ze dne [datum] včetně pojistných podmínek soud zjistil, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla [příjmení], [registrační značka]. Pojištění bylo sjednáno s účinností od [datum] na dobu neurčitou s ročním pojistným [částka] splatným pololetně po [částka] (běžné pojistné) prvního dne příslušného pojistného období. Za období od [datum] do [datum] bylo pojistné určeno pojistným předpisem ve výši [částka]. Z upomínky žalobkyně a pokusu o smír soud zjistil, že žalobkyně žalovaného upomínala o zaplacení dluhu. Podle tvrzení žalobkyně žalovaný nezaplatil část pojistného ve výši [částka] za pojistné období od [datum] do [datum]. 4. Žalobkyně ani žalovaný netvrdili, a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by žalovaný pojistné podle výše uvedené smlouvy uhradil v plné výši, ani že by žalovaný pojistnou smlouvu ukončil, soud tedy vycházel z toho, že smluvní vztah v žalovaném období trval, a že žalovaný pojistné nezaplatil, ačkoli byl o zaplacení upomínán. 5. Ze shora uvedených skutkových zjištění a z tvrzení žalobkyně (které nebylo v řízení zpochybněno) soud učinil následující závěr. Žalobkyně a žalovaný sjednali výše uvedenou pojistnou smlouvu pro pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem motorového vozidla. Pojištění zaniklo ke dni [datum] a žalovaný část pojistného za výše uvedené pojistné období nezaplatil. Nezaplatil ani náklady spojené s upomínáním uplatněné žalobkyní. 6. Podle § 12 odst. 1 písm. e) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla zaniká pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona dnem následujícím po marném uplynutí lhůty stanovené pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části, doručené pojistníkovi; tato lhůta nesmí být kratší než 1 měsíc a upomínka pojistitele musí obsahovat upozornění na zánik pojištění odpovědnosti v případě nezaplacení dlužného pojistného. Uplynutím lhůty pojištění zaniká. Pojištění zaniká podle § 12 odst. 1 písm. a) a h) uvedeného zákona též uplynutím doby, na kterou bylo sjednáno, nebo oznámením změny vlastnictví vozidla pojistiteli. Pojistitel má přitom podle § 2782 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), právo na pojistné za dobu trvání pojištění. Podle § 1970 o. z. má pojistitel právo vedle dlužného pojistného též na úrok z prodlení ode dne následujícího po splatnosti běžného pojistného (nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). 7. V daném případě soud dospěl k závěru, že podaná žaloba je důvodná. Z provedeného dokazování má soud za zjištěné, že účastníci spolu platně uzavřeli pojistnou smlouvu podle § 2782 odst. 1 o. z., a že tedy žalobkyni vznikl nárok na úhradu pojistného za dobu trvání této smlouvy (§ 13 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb.), žalovaný pojistné v plné výši neuhradil. Soud žalobkyni zároveň přiznal i náklady za upomínání a příslušenství žalované pohledávky, a to úrok z prodlení v zákonné výši v souladu s § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., za žalobkyní požadované období. 8. O nákladech řízení pak soud rozhodl ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř., dle něhož soud přizná účastníku, který měl ve věci plný úspěch, náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Současně bylo prokázáno, že žalobkyně zaslala žalovanému včasnou výzvu k plnění ve smyslu § 142a o. s. ř. Pokud jde o konkrétní výši náhrady nákladů řízení, vycházel soud z § 151 odst. 2 věta první in fine o. s. ř. Při stanovení výše odměny za zastoupení aplikoval vyhl. č. 177/1996 Sb. Soud tak úspěšné žalobkyni přiznal náhradu nákladů řízení v celkové výši [částka], kterou tvoří zaplacený soudní poplatek za žalobu ve výši [částka] a náklady právního zastoupení, sestávající z odměny za zastupování advokátem v celkové výši [částka] dle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. za 2 úkony právní služby ve smyslu § 11 vyhlášky (příprava a převzetí zastoupení, podání žaloby, odměna za předžalobní výzvu zaslaná advokátem nebyla s ohledem na množství dřívějších neúspěšných výzev zaslaných samotnou žalobkyní, za něž byl přiznán poplatek, pro neúčelnost přiznána), dále z paušální náhrady hotových výdajů advokáta v celkové výši [částka] za 2 úkony právní služby po [částka], a z náhrady za 21% DPH dle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s § 151 odst. 2 o. s. ř., představované částkou [částka], neboť zástupkyně žalobkyně jakožto advokátka osvědčila, že je plátcem daně z přidané hodnoty. Postup podle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. je odůvodněn tím, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně žalobkyní ve skutkově a právně obdobných věcech vedených u zdejšího soudu, jedná se o peněžité plnění, tarifní hodnota předmětu řízení nepřesahuje [částka] a žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení. V souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. pak soud stanovil ve výroku II. rovněž třídenní lhůtu k plnění, ve smyslu § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám advokátky, která žalobkyni v řízení zastupovala.