209 C 125/2022-38 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by žalované byla uložena povinnost zaplatit jí žalovanou částku s příslušenstvím. V žalobě žalobkyně uvedla, že mezi účastnicemi byly dne 30. 4. 2021 uzavřeny dvě pojistné smlouvy, první pod [číslo] druhá pod [číslo]. V obou smlouvách byl sjednán počátek pojištění dne 1. 5. 2021, předmětem obou smluv bylo pojištění [příjmení] [jméno]. Podle smluv byla žalovaná povinna hradit pojistné, své smluvní povinnosti však řádně neplnila, když splátky pojistného přestala hradit. Poslední splátky (2x 920 Kč) žalovaná uhradila dne 12. 8. 2021. Žalobkyně žalovanou o doplacení dlužného pojistného vyzvala, poučila ji, že pojištění zanikne, nebude-li pojistné doplaceno ani v dodatečné lhůtě (která byla stanovena v trvání jednoho měsíce ode dne doručení upomínky). Protože žalovaná ani v jednom případě dlužné pojistné nedoplatila, obě pojištění zanikla, a to ke dni 25. 10. 2021. Ode dne vzniku pojištění (1. 5. 2021) do dne jeho zrušení (25. 10. 2021) bylo žalované z titulu první smlouvy předepsáno na pojistném uhradit celkem částku 2 686 Kč. Do podání žaloby žalovaná uhradila pouze částku 1 380 Kč, žalovaná nadále žalobkyni dluží částku 1 306 Kč. Ke zcela stejné situaci došlo také u druhé smlouvy. I z titulu druhé smlouvy bylo žalované za dobu trvání pojištění předepsáno k úhradě celkem 2 686 Kč, po odečtení splátek v celkové výši 1 380 Kč, které žalovaná uhradila, zbývá k úhradě 1 306 Kč. Žalobkyně žalovanou o zaplacení celkového dluhu ve výši 2 612 Kč upomenula, zaslala jí i předžalobní výzvu. Žalovaná však nereagovala. 2. Na podporu svých tvrzení žalobkyně do spisu založila obě pojistné smlouvy uzavřené mezi účastnicemi, přehled předepsaného a uhrazeného pojistného, upomínky na dlužné pojistné, oznámení o zániku pojistných smluv, sazebník poplatků, předžalobní výzvu včetně podacího archu. 3. Okresní soud v Kladně ve věci vydal platební rozkaz, kterým žalobkyni v plném rozsahu vyhověl. Protože se však platební rozkaz nepodařilo žalované doručit do vlastních rukou, byl tento usnesením Okresního soudu v Kladně zrušen. Soud poté za splnění podmínek v § 115a zákona č. 99/1963 Sb. občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.), projednal věc bez nařízení jednání, když účastníce se práva účasti na projednání věci v zákoně předepsaným způsobem vzdaly. Dokazování soud provedl listinami založenými ve spise. 4. Z provedených důkazů vzal soud za prokázané, že účastníce uzavřely smlouvy, podle kterých žalovaná měla hradit řádně pojistné. Z důvodu neplacení pojistného obě pojistné smlouvy zanikly. Dlužné pojistné za dobu trvání pojištění ve výši celkem 2 612 Kč žalovaná nezaplatila, a to ani na základě upomínky a předžalobní výzvy. 5. Podle § 2782 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), má pojistitel právo na pojistné za dobu trvání pojištění. Podle § 2783 odst. 1, 2 o.z. není-li doba vzniku práva pojistitele na pojistné ujednána, vzniká takové právo pojistiteli dnem uzavření smlouvy. Jednorázové pojistné je splatné dnem počátku pojištění. Je-li ujednáno běžné pojistné, je splatné prvního dne pojistného období; není-li ujednáno pojistné období jako časové období, za které se platí běžné pojistné, považuje se za ujednané pojistné období roční. 6. Podle § 1968 věta první o.z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. 7. Podle § 1970 o.z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením (v daném případě nařízení vlády č. 351/2013 Sb.), neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovena. 8. V daném případě po zhodnocení všech zjištěných skutečností soud dospěl k závěru, že žaloba je podána po právu, když mezi účastnicemi vznikl platně smluvní vztah, žalobkyně své povinnosti splnila, žalovaná nikoliv, když řádně neplatila dojednané pojistné. Dluh na pojistném žalobkyně řádně specifikovala a listinami doložila, ostatně dluh co do důvodu ani výše žalovaná v průběhu řízení nijak nesporovala. Proto soud žalobě vyhověl s tím, že vedle jistiny přiznal žalobkyni i úroky z prodlení, neboť žalovaná se s placením peněžitého plnění do prodlení beze sporu dostala a úrok z prodlení žalobkyně požadovala v zákonem stanovené výši (nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). 9. O nákladech řízení soud rozhodl ve smyslu ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., § 151 odst. 2 o.s.ř. a § 142a o.s.ř., kdy žalobkyně byla ve věci plně úspěšná a na nákladech řízení požadovala zaplacený soudní poplatek 400 Kč a dále náklady za právní zastoupení. Náklady na právní zastoupení byly žalobkyni přiznány podle vyhlášky č. 177/1966 Sb. advokátního tarifu ve znění vyhlášky č. 120/2014 Sb. za tři úkony právní služby po 200 Kč a třikrát paušál po 100 Kč plus 21% DPH. Celkové náklady tak byly žalobkyni přiznány ve výši 1 489 Kč, o jejich splatnosti k rukám právního zástupce soud rozhodl podle § 149 odst. 1 o.s.ř.