207 C 181/2022-30 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení uvedené částky s tím, že žalovaný je vlastníkem osobního vozidla, [registrační značka] [anonymizováno] [číslo], VIN vozidla [anonymizováno], přičemž vozidlo vedené v příslušném registru vozidel nemělo v období od 6. 12. 2019 do 11. 8. 2020 uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (tzv. povinné ručení). V daném období byl vlastníkem vozidla žalovaný, proto je povinen k úhradě příspěvku podle § 4 zákona 168/1999 Sb. Při zjišťování údajů o vozidle, neexistenci pojištění a povinné osobě vycházela žalobkyně z ustanovení § 15 odst. 1- 3 zákona 168/1999 Sb. Podle upraveného postupu sděluje relevantní údaje České kanceláři pojistitelů Ministerstvo dopravy. Vzhledem k době, po kterou nebylo vozidlo žalované pojištěno (250 dnů), vznikl žalobkyni nárok na zaplacení příspěvku podle § 4 zákona 168/1999 Sb. při denní sazbě příspěvku podle druhu vozidla po 65 Kč, tedy základem příspěvku je částka 16 250 Kč, přičemž žalobkyni vznikly ještě náklady na uplatnění ve výši 300 Kč Celkem je tedy požadováno 16 550 Kč, přičemž žalobkyně žalovaného o zaplacení marně upomenula mj. předžalobní výzvou. 2. Soudem byl vydán elektronický platební rozkaz, který byl žalovanému doručen 10. 10. 2022, současně s ním byl žalovaný vyzván usnesením podle § 114b) zák. č. 99/1963 Sb. (dále jen „o.s.ř.“), aby se ve lhůtě 30 dnů ode dne uplynutí lhůty pro podání odporu vyjádřil k nároku v tom smyslu, zda jej uznává či nikoli a pokud jej neuznává, aby uvedl relevantní námitky a doložil důkazy. Současně byl žalovaný poučen, že pokud se ve stanovené lhůtě 30 dnů nevyjádří, bude soud mít za to, že nárok uplatněný v žalobě uznává, a rozhodne rozsudkem pro uznání. 3. Platební rozkaz a zároveň usnesení podle § 114b) o.s.ř. byly žalovanému doručeny do vlastních rukou 10. 10. 2022, ale ten se přes podaný neodůvodněný odpor ve stanovené lhůtě 30 dnů věcně nevyjádřil, pouze sdělil, že dluh je již vymáhán exekučně. Soud žalovaného podrobně poučil, že nejde o týž nárok, ale o dosud nepřiznanou částku za období navazující (v pořadí třetí). Rozsudkem č.j.: [číslo jednací] byl přiznán příspěvek za nepojištěné vozidlo 5S7 [číslo] za období od 20. 1. 2019 do 3. 5. 2019, rozsudkem č.j.: 220C 212/2021 – 36 za totéž vozidlo od 4. 5. 2019 do 5. 12. 2019 (je předmětem exekuce vedené zdejším soudem pod spisovou značkou [spisová značka]), kdežto aktuální žaloba se týká období od 6. 12. 2019 do 11. 8. 2020, jak se v ní uvádí. Žalovaný byl proto vyzván, zda a z jakých důvodů na své námitce trvá. Zároveň byl upozorněn, že nevyjádří-li se jednoznačně do pěti dnů, nebude soud k nekonkrétní námitce přihlížet a rozhodne rozsudkem pro uznání ve smyslu ustanovení §§ 114b a § 153a zákona č. 99/1963 Sb. – občanský soudní řád (o.s.ř.). Výzva byla žalovanému doručena 7. 12. 2022 a v dané lhůtě svou námitku nijak nekonkretizoval. Lhůta pro podání odporu uplynula marně dnem 27. 10. 2022, čímž došlo dnem 27. 11. 2022 k fikci uznání a soud rozhodl rozsudkem pro uznání. K vyhlášení rozsudku pro uznání není třeba nařizovat jednání, soud toliko veřejně vyhlásí rozsudek, což učinil. 4. Soud rozhodl rozsudkem pro uznání ve smyslu ustanovení § 153a) o.s.ř., přičemž ověřil, že z hlediska hmotného práva nic nebrání schválení případného smíru, což je jedna z podmínek pro rozsudek pro uznání, po stránce hmotného práva se vztah mezi účastníky řídí ustanoveními občanského zákoníku a zákonem č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. S ohledem na fikci uznání bylo rozhodnuto ve výroku I. podle tohoto uznání, tedy žalobě plně vyhověno, ve výroku II. soud rozhodl o nákladech řízení podle § 142 odst. 1 o.s.ř. za situace, kdy žalobkyně byla ve věci úspěšná a přísluší jí náhrada nákladů řízení. Ty jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem 400 Kč a náklady právního zastoupení (odměna dle vyhlášky 177/1996 Sb. za 3 úkony po 200 Kč, 3x paušál po 100 Kč, 21% DPH = 189 Kč), celkem 1 489 Kč.