207 C 143/2022-33 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 2 900 Kč se zákonným úrokem z prodlení z jistiny od 30. 11. 2019 s poukazem na to, že mezi [právnická osoba], IČO [číslo], jako právním předchůdcem žalobkyně, a žalovaným byla dne 25. 11. 2016 uzavřena smlouva o půjčce [číslo] (fakticky spotřebitelském úvěru), na základě které žalovaný převzal v hotovosti částku 4 000 Kč, kterou se zavázal zaplatit úvěrujícímu spolu s poplatkem celkem 2 364 Kč v 43 týdenních splátkách po 148 Kč do 22. 9. 2017. Jednou ze složek poplatku byla částka 364 Kč jako sjednaný úrok za celou dobu splácení. Protože žalovaný úvěr řádně neuhradil, nezaplatil nic, úvěrující mu v souladu se smlouvou účtoval navíc úrok z prodlení 517,48 Kč za dobu od původního data splatnosti celého dluhu. Žalovaný neuhradil zbytek dluhu ani přes předžalobní upomínku. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek, uzavřené mezi původním věřitelem a žalobkyní, došlo k postoupení pohledávky na žalobkyni, a to s účinností od 29. 11. 2019. Žalobkyně se domáhá toliko vydání bezdůvodného obohacení, které představuje nesplacená část jistiny, dále požaduje zákonný úrok z prodlení ode dne následujícího po postoupení pohledávky. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, stejně tak se nevyjádřil ani k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, ačkoli byl poučen, že v opačném případě bude soud předpokládat, že s takovým postupem souhlasí. Proto soud věc rozhodl podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), bez jednání na základě předložených listinných důkazů. 3. Soud dospěl na základě předložených listin k následujícím skutkovým zjištěním: Ze smlouvy o půjčce [číslo] ze dne 13. 5. 2018 (dále jen„ smlouva o půjčce“) a smluvních podmínek soud zjistil, že žalobkyně s žalovaným uzavřeli smlouvu, dle níž se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 4 000 Kč, žalovaný částku převzal v hotovosti proti podpisu a zavázal se tuto půjčku vrátit spolu s poplatkem ve výši 2 364 Kč, to vše ve sjednaných 43 splátkách po 148 Kč týdně. Nebylo tvrzeno ani prokazováno, že by žalovaný splatil jakoukoli částku nad rámec tvrzení žalobkyně. 4. Z předžalobní výzvy ze dne 22. 2. 2021, ze smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 29. 11. 2019 a z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 29. 11. 2019 soud zjistil, že žalobkyně dne 22. 2. 2021 zaslala žalovanému výzvu, v níž jej vyzvala k uhrazení zbývající části dluhu ve lhůtě do 9. 3. 2021 a upozornila jej na možnost soudního vymáhání pohledávky. 5. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 6. Podle § 1958 odst. 1 o. z. je-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit i bez vyzvání věřitele. Podle odstavce druhého téhož ustanovení neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. 7. Podle ust. § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením (č. 351/2013 Sb.); neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 8. V daném případě po provedeném dokazování a zhodnocení všech zjištěných skutečností soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, a to bez ohledu na další zkoumání, zda smlouva, která byla mezi účastníky uzavřena, či některá ujednání v ní, jsou platná či nikoli. Částku 4 000 Kč žalovaný převzal, žalobkyni však nic nezaplatil, poskytnutou částku nevrátil. Žalobkyně požaduje po žalovaném pouze uhrazení jistiny, částku, kterou žalovanému poskytla, sníženou o přijaté platby, tedy 2 900 Kč. Jedná se o částku, kterou by žalovaný musel jakožto bezdůvodné obohacení žalobkyni uhradit i za situace, kdy by smlouva o zápůjčce byla neplatná. Proto soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. Kromě jistiny přiznal žalobkyni i zákonný úrok z prodlení z částky 2 900 Kč, neboť tím, že žalovaný tuto částku nevrátil řádně a včas, se bezesporu do prodlení dostal. Zákonný úrok z prodlení soud přiznal žalobkyni od 30. 11. 2019, tedy ode dne následujícího po dni postoupení pohledávky, o němž byl žalovaný řádně informován. 9. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ustanovení § 151 odst. 1 ve spojení s ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V dané věci měla plný úspěch žalobkyně, a proto soud tomuto účastníkovi přiznal náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč Tyto náklady se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 6 930 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava věci, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem, podání ve věci samé) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Postup podle § 14b a.t. je odůvodněn tím, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně žalobkyní ve skutkově a právně obdobných věcech vedených u zdejšího soudu, jedná se o peněžité plnění, tarifní hodnota předmětu řízení nepřesahuje 50 000 Kč a žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení. Zaplacení nákladů řízení soud žalovanému uložil ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku podle § 160 odst. 1 o. s. ř., k rukám zástupce žalobkyně dle § 149 odst. 1 o. s. ř.