209 C 121/2022-28 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se svým návrhem domáhala vydání rozhodnutí, kterým by žalovanému byla uložena povinnost zaplatit jí žalovanou částku včetně příslušenství s tím, že žalovaný dne 30. 10. 2021 použil ke své přepravě vozidlo městské hromadné dopravy provozované právní předchůdkyní žalobkyně, na výzvu dopravcem pověřených osob se neprokázal platným jízdním dokladem, čímž porušil přepravní řád a smluvní přepravní podmínky dopravce, a naplnil tak podmínky pro to, aby po něm žalobkyně požadovala úhradu jízdného 76 kč a přirážky k jízdnému (smluvní pokutu) ve výši 1 000 Kč. Žalovaný celkovou částku 1 076 Kč neuhradil ani po zaslání předžalobní výzvy. 2. Právní předchůdkyně žalobkyně [právnická osoba] uzavřela dne 20. 4. 2020 s žalobkyní Smlouvu o postoupení pohledávek, jejímž předmětem bylo mimo jiné postoupení výše popsané splatné pohledávky za žalovaným. O této skutečnosti byl žalovaný vyrozuměn oznámením o postoupení pohledávky. 3. Okresní soud v Kladně ve věci vydal platební rozkaz, kterým žalobkyni v plném rozsahu vyhověl. Protože se však platební rozkaz nepodařilo žalovanému doručit do vlastních rukou, byl tento usnesením Okresního soudu v Kladně zrušen. Následně účastníci souhlasili s rozhodnutím ve věci na základě listinných důkazů založených ve spise ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb. občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.). 4. Soud provedl dokazování výpisem z obchodního rejstříku žalobkyně, smluvními přepravními podmínkami, hlášenkou kontrolora, tarifem pražské integrované dopravy, upomínkou – předžalobní výzvou. Z důkazů vzal soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně je provozovatelkou městské hromadné dopravy, žalovaný využil ke své přepravě jí provozované vozidlo (využíval plnění z přepravní smlouvy ve smyslu § 2550 a následujících zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku, dále jen „o.z.“), při přepravní kontrole se nemohl prokázat platným jízdním dokladem a porušil tak povinnosti stanovené v § 37 odst. 5 písm. b) zákona č. 266/1994 Sb. o drahách (dále jen zákona o drahách) ve znění pozdějších předpisů, kdy podle § 18a zákon ač. 111/1994 Sb. silničního zákona (dále jen silničního zákona) platí shodná úprava i v silniční dopravě. Podle § 37 odst. 4 písm. d) zákona o drahách (§ 18a odst. 1 písm. c) silničního zákona) může osoba pověřená dopravcem uložit cestujícímu, který se neprokázal platným jízdním dokladem, zaplacení jízdného a přirážky k jízdnému. Výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. S účinností od 1. 5. 2013 tato částka nesmí přesáhnout 1 500 Kč. 5. Podle § 1968 věta první o.z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. 6. Podle § 1970 o.z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením (v daném případě nařízení vlády č. 351/2013 Sb.), neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovena. 7. Po zhodnocení zjištěného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že žaloba je zcela důvodná, proto jí v plném rozsahu vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni jak jistinu, kterou žalobkyně v řízení řádně specifikovala a doložila listinami, tak příslušenství, když úrok z prodlení požadovala žalobkyně v zákonem stanovené výši. 8. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1, § 151 odst. 2 a § 142a o.s.ř., kdy žalobkyně byla ve věci plně úspěšná a na nákladech řízení požadovala zaplacený soudní poplatek a dále náklady za právní zastoupení. Náklady za právní zastoupení žalobkyni byly přiznány podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění vyhlášky č. 120/2014 Sb. za tři úkony právní služby po 200 Kč, třikrát paušál po 100 Kč plus 21 % DPH. Celkem žalobkyni byly přiznány náklady řízení ve výši 1 489 Kč O jejich splatnosti k rukám právního zástupce soud rozhodl podle § 149 odst. 1 o.s.ř.