23 C 64/2020 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se domáhala, aby žalovaný vyklidil a odevzdal jí pozemek p. č. st. [anonymizováno], pozemek p. č. st. [anonymizováno], jehož součástí je stavba [adresa], pozemek [parcelní číslo], pozemek [parcelní číslo] a pozemek p. [číslo] vše v k. ú. [obec] (dále jen„ nemovitosti“) s odůvodněním, že se dne [datum] stala vlastníkem nemovitostí na základě usnesení o příklepu soudní exekutorky Mgr. [jméno] [příjmení], sp. zn. [spisová značka], které nabylo právní moci dne [datum]. Příklep byl udělen v dražbě, která se konala dne [datum] na základě smlouvy o provedení veřejné dobrovolné dražby podle § 76 odst. 2 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ exekuční řád“), na návrh předchozího vlastníka, tj. Bytového družstva [příjmení]. Žalovaný nemovitosti užívá a přes opakované výzvy žalobkyně v nich setrvává. Žalobkyni znemožňuje přístup. U zdejšího soudu je vedeno řízení pod sp. zn. [spisová značka], jehož předmětem je žaloba žalovaného na určení vlastnického práva k nemovitostem proti Bytovému družstvu [příjmení] a žalobkyni. Žalovaný ji opírá o rozpor mezi skutečným a zapsaným stavem v katastru nemovitostí. To ale není pro tuto věc podstatné, neboť žalobkyně nabyla své vlastnické právo v souladu s § 980 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ občanský zákoník“), a byla by tak vlastníkem, i kdyby její právní předchůdce skutečným vlastníkem nebyl. Žalobkyně má za to, že žaloba byla žalovaným podána účelově, aby oddálil okamžik vyklizení. 2. Žalovaný na jednání soudu uvedl, že se cítí žalobou poškozen. Nemá kam jít. Je v [anonymizována dvě slova] a jeho manželka je [anonymizována dvě slova]. Hledá si přes internet ubytování. Podal již žádost o umístění do domu s pečovatelskou službou ve [obec], o které se bude příští týden rozhodovat. Pokud by mu ubytování vyšlo, do měsíce by se vystěhoval. 3. Provedeným dokazováním soud zjistil následující skutečnosti. 4. Usnesením ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka] (dále jen„ usnesení o příklepu“), udělila soudní exekutorka Mgr. [jméno] [příjmení], [exekutorský úřad] [anonymizováno], žalobkyni jako vydražitelce příklep na těchto nemovitých věcech: pozemek p. č. st. [anonymizováno], pozemek p. č. st. [anonymizováno], jehož součástí je stavba s [adresa], pozemek [parcelní číslo], pozemek [parcelní číslo] a pozemek p. [číslo] vše v k. ú. [obec]. Usnesení nabylo právní moci dne [datum]. Dražba byla podle § 76 odst. 2 exekučního řádu provedena na základě smlouvy o provedení veřejné dobrovolné dražby na návrh Bytového družstva [příjmení] ([IČO], sídlem [adresa], dále jen„ Bytové družstvo [příjmení]“). Nejvyšší podání činilo [částka]. Žalobkyně byla povinna doplatit částku [částka] do 15 dnů od právní moci usnesení. 5. V katastru nemovitostí byla ke dni [datum] žalobkyně zapsána jako vlastník nemovitostí s účinky zápisu od [datum] na základě usnesení o příklepu (viz příslušný výpis). Z vyrozumění o provedeném vkladu konkrétně plyne, že zápis byl proveden na základě těchto listin: usnesení o příklepu, vyrozumění soudního exekutora nabytí právní moci tohoto usnesení a zejména potvrzení o zaplacení nejvyššího podání vydražitelem. Lze tedy mít za prokázané, že žalobkyně nejvyšší podání ve lhůtě doplatila. Jako předchozí vlastník bylo podle vyrozumění o provedení vkladu zapsáno Bytové družstvo [příjmení], což potvrzuje i výpis z katastru nemovitostí podle stavu ke dni [datum]. 6. Podle úředního záznamu [stát. instituce] ze dne [datum] provedla [stát. instituce] šetření na adrese [adresa] (tj. stavba, která je součástí nemovitostí), kde jako obyvatele tohoto domu ztotožnila žalovaného, který uváděl, že jej zakoupil v roce [rok] od [jméno] [příjmení]. 7. Žalovaný se u zdejšího soudu v řízení vedeném pod sp. zn. [spisová značka] domáhal určení vlastnického práva k nemovitostem, eventuálně práva odpovídajícího věcnému břemeni k nemovitostem (na základě vydržení) proti žalobkyni a Bytovému družstvu [příjmení] (viz vyjádření Bytového družstva [příjmení] ze dne [datum] v této věci). Zdejší soud žalobu rozsudkem ze dne [datum] zamítl (viz protokol o vyhlášení rozsudku z tohoto dne). 8. Žalobkyně podala k [název soudu] proti žalovanému žalobu na vydání bezdůvodného obohacení ve výši [částka], které spočívá v tom, že žalovaný nemovitosti užíval bez právního důvodu (viz žaloba ze dne [datum]). 9. Předžalobní výzvou ze dne [datum] žalobkyně vyzvala žalovaného, aby nemovitosti vyklidil do 15 dnů od doručení. Žalovaný ji podle doručenky převzal dne [datum]. 10. Podle § 1040 odst. 1 občanského zákoníku kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal. 11. Podle § 336l odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), vydražitel se stává vlastníkem vydražené nemovité věci s příslušenstvím, nabylo-li usnesení o příklepu právní moci a zaplatil-li nejvyšší podání, a to ke dni vydání usnesení o příklepu. Předražitel se stává vlastníkem nemovité věci s příslušenstvím, nabylo-li usnesení o předražku právní moci a předražek byl zaplacen, a to ke dni jeho vydání. 12. Z výše citovaného § 1040 odst. 1 občanského zákoníku vyplývá oprávnění vlastníka věci domáhat se u soudu jejího vydání proti osobě, která ji neoprávněně zadržuje. V kontextu nemovitých věcí se – s ohledem na způsob výkonu takového rozhodnutí soudu – jedná o právo domáhat se jejich vyklizení (viz § 340 a násl. o. s. ř.). Jádrem věci tedy je, zda je žalobkyně vlastníkem nemovitostí a zda je žalovaný užívá bez právního důvodu. 13. Ustanovení § 76 odst. 2 exekučního řádu umožňuje soudnímu exekutorovi na návrh vlastníka či osoby oprávněné disponovat s věcí provést dražbu nemovité věci. Přitom odkazuje na postup podle dalších ustanovení exekučního řádu, který v § 69 stanoví, že na exekuci prodejem nemovitých věcí se přiměřeně použijí ustanovení o. s. ř., nestanoví-li exekuční řád jinak. Mezi tato ustanovení patří i shora citovaný § 336l o. s. ř. 14. Z ustálené judikatury Nejvyššího soudu plyne, že v případě exekuční dražby jde o originární způsob nabytí vlastnického práva, při kterém je vlastnictví předchůdce (povinného) nerozhodné. Pro nabytí vlastnictví je rozhodující jen to, že usnesení o příklepu nabylo právní moci a že vydražitel zaplatil nejvyšší podání; předchozí vady řízení nejsou pro nabytí vlastnictví významné. To platí i v případě, že povinný nebyl vlastníkem dražené věci a její vlastník o probíhajícím výkonu rozhodnutí nevěděl. Nejvyšší soud též dovodil, že právní prostor, který představuje normativní úprava výkonu rozhodnutí (exekucí), je prostorem autonomním, zcela odděleným od soukromého práva (je právem veřejným), do kterého nelze – již pojmově, resp. proto – vnášet instituty odpovídající soukromoprávní úpravě; uplatnit (k ochraně vlastnického práva) lze naopak jen ty, které toto právo výslovně upravuje, jimiž jsou opravné prostředky proti rozhodnutí o příklepu a tzv. vylučovací žaloba (viz z poslední doby usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 5. 2021, sp. zn. 22 Cdo 3802/2020, a tam citovanou judikaturu). 15. V projednávané věci bylo prokázáno, že soudní exekutorka provedla dražbu nemovitostí podle výše uvedeného § 76 odst. 2 exekučního řádu. Příklep byl udělen žalobkyni. Usnesení o udělení příklepu nabylo právní moci dne [datum] a žalobkyně současně zaplatila nejvyšší podání. Jak plyne z výše citované judikatury, jedině tyto dvě skutečnosti (pravomocné udělení příklepu a zaplacení nejvyššího podání) jsou podstatné z hlediska nabytí vlastnického práva žalobkyní. Ta je tedy v souladu s § 336l odst. 2 o. s. ř. ode dne vydání usnesení o příklepu, tj. [datum], vlastníkem nemovitostí. Aktuálně zapsaný stav v katastru nemovitostí, svědčící rovněž ve prospěch žalobkyně, to jen potvrzuje. Následný zápis do katastru nemovitostí je totiž (pouze) deklaratorního charakteru, neboť nejde o převod ve smyslu § 1105 občanského zákoníku, nýbrž o nabytí vlastnického práva na základě jiné právní skutečnosti. Konkrétně jde o tzv. složenou právní skutečnost sestávající se z udělení příklepu a úhrady ceny dosažené vydražením (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 9. 9. 2011, sp. zn. 21 Cdo 3618/2010). 16. Není naproti tomu rozhodné, kdo byl právním předchůdcem žalobkyně (zda Bytové družstvo [příjmení] či žalovaný). Vlastnické právo se v exekuční dražbě nabývá originárně, tj. bez ohledu na předchozího vlastníka (viz výše). Není ani podstatný výsledek řízení o určovací žalobě žalovaného, vedené u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka]. Jak již v této věci s odkazem na judikaturu Nejvyššího soudu (např. rozsudek ze dne 16. 8. 2017, sp. zn. 20 Cdo 520/2017) konstatoval odvolací soud ve svém usnesení ze dne 29. 4. 2021, č. j. 26 Co 93/2021 – 64, žalobou na určení vlastnického práva nelze zpochybnit vlastnické právo nabyté v exekuční dražbě, jsou-li splněny obě shora uvedené podmínky plynoucí z § 336l odst. 2 o. s. ř. (právní moc usnesení o příklepu a zaplacení nejvyššího podání vyd