229 C 118/2021 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky ve výši [částka]. Svou žalobu zdůvodnila tím, že dne [datum] bylo kontrolou [číslo] zjištěno, že žalovaná na odběrném místě [ulice a číslo], [PSČ] [obec], provádí neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy. Žalobkyni tímto jednáním vznikla škoda, kterou je žalovaná povinna nahradit. Odběr elektřiny probíhal bez osazeného měřícího zařízení, přičemž bylo kontrolou elektroměrového rozvaděče zjištěno, že přívodní a odvodní fázové vodiče jsou vodivě spojeny (vodiče slouží k připojení elektroměru), hlavní jistič byl v zapnuté poloze a takto do bytu proudila neměřená elektřina, jak bylo zjištěno kontrolním měřením napětí a průtoku proudu. Odběr byl zdokumentován a ukončen za přítomnosti Policie ČR. Žalovaná byla za uvedené jednání v době od dubna 2017 do [datum] uznána vinnou trestním příkazem zdejšího soudu [anonymizováno] [číslo jednací] a bylo jí stanoveno zaplatit žalobkyni jako poškozené náhradu škody ve zjištěné výši [částka]. Se zbytkem nároku byla žalobkyně odkázána na občanskoprávní řízení. Množství skutečně neoprávněně odebrané elektřiny bylo určeno na základě zjištěných prokazatelných údajů o takovém odběru. Zjištěná hodnota příkonu odběrného místa byla v souladu s vyhláškou č. 82/2011 Sb., o měření elektřiny a způsobu stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru, neoprávněné dodávce, neoprávněném přenosu nebo neoprávněné distribuci elektřiny a následně cenou odchylky a ostatních regulovaných služeb stanovena pro případ zjištění neoprávněného odběru ve výši dle cenových rozhodnutí Energetického regulačního úřadu takto: ([číslo], [číslo] kWh – 0,000kWh) x 5, [číslo] Kč/kWh = [částka]. Dle citované vyhlášky má žalobkyně právo na úhradu nákladů vynaložených na zjišťování neoprávněného odběru, tyto náklady činí [částka] a představují souhrn služeb poskytnutých externí společností (práce techniků na místě, zajištění jejich kvalifikace, dopravné, příprava podkladů atd.). Náklady se považují za součást náhrady škody. Celkem tak byla žalobkyni způsobena škoda v celkové výši [částka], částka [částka] byla žalobkyni přiznána v trestním řízení, proto tímto řízením uplatňuje pouze náhradu vzniklých nákladů ve výši [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení. Žalovaná neuhradila ničeho k vystavené faktuře [číslo] splatné dne [datum] ani k předžalobní upomínce. 2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. 3. Protože ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, vyzval soud účastníky podle § 115a zák. č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád (dále jen o. s. ř.), k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně s tímto postupem souhlasila, žalovaná se ve stanovené lhůtě nevyjádřila. Soud tak ve věci rozhodl bez nařízení jednání. 4. Soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. 5. Z předloženého protokolu o kontrole odběrného místa ze dne [datum] bylo zjištěno, že v tento den byla na adrese [ulice a číslo], [PSČ] [obec] provedena techniky [právnická osoba] kontrola. Bylo zjištěno, že se jedná o bytový dům, pouze zděný vstup na odběrné místo. Na ER zjištěno 1 fázové prosvorkování přívodu s vývodem CY 10mm/CY4 mm (křížením vodičů), odjištěno HJ 1 x 20 A, vše odplombováno a pod napětím, měřen průtok proudu. Odběratelka přijela v průběhu kontroly, spotřebiče zdokumentovány. Vyrozuměna byla Policie ČR, poté za její přítomnosti odstraněno prosvorkování a HJ 1 x 20A odpojeno a zaplombováno. Oznámení včetně poučení odběratelka podepsala a převzala. 6. Žalovaná netvrdila, a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by v rozhodném období měla uzavřenu platnou smlouvu s jakýmkoli dodavatelem elektrické energie, podle které by zjištěný odběr elektrické energie ze sítě žalobkyně realizovala. 7. Z výpočtu náhrady škody bylo zjištěno, že byla počítána škoda za neoprávněný odběr za období od [datum] do [datum], tj. za 98 dnů. Celková spotřeba za dobu trvání neoprávněného odběru činila 1 406,300 kWh, cena za kWh činila 4, [částka]. Náhrada škody dle vyhlášky byla stanovena takto: (1 406, [číslo] kWh – 0,000 kWh) x 5, [číslo] Kč/kWh = [částka] Náklady na přerušení (zamezení) neoprávněného odběru činily [částka] + DPH 21 % ve výši [částka], celkem tedy [částka]. 8. Zjištění neoprávněného odběru, resp. jeho přerušení, učinila společnost [právnická osoba], [IČO], jak bylo zjištěno z plné moci ze dne [datum], přičemž z čestného prohlášení ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně této společnosti uhradila na základě faktury [číslo] ze dne [datum] částku [částka], tj. prokazatelné nezbytně nutné vynaložené náklady na zjištění, respektive přerušení neoprávněného odběru. 9. Žalované byla dne [datum] vystavena faktura [číslo] z níž bylo zjištěno, že k zaplacení jí byla vyúčtována částka [částka] se splatností [datum] na základě shora uvedených skutečností. 10. Podle upomínky ze dne [datum] upomínala žalobkyně žalovanou o zaplacení faktury s uvedením splatnosti dne [datum]. 11. Předžalobní upomínka k zaplacení ze dne [datum] s uvedením lhůty k plnění do 7 kalendářních dnů od doručení byla žalované doručována na adresu bydliště (odběrného místa) dne [datum], zásilka nebyla vyzvednuta, jak vyplynulo z dodejky. 12. Z trestního příkazu Okresního soudu v Kladně ze dne [datum rozhodnutí], [anonymizováno] [číslo jednací] bylo zjištěno, že žalovaná byla odsouzena za přečin krádeže, kterého se dopustila tak, že v době od dubna 2017 do [datum] v místě trvalého bydliště na adrese [adresa žalované], neoprávněně odebírala elektrickou energii, a žalobkyni tak způsobila škodu ve výši [částka]. Žalované bylo uloženo uvedenou škodu poškozené, tedy žalobkyni, zaplatit, se zbytkem byla žalobkyně odkázána na občanskoprávní řízení. 13. Ze shora uvedených skutkových zjištění soud učinil následující závěr. Žalovaná na odběrném místě [adresa žalované], prováděla v období od dubna 2017 do [datum] neoprávněný odběr elektřiny. Škoda za neoprávněný odběr, jejíž náhradu žalobkyně požaduje za období od [datum] do [datum], činila [částka] včetně DPH, náklady na zjištění a přerušení neoprávněného odběru pak činí [částka] včetně DPH. Trestním příkazem citovaným výše bylo žalované uloženo, aby žalobkyni zaplatila náhradu škody ve výši [částka]. Rozdíl činí [částka] (náklady). Žalovaná byla fakturou, upomínkou ze dne [datum] a předžalobní upomínkou ze dne [datum] vyzvána k zaplacení škody, což nesplnila. 14. Soud posoudil věc po právní stránce následujícím způsobem. 15. Podle § 51 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), neoprávněným odběrem elektřiny z elektrizační soustavy je a) odběr bez právního důvodu nebo pokud právní důvod odpadl, b) odběr při opakovaném neplnění smluvených platebních povinností nebo platebních povinností, vyplývajících z náhrady škody způsobené neoprávněným odběrem elektřiny, které nejsou splněny ani po upozornění, c) odběr bez měřicího zařízení, pokud odběr bez měřicího zařízení nebyl smluvně sjednán, d) připojení nebo odběr z té části zařízení, kterou prochází neměřená elektřina, e) odběr měřený měřicím zařízením, 1. které prokazatelně nezaznamenalo odběr nebo zaznamenalo odběr nesprávně ke škodě výrobce elektřiny, obchodníka s elektřinou, provozovatele distribuční soustavy nebo provozovatele přenosové soustavy v důsledku neoprávněného zásahu do tohoto měřicího zařízení nebo do jeho součásti či příslušenství, nebo byly v měřicím zařízení provedeny takové zásahy, které údaje o skutečné spotřebě změnily, 2. které nebylo připojeno provozovatelem přenosové soustavy nebo provozovatelem distribuční soustavy, 3. které prokazatelně vykazuje chyby spotřeby ve prospěch zákazníka a na kterém bylo buď porušeno zajištění proti neoprávněné manipulaci nebo byl prokázán zásah do měřicího zařízení, f) odběr v přímé souvislosti s neoprávněným zásahem na přímém vedení či na zařízení distribuční soustavy nebo na zařízení přenosové soustavy, g) odběr elektřiny bez smlouvy o zúčtování odchylek nebo smlouvy, jejímž předmětem je přenesení odpovědnosti za odchylku na subjekt zúčtování trvající déle než 10 pracovních dní (odst. 1). Neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy se zakazuje (odst. 2). Při neoprávněném odběru elektřiny je osoba, která neoprávněně odebírala nebo odebírá elektřinu, povinna nahradit v penězích vzniklou škodu. Nelze-li zjistit vzniklou škodu na základě prokazatelně zjištěných údajů, je povinna uhradit škodu určenou výpočtem podle hodnoty hlavního jističe před elektroměrem nebo předřazeného jistícího prvku a obvyklé doby jejich využití, nedohodnou-li se obě strany jinak. Škodou jsou i prokazatelné nezbytně nutné náklady vynaložené na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny (odst. 3). V případě, že při změně dodavatele elektřiny probíhá odběr elektřiny v odběrném místě zákazníka po dobu k