208 C 16/2022-43 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se u zdejšího soudu domáhala zaplacení shora uvedené zápůjčky, původně poskytnuté ve výši 110 000 Kč, smluvního úroku ve výši 14,01 % od zesplatnění pohledávky a zákonného úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně. To vše s odůvodněním, že mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena smlouva o zápůjčce, žalovaná ale poskytnutou zápůjčku nevrátila a nezaplatila ani další sjednané nároky. 2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila, k jednání se, ač řádně předvolána, bez odůvodněné a včasné omluvy nedostavila, proto soud věc projednal a rozhodl v její nepřítomnosti. 3. Z předložené smlouvy o zápůjčce ze dne [datum], karty klienta, splátkového kalendáře k smlouvě o zápůjčce a faktur na smluvní pokutu bylo zjištěno, že žalobkyně poskytla žalované zápůjčku ve výši 110 000 Kč, žalovaná byla ve smlouvě označena jako podnikatelka svým IČ, podle bodu 1.8. byla zápůjčka poskytnuta pro podnikatelské účely vydlužitele. Zápůjčka byla splatná v 48 splátkách po 5 816 Kč měsíčně se splatností do každého 25. dne v měsíci počínaje dnem [datum] Smlouva byla uzavřena v listinné formě, žalovaná smlouvu vlastnoručně podepsala, svůj podpis nijak nezpochybňovala. Výplata finančních prostředků dne [datum] byla prokázána výpisem z účtu žalobkyně. 4. Žalovaná se kromě jistiny zápůjčky zavázala zaplatit úrok v celkové výši 169 168 Kč. Pro případ prodlení s vrácením zápůjčky se žalovaná zavázala zaplatit smluvní pokutu ve výši 8 % z dlužné splátky při prodlení delším jak 15 dní a 30 dní po splatnosti smluvní pokutu ve výši 13 % z dlužné splátky. Podle tvrzení žalobkyně žalovaná zaplatila 13 466 Kč v různě vysokých splátkách v době od [datum] do [datum]. 5. Podle § 2390 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen o. z.) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Při peněžité zápůjčce lze podle § 2392 odst. 1 o. z. ujednat úroky. 6. Protože žalovaná zápůjčku ve sjednané lhůtě nevrátila, shledal soud žalobu co do nesplacené jistiny zápůjčky po právu a uložil žalované povinnost dlužnou částku žalobkyni zaplatit. 7. Dále soud žalované uložil povinnost zaplatit zákonný úrok z prodlení podle § 1968 a § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 8. Podle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 9. Nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu může soud na návrh dlužníka podle § 2051 o. z. snížit s přihlédnutím k hodnotě a významu zajišťované povinnosti až do výše škody vzniklé do doby rozhodnutí porušením té povinnosti, na kterou se vztahuje smluvní pokuta. K náhradě škody, vznikne-li na ni později právo, je poškozený oprávněn do výše smluvní pokuty. Vzhledem k tomu, že žalobkyně požadovala smluvní pokutu pouze ve výši 1 686 Kč, bylo i co do tohoto nároku žalobkyni vyhověno. 10. Podle § 1800 odst. 2 o. z. obsahuje-li smlouva uzavřená adhezním způsobem doložku, která je pro slabší stranu zvláště nevýhodná, aniž je pro to rozumný důvod, zejména odchyluje-li se smlouva závažně a bez zvláštního důvodu od obvyklých podmínek ujednávaných v obdobných případech, je doložka neplatná. Vyžaduje-li to spravedlivé uspořádání práv a povinností stran, soud rozhodne obdobně podle § 577. 11. Podle § 577 o. z. je-li důvod neplatnosti jen v nezákonném určení množstevního, časového, územního nebo jiného rozsahu, soud rozsah změní tak, aby odpovídal spravedlivému uspořádání práv a povinností stran; návrhy stran přitom vázán není, ale uváží, zda by strana k právnímu jednání vůbec přistoupila, rozpoznala-li by neplatnost včas. 12. Z uvedeného vyplývá, že podle nového občanského zákoníku je ingerence soudu do soukromoprávních ujednání stran striktně vázána na míru, v jaké jsou chráněné zájmy (dobré mravy, účel zákona a veřejný pořádek) ujednáním stran dotčeny. V původní smlouvě byl úrok ze zápůjčky stanoven částkou 169 168 Kč za celou dobu trvání zápůjčky v délce 48 měsíců. Tento úrok je zjevně lichvářský, žalobkyně však sama snížila úrok na výši 14,1 % ročně, který odpovídá průměrné bankovní sazbě bank v době poskytnutí zápůjčky podle časových řad [příjmení] vedených ČNB. S ohledem na tuto skutečnost soud žalobě vyhověl i co do tohoto smluvního úroku ve výši 14,1 % ročně, jdoucího od zesplatnění celé pohledávky. 13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 25 773,20 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 5 300 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 105 992,67 Kč sestávající z částky 5 340 Kč za každý ze tří úkonů, jak byly právním zástupcem vyúčtovány, uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 16 920 Kč ve výši 3 553,20 Kč.