229 C 25/2020 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky ve výši [částka] z titulu uzavřené smlouvy o zápůjčce. Svůj nárok žalobkyně odůvodnila tak, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena dne 27. 4 2018 smlouva o zápůjčce, na základě které žalobkyně poskytla žalovanému částku [částka], přičemž žalovaný se zavázal tuto částku vrátit a zaplatit poplatek ve výši [částka] Smlouva byla uzavřena elektronicky, podepsána ze strany žalovaného byla [příjmení], který byl žalovanému zaslán na telefonní číslo. Žalovaný své závazky neuhradil řádně a včas. Ke dni podání návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu uhradil žalovaný [částka], touto částkou byly umořeny vynaložené náklady (písemné upomínky), smluvní poplatek, poplatek za poskytnutí zápůjčky a část byla odečtena z jistiny. Žalobkyně se též domáhala zákonného úroku z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení. 2. Soudu byla dne [datum] doručena zpráva, v níž bylo uvedeno jméno žalovaného, zpráva však nebyla opatřena podpisem žalovaného, soud k ní tak nemůže přihlížet. Soud ani nemohl přistoupit k odstranění vad, jelikož s ohledem na datum, kdy byla zpráva soudu doručena a na datum, kdy se konalo jednání soudu, nebyl pro postup ve smyslu § 43 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen "o. s. ř.), časový prostor. 3. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu skutkovému závěru. Žalobkyně dne [datum] převedla žalovanému na jeho bankovní účet částku [částka]. Výzvou odeslanou žalovanému dne [datum] vyzvala žalobkyně žalovaného k zaplacení dlužné částky, a to do tří dnů. Žalobkyně k důkazu předložila několik upomínek k zaplacení, avšak bez jakéhokoli dokladu o odeslání. Tvrzení žalobkyně o tom, že smlouva o zápůjčce byla uzavřena distančním způsobem, pak soud za prokázané nemá. Nebyl prokázán obsah tvrzené dohody, neboť chybí podpis žalovaného na předložených listinách, pokud by se pak mělo jednat o dohodu v jiné nežli písemné formě, pak není zřejmé, zda strany skutečně jednaly právě způsobem a v rozsahu zachyceném na předložených listinách. 4. Žalovaný netvrdil, a ani jinak v řízení nevyšlo najevo, že by žalobkyni zaplatil více než žalobkyní tvrzených [částka], soud proto vycházel z toho, že byla žalovaným žalobkyni zaplacena částka v této výši. 5. Žalobkyně se na jednání ve věci nedostavila, a připravila se tak o možnost poučení o povinnosti doplnit tvrzení a označit důkazy k jejich prokázání, zejména tvrzení o uzavření dohody určitého obsahu právě s žalovaným. Jak plyne z ustálené judikatury, poučení podle ust. § 118a o. s. ř. je poskytováno zásadně při jednání, přičemž lze po účastníkovi spravedlivě žádat, aby se takového jednání účastnil nebo aby v opačném případě nesl procesní následky své neúčasti. Soud není povinen poučení podle ust. § 118a o. s. ř. sdělovat účastníkovi jinak či odročovat kvůli tomuto jednání (viz rozsudek NS ze dne 24. 3. 2010, sp. zn. 28 Cdo 3665/2009). 6. Soud posoudil věc po právní stránce následujícím způsobem. Na danou věc aplikoval zák. č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen„ o. z.“) a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ze dne 23. července 2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu (dále jen nařízení), vše ve znění účinném v době tvrzeného právního jednání. 7. Podle ust. § 2991 odst. 1,2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 8. Podle čl. 3 bodu 10 nařízení pro účely tohoto nařízení se rozumí„ elektronickým podpisem“ data v elektronické podobě, která jsou připojena k jiným datům v elektronické podobě nebo jsou s nimi logicky spojena, a která podepisující osoba používá k podepsání. 9. Podle ust. § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením ([číslo] Sb.); neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 10. Zjištěný skutkový stav nelze právně zhodnotit ve smyslu uzavření jakékoli dohody mezi žalobkyní a žalovaným, ať už v písemné či ústní formě. Ve vztahu k písemně uzavřené smlouvě je zřejmé, že takovou smlouvu lze písemně uzavřít také prostřednictvím elektronických prostředků, podstatnou náležitostí je však elektronický podpis jednající osoby. Prostý elektronický podpis pak nezaručuje ani obsah podepsané listiny, ani identitu podepisující osoby. Tedy neprokazuje tvrzený obsah smlouvy, na kterém se strany údajně měli dohodnout, ani osobu jednajícího. Nadto nebylo v řízení prokázáno, že soudu předložená smlouva byla uzavřena a podepsána právě v daném znění, když z elektronického dokumentu neplyne žádné zabezpečení proti pozdějším změnám. Dostatečnou míru věrohodnosti těchto vlastností poskytuje pouze kvalifikovaný elektronický podpis. 11. Na druhou stranu bylo v řízení zjištěno, že žalobkyně odeslala žalovanému na účet v jeho vlastnictví celkem částku [částka], nicméně bylo rovněž zjištěno, že žalovaný žalobkyni uhradil celkem částku [částka], v řízení tak nebylo prokázáno ani bezdůvodné obohacení na straně žalovaného. Soud proto rozhodl tak, že žalobu v plném rozsahu zamítl. 12. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř., kdy zcela úspěšnému žalovanému prokazatelné náklady řízení nevznikly.