207 C 141/2022-36 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 10 988 Kč se zákonným úrokem z prodlení z jistiny od 21. 1. 2020 s poukazem na to, že mezi [právnická osoba] [IČO], jako právním předchůdcem žalobkyně, a žalovaným byla dne 23. 4. 2018 uzavřena smlouva o zápůjčce [číslo] (fakticky spotřebitelském úvěru), na základě které žalovaný převzal v hotovosti částku 40 000 Kč, kterou se zavázal zaplatit úvěrujícímu spolu s poplatkem 32 019 Kč v 18 měsíčních splátkách po 4 002 Kč do 23. 10. 2019. Jednou ze složek poplatku byla částka 9 803 Kč jako sjednaný úrok za celou dobu splácení. Protože žalovaný úvěr řádně neuhradil, nezaplatil nic, úvěrující mu v souladu se smlouvou účtoval navíc úrok z prodlení 271,65 Kč za dobu od původního data splatnosti celého dluhu. Žalovaný neuhradil zbytek dluhu ani přes předžalobní upomínku. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek, uzavřené mezi původním věřitelem a žalobkyní, došlo k postoupení pohledávky na žalobkyni, a to s účinností od 20. 1. 2020. Do té doby splatil žalovaný 29 012 Kč. Žalobkyně se domáhá toliko vydání bezdůvodného obohacení, které představuje nesplacená část jistiny, dále požaduje zákonný úrok z prodlení ode dne následujícího po postoupení pohledávky. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, stejně tak se nevyjádřil ani k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, ačkoli byl poučen, že v opačném případě bude soud předpokládat, že s takovým postupem souhlasí. Proto soud věc rozhodl podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), bez jednání na základě předložených listinných důkazů. 3. Soud dospěl na základě předložených listin k následujícím skutkovým zjištěním: Ze smlouvy o zápůjčce [číslo] ze dne 23. 4. 2018 (dále jen„ smlouva o zápůjčce“) a smluvních podmínek soud zjistil, že žalobkyně se žalovaným uzavřeli smlouvu, dle níž se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému zápůjčku ve výši 40 000 Kč, žalovaný částku převzal v hotovosti proti podpisu a zavázal se tuto zápůjčku vrátit spolu s poplatkem ve výši 13 404 + 8 812 Kč, to vše ve sjednaných 18 splátkách po 4 002 Kč měsíčně. Nebylo tvrzeno ani prokazováno, že by žalovaný splatil jakoukoli částku nad rámec tvrzení žalobkyně. 4. Z předžalobní výzvy ze dne 25. 2. 2021, ze smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 20. 1. 2020 a z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 20. 1. 2020 soud zjistil, že žalobkyně dne 25. 2. 2021 zaslala žalovanému výzvu, v níž jej vyzvala k uhrazení zbývající části dluhu ve lhůtě do 12. 3. 2021 a upozornila jej na možnost soudního vymáhání pohledávky. 5. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 6. Podle § 1958 odst. 1 o. z. je-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit i bez vyzvání věřitele. Podle odstavce druhého téhož ustanovení neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. 7. Podle ust. § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením (č. 351/2013 Sb.); neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 8. V daném případě po provedeném dokazování a zhodnocení všech zjištěných skutečností soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, a to bez ohledu na další zkoumání, zda smlouva, která byla mezi účastníky uzavřena, či některá ujednání v ní, jsou platná či nikoli. Částku 40 000 Kč žalovaný převzal, žalobkyni však zaplatil jen 29 012 Kč, poskytnutou částku nevrátil v plné výši. Žalobkyně požaduje po žalovaném uhrazení jistiny, zbytek částky, kterou žalovanému poskytla, tedy 10 988 Kč. Jedná se o částku, kterou by žalovaný musel jakožto bezdůvodné obohacení žalobkyni uhradit i za situace, kdy by smlouva o zápůjčce byla neplatná. Proto soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. Kromě jistiny přiznal žalobkyni i zákonný úrok z prodlení z částky 10 988 Kč, neboť tím, že žalovaný tuto částku nevrátil řádně a včas, se bezesporu do prodlení dostal. Zákonný úrok z prodlení soud přiznal žalobkyni od 21. 1. 2020, tedy ode dne následujícího po dni postoupení pohledávky, o němž byl žalovaný řádně informován. 9. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ustanovení § 151 odst. 1 ve spojení s ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V dané věci měla plný úspěch žalobkyně, a proto soud tomuto účastníkovi přiznal náhradu nákladů řízení ve výši 2 252 Kč Tyto náklady se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 10 988 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava věci, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem, podání ve věci samé) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Postup podle § 14b a.t. je odůvodněn tím, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně žalobkyní ve skutkově a právně obdobných věcech vedených u zdejšího soudu, jedná se o peněžité plnění, tarifní hodnota předmětu řízení nepřesahuje 50 000 Kč a žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení. Zaplacení nákladů řízení soud žalovanému uložil ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku podle § 160 odst. 1 o. s. ř., k rukám zástupce žalobkyně dle § 149 odst. 1 o. s. ř.