109 C 6/2022-50 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobce se žalobou domáhal vydání rozhodnutí, kterým by žalovaným byla uložena povinnost zaplatit mu žalovanou částku s odůvodněním, že mezi účastníky byla dne 10. 6. 2020 uzavřena podnájemní smlouva, na základě které si žalovaní podnajali byt v nájmu žalobce, a to byt č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, na adrese , adresa, . Smlouva byla uzavřena na období do 30. 6. 2021 a dohodou smluvních stran pak byla prodloužena do 30. 6. 2022. Žalovaní se zavázali platit nájemné ve výši 13 200 Kč měsíčně. Žalovaní své smluvní povinnosti neplnili řádně, když nezaplatili nájemné ani zálohy za měsíce listopad 2%021 až březen 2022 v celkové výši 66 000 Kč. Žalobce v žalobě ještě uvedl, že u Okresního soudu v Kladně již proběhlo obdobné řízení, kdy jeho předmětem bylo dlužné nájemné ze stejného titulu, avšak za jiné období. Řízení skončilo smírem účastníků, žalovaní přislíbili, že svůj dluh uhradí, zavázali s k tomu, avšak dosud dluh ani v uvedeném případě nevyrovnali. Žalobce zaslal oběma žalovaným předžalobní upomínku, když před tím se je snažil kontaktovat několikrát písemně i osobně, avšak marně.2. Žalobce na podporu žalobních tvrzení založil do spisu podnájemní smlouvu, předžalobní upomínku, odkázal na spis Okresního soudu v Kladně sp. zn. , spisová značka, .3. Soud ve věci nařídil ústní jednání, ke kterému žalobce i oba žalované předvolal. K jednání dne 10. 10. 2022 se dostavil pouze žalobce, žalovaní se nedostavili, neomluvili se, k věci se nevyjádřili ani písemně. Soud jednal v jejich nepřítomnosti, vyslechl žalobce jako účastníka řízení, provedl dokazování listinami, a to podnájemní smlouvou, předžalobní výzvou.4. Ze Smlouvy o pronájmu bytu ze dne 10. 6. 2020 soud zjistil, že tato byla uzavřena účastníky na dobu určitou od 1. 7. 2020 do 30. 6. 2021, účastníci si sjednali nájemné 13 200 Kč měsíčně splatné vždy do 25. dne v měsíci na další měsíc, smluvili si jistotu 18.000 Kč, sjednali si i výši a způsob úhrady nákladů na služby (celkem 3 450 Kč měsíčně).5. Žalobce vypověděl, že smlouvu prodloužili účastníci dohodou, což bylo stvrzeno tím, že do původní smlouvy byl připsán nový datum prodloužení podnájmu do 30. 6. 2022, nově byla navýšena i celková částka záloh na 4 300 Kč měsíčně. Uvedl dále, že žalovaní byt skutečně užívali i po uplynutí původně dohodnuté doby, v bytě měli své věci, ostatně byt nevyklidili ani poté, co už je pak naháněl, když nesplnili povinnost podle soudně schváleného smíru a neplatili ani nájemné za období další. Na prokázání svých tvrzení, že smlouva o podnájmu byla skutečně prodloužena a že oba žalovaní byt užívali i v období, za které je nárok na dlužné nájemné zažalován, žalobce navrhl doplnit dokazování dalšími listinami a také výslechem své manželky, která s ním v bytě, než ho nechal později vyklidit, byla přítomna.6. Soud jednání odročil na den 28. 11. 2022, ke kterému opět předvolal také oba žalované. Ani k druhému jednání se žalovaní nedostavili, neomluvili se, nezaslali soudu žádné písemné vyjádření, nenavrhli žádné důkazy ani žádné do spisu nezaložili. Naopak žalobce doplnil výpis z účtu, kdy žalovaní uhradil jednu platbu nájemného v období prodloužení podnájemní smlouvy, dále do spisu založil fakturu za vyklizení bytu – odvoz do sběrného dvora a především obsáhlou fotodokumentaci.7. Při jednání dne 28. 11. 2022 se vyslechl jako svědkyni paní , jméno FO, , která vypověděla, že s manželem byla v předmětném bytě někdy v dubnu 2022, stav bytu nafotila. Svědkyně potvrdila po předestření fotodokumentace založené ve spise, že jsou to její fotky, které z návštěvy bytu v uvedené době pořídila.8. Z fotodokumentace soud vzal za prokázané, že byt byl v rozhodné době obývaný, že žalovaní tam měli své věci, byt nevyklidili, žalobci ho nepředali. Tudíž nájemní smlouva byla prodloužena, jak uvedl žalobce, případně i kdyby prodloužení nájmu po formální stránce bylo vyvráceno, i tak by žalovaní byli povinni v rozhodném období hradit žalobci v souvislosti s užíváním bytu ekvivalent běžného nájemného. Ostatně žalovaní za celou dobu řízení nic proti žalobou uplatněnému nároku nenamítli, a ani netvrdili, že by dlužnou částku žalobci uhradili. Protože žalobce svůj žalobou uplatněný nárok řádně specifikoval, doložil listinami a jeho tvrzení byla potvrzena i svědeckou výpovědí, soud žalobě v plném rozsahu vyhověl, jak ve výroku I. uvedeno, tedy uložil oběma žalovaným společně a nerozdílně žalobci částku celkem 66 000 Kč zaplatit (§ 2201, § 2217, § 2246, § 2274 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku).9. Protože žalobce byl ve věci plně úspěšný, přiznal mu soud také náhradu nákladů za právní zastoupení a zaplacený soudní poplatek podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb. občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“). Soudní poplatek činil 3300 Kč, náklady na právní zastoupení byly žalobci přiznány za pět úkonů právní služby po 3 740 Kč, pět paušálních náhrad po 300 Kč podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. advokátního tarifu. O povinnosti žalovaných náklady řízení zaplatit žalobci k rukám právního zástupce žalobce soud rozhodl podle § 149 odst. 1 o.s.ř.