229 C 66/2020 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobce se domáhal zaplacení částky ve výši [částka] spolu se smluvním úrokem z prodlení ve výši 0,05 % denně od [datum] do zaplacení, s odůvodněním, že žalobce uzavřel dne [datum] s žalovaným smlouvu o odvádění odpadních vod, na základě které se žalovaný zavázal hradit žalobci stočné. Žalobce v souladu se smlouvou vystavil žalovanému fakturu [číslo] na částku [částka] za období [datum] do [datum] se splatností do [datum]. I přes upomínání však žalovaný na dluh ničeho neuhradil. Dále se žalobce domáhal zaplacení smluvní pokuty ve výši [částka], kterou účastníci sjednali pro případ prodlení s úhradou stočného, které přesáhne dobu 10 dnů. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. 3. Protože ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, vyzval soud účastníky podle § 115a zák. č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád (dále jen o. s. ř.), k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobce s tímto postupem souhlasil, žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil. Soud tak ve věci rozhodl bez nařízení jednání. 4. Po zhodnocení předložených listin dospěl soud k následujícímu skutkovému závěru. Žalobce a žalovaný uzavřeli dne [datum] smlouvu o odvádění odpadních vod [číslo] na základě které měl žalobce odvádět a likvidovat splaškovou odpadní vodu, za což se žalovaný zavázal platit stočné, a to jednou ročně na základě vyúčtování. Mezi stranami bylo dohodnuto, že žalovaný je povinen v případě prodlení platit úrok z prodlení ve výši 0,05% denně z dlužné částky. Pro případ prodlení s placením stočného po dobu delší než 10 dnů si žalobce s žalovaným sjednal právo na smluvní pokutu ve výši [částka] za každý jednotlivý případ prodlení, přičemž smluvní pokuta se stala splatnou 15. den následující po dni, v němž se žalovaný dostal do prodlení s plněním této povinnosti. Fakturou [číslo] vyúčtoval žalobce žalovanému stočné za období od [datum] do [datum]. Na základě této faktury měl žalovaný uhradit [částka], splatnost nastala [datum]. Výzvou odeslanou dne [datum] vyzval žalobce žalovaného k úhradě dlužné částky. 5. Soud posoudil věc po právní stránce následujícím způsobem. 6. Podle § 3028 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. Podle odst. 3 není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti. 7. Podle § 8 odst. 6 zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů, ve znění účinné do 31. 12. 2013, [příjmení] vodovodu nebo kanalizace, popřípadě provozovatel, pokud je k tomu vlastníkem zmocněn, je povinen uzavřít písemnou smlouvu o dodávce vody nebo odvádění odpadních vod s odběratelem. Závazky vzniklé z této smlouvy přecházejí na právního nástupce vlastníka vodovodu nebo kanalizace a na právního nástupce provozovatele. 8. Podle § 8 odst. 14 zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích, [příjmení] kanalizace má právo na úplatu za odvádění odpadních vod (dále jen "stočné"), pokud ze smlouvy uzavřené podle odstavce 2 nevyplývá, že stočné se platí provozovateli kanalizace (§ 20). Právo na stočné vzniká okamžikem vtoku odpadních vod do kanalizace. Stočné je úplatou za službu spojenou s odváděním a čištěním, případně zneškodňováním odpadních vod. Právo na úplatu pevné složky stočného vzniká podle podmínek stanovených ve smlouvě uzavřené podle odstavce 6, v níž je sjednána dvousložková forma stočného, popřípadě dnem účinnosti obecně závazné vyhlášky obce vydané v samostatné působnosti obce nebo rozhodnutím nejvyššího orgánu právnické osoby, která je vlastníkem vodovodů a kanalizací podle § 20 odst. 4. 9. Podle § 544 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen SOZ), sjednají-li strany pro případ porušení smluvní povinnosti smluvní pokutu, je účastník, který tuto povinnost poruší, zavázán pokutu zaplatit, i když oprávněnému účastníku porušením povinnosti nevznikne škoda. Podle odst. 2 smluvní pokutu lze sjednat jen písemně a v ujednání musí být určena výše pokuty nebo stanoven způsob jejího určení. 10. Z hlediska právního hodnocení má soud za to, že účastníci uzavřeli smlouvu o odvádění odpadních vod v souladu s § 8 zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích, žalobce řádně plnil svou povinnost odvádět a likvidovat splaškovou odpadní vodu, žalovaný však svou povinnost za tuto činnost žalobce zaplatit nesplnil, a dluží tak žalobci částku ve výši [částka]. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení, vznikl žalobci nárok na úrok z prodlení, který soud přiznal soud ve výši, kterou si účastnici sjednali ve smlouvě. Ve vztahu k nárokované smluvní pokutě dospěl soud k závěru, že byla sjednána dostatečně určitě, v zákonem přípustné výši. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný svůj závazek ze smlouvy nesplnil a tedy žalobci vzniklo právo na úhradu smluvní pokuty v požadované výši. 11. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ustanovení § 151 odst. 1 ve spojení s ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V dané věci měl plný úspěch žalobce, a proto soud tomuto účastníkovi přiznal náhradu nákladů řízení ve výši [částka] Tyto náklady se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava věci, kvalifikovaná výzva k plnění, podání ve věci samé) včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka]. Postup podle ust. § 14b a.t. je odůvodněn tím, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně žalobce ve skutkově a právně obdobných věcech vedených u zdejšího soudu, jedná se o peněžité plnění, tarifní hodnota předmětu řízení nepřesahuje [částka] a žalobci byla přiznána náhrada nákladů řízení. Zaplacení nákladů řízení soud žalovanému uložil ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku podle § 160 odst. 1 o. s. ř., k rukám zástupce žalobce dle § 149 odst. 1 o. s. ř.