229 C 74/2021 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky [částka] s příslušenstvím s odůvodněním, že její právní předchůdkyně, společnost [právnická osoba], [IČO], se žalovanou uzavřela prostřednictvím prostředků elektronické komunikace a po registraci žalované na webových stránkách [webová adresa] smlouvu o úvěru, na základě které žalované dne [datum] poskytla úvěr ve výši [částka], a to na její bezhotovostní účet č. [bankovní účet]. Před uzavřením smlouvy byla zkoumána úvěruschopnost žalované skrze lustrace v ISIR, CEE, CRKI, BRKI, NRKI, EUCB. Žalovaná se zavázala vrátit poskytnuté prostředky do [datum] spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši [částka] a úrokem ve výši [částka], což neučinila, neuhradila ničeho. Žalobkyně, na kterou byla pohledávka za žalovanou postoupena smlouvou ze dne [datum], tak požaduje zaplacení dlužné jistiny ve výši [částka], poplatku za poskytnutí úvěru a úroku, a dále zákonného úroku z prodlení z dlužné částky ode dne následujícího po splatnosti. Pokud by soud neuznal nárok žalobkyně z titulu úvěrové smlouvy, žádala žalobkyně vydání bezdůvodného obohacení. 2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. 3. Žalobkyně ve svém podání doručeném zdejšímu soudu dne [datum] k výzvě soudu uvedla, že smlouva byla uzavřena v závislosti na žádosti žalované, byl jí přidělen autorizační kód, tento uvedla při registraci na webových stránkách, písemné znění smlouvy jí bylo odesláno na uvedený email, dne [datum] k němu připojila autorizační kód, čímž byla smlouva podepsána následně vložena do klientského účtu. Totožnost byla ověřena skrze občanský průkaz, řidičský průkaz a zdravotní průkaz (fotokopie). Úvěruschopnost byla zkoumána výpočtem mezi doložitelnými příjmy a výdaji, žalované byla ponechána rezerva 10 % rozdílu mimo splátku, přičemž se musí rovnat minimálně životnímu minimu [částka], a dále skrze uvedené lustrace v registrech a databázích. Pohledávka byla postoupena smlouvou ze dne [datum]. 4. Z nařízeného jednání se žalobkyně omluvila, odročení nežádala. Žalovaná se, přestože byla řádně předvolána, k jednání nedostavila. Soud proto podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) jednal a rozhodl v jejich nepřítomnosti. 5. Soud dospěl na základě předložených listin k následujícím skutkovým zjištěním. 6. Právní předchůdkyně žalobkyně, [právnická osoba] credit s.r.o., dne [datum] převedla na účet č. [bankovní účet] částku ve výši [částka], vlastníkem účtu byla žalovaná, jak bylo prokázáno vyjádřením banky ze dne [datum]. Dopisem ze dne [datum] odeslaným dne [datum] na adresu trvalého bydliště žalované uvedenou na předložených listinách žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení dluhu s uvedením lhůty do tří dnů. Pokud žalobkyně v řízení tvrdila, že právní předchůdkyně a žalovaná uzavřely distančním způsobem smlouvu o úvěru, pak toto tvrzení nebylo v řízení prokázáno, neboť ani z listiny označené jako„ smlouva o spotřebitelském úvěru č. D2C5A/75236“, ani z jiných listinných důkazů neplyne skutečnost, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou došlo k dohodě, na základě níž právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované finanční prostředky a žalovaná se zavázala tyto prostředky včetně příslušenství vrátit. Nebyl prokázán ani obsah tvrzené dohody, neboť pro případ písemného právního jednání zcela absentuje podpis žalované na předložených listinách, v případě jiné formy dohody není zřejmé, zda strany právně jednaly právě způsobem a v rozsahu zachyceným na předložených listinách. Skutečnost, že tyto listiny obsahují osobní údaje žalované, není dostatečnou evidencí jejího projevu vůle. 7. Smlouvou ze dne [datum] došlo k postoupení pohledávky za žalovanou na žalobkyni, tato skutečnost byla žalované oznámena dopisem ze dne [datum]. 8. Soud posoudil věc po právní stránce následujícím způsobem. Na danou věc aplikoval zák. č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen„ o. z.“) a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) [číslo] ze dne [datum] o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu (dále jen nařízení), vše ve znění účinném v době tvrzeného právního jednání. 9. Podle ust. § 2991 odst. 1,2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 10. Podle čl. 3 bodu 10 nařízení pro účely tohoto nařízení se rozumí„ elektronickým podpisem“ data v elektronické podobě, která jsou připojena k jiným datům v elektronické podobě nebo jsou s nimi logicky spojena, a která podepisující osoba používá k podepsání. 11. Podle ust. § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením ([číslo] Sb.); neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 12. Podle ust. § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 13. Zjištěný skutkový stav nelze právně zhodnotit ve smyslu uzavření jakékoli dohody mezi právní předchůdkyní a žalovanou, ať už v písemné či ústní formě. Ve vztahu k písemně uzavřené smlouvě je zřejmé, že takovou smlouvu lze písemně uzavřít také prostřednictvím elektronických prostředků, podstatnou náležitostí je však elektronický podpis jednající osoby. Prostý elektronický podpis pak nezaručuje ani obsah podepsané listiny, ani identitu podepisující osoby. Tedy neprokazuje tvrzený obsah smlouvy, na kterém se strany údajně měly dohodnout, ani osobu jednajícího. Nadto nebylo v řízení prokázáno, že soudu předložená smlouva byla uzavřena a podepsána právě v daném znění, když z elektronického dokumentu neplyne žádné zabezpečení proti pozdějším změnám. Dostatečnou míru věrohodnosti těchto vlastností poskytuje pouze kvalifikovaný elektronický podpis. 14. Na druhou stranu bylo v řízení zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně převedla žalované na účet v jejím vlastnictví celkem částku [částka], přičemž za stavu, kdy nebyl zjištěn žádný právní důvod této transakce a žalovaná v řízení neuplatnila ani žádnou obranu, má žalobkyně, na kterou byla pohledávka ve smyslu ust. § 1879 o. z. postoupena, podle ust. § 2991 o. z. právo na vrácení těchto prostředků. V řízení tak bylo prokázáno obohacení na straně žalované, úbytek majetku na straně právní předchůdkyně žalobkyně a kauzální nexus. Soud proto rozhodl tak, že žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku [částka]. 15. Nárok žalobkyně na přiznání úroku z prodlení soud posoudil jako částečně důvodný. Zákonný úrok z prodlení je důvodný od [datum], a to pouze v rozsahu přiznané částky. V případech bezdůvodného obohacení je pro určení splatnosti vydat bezdůvodné obohacení rozhodné doručení výzvy k vydání bezdůvodného obohacení, popř. uplynutí lhůty, která je v této výzvě uvedena (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 32 Cdo 4179/2007). Takovou výzvu učinila žalobkyně dne [datum] s tím, že dodatečná lhůta k plnění v trvání tří dnů marně uplynula dne [datum], od následujícího dne je žalovaná v prodlení. Žalobkyni tak vzniklo vedle práva na zaplacení bezdůvodného obohacení také právo na úrok z prodlení dle ust. § 1968 o. z. ve spojení s § 1970 o. z. a nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 16. Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu s ohledem na neprokázání uzavření smlouvy tvrzeného obsahu právě s žalovanou zamítl. 17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 151 odst. 1 ve spojení § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení ve větším rozsahu úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka], přičemž tato částka představuje 37,32 % z jejich celkové výše [částka] (rozdíl úspěchu žalobkyně v řízení v rozsahu 68,66 % a úspěchu žalované v rozsahu 31,34 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, žaloba) včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka]. Postup podle ustanovení § 14b a. t. je odůvodněn tím, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně žalobkyní ve skutkově a právně obdobných věcech vedených u zdejšího soudu, jedná se o peněžité plnění, tarifní hodnota předmětu řízení nepřesahuje [částka] a žal