209 C 15/2022-35 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se svým návrhem domáhala vydání rozhodnutí, kterým by žalovanému byla uložena povinnost zaplatit jí žalovanou částku včetně příslušenství s tím, že žalovaný dne [datum] použil ke své přepravě vozidlo městské hromadné dopravy provozované žalobkyní, na výzvu dopravcem pověřených osob se neprokázal platným jízdním dokladem, čímž porušil přepravní řád a smluvní přepravní podmínky dopravce, a naplnil tak podmínky pro to, aby po něm žalobkyně požadovala úhradu jízdného a přirážky k jízdnému (smluvní pokutu). Žalovaný požadovanou částku neuhradil, a to ani po zaslání předžalobní výzvy. 2. Žalobkyně k návrhu připojila zápis o provedené přepravní kontrole ze dne [datum], informaci pro cestující, předžalobní výzvu ze dne [datum] včetně dokladu o odeslání dne [datum], výpis z obchodního rejstříku žalobkyně, smluvní přepravní podmínky a tarif pražské integrované dopravy. 3. Soud v průběhu řízení zjistil, že žalovaný byl rozsudkem Okresního sodu v [obec] ze dne 23. 9. 2019, č. j. 0 Nc 881/2018 – 65, s právní mocí dne [datum] omezen ve svéprávnosti na dobu pěti let s tím, že kromě jiného není způsobilý nakládat s majetkem s hodnotou vyšší než [částka], není schopen uzavírat smlouvy s plněním nad [částka], přijímat závazky v hodnotě vyšší než [částka]. V oblastech a pro jednání, ve kterých není schopen jednat samostatně, byla žalovanému jmenována opatrovnicí jeho matka paní [jméno] [příjmení]. 4. Soud ve věci nařídil ústní jednání, ke kterému předvolal žalobkyni (jejího právního zástupce), žalovaného a jeho hmotnou opatrovnici. Žalobkyně se prostřednictvím svého právního zástupce z účasti na jednání omluvila, odročení nežádala, odkázala na žalobu. Žalovaný a jeho opatrovnice se k jednání dostavili oba osobně. 5. Soud ve věci provedl dokazování shora uvedenými listinami a žalovaného a jeho hmotnou opatrovnici vyslechl. Žalovaný uvedl, že jel bez lístku, že to bylo těžké, nevěděl, jak lístek z automatu získat, nikdo tam nebyl, aby mu poradil. Pak ho kontrolovali, podepsal nějaký lístek, to co dostal, odevzdal doma matce. Opatrovnice vypověděla, že žalovaný – její syn do [obec] vůbec nejezdí, nezná ji. Měl domluvenou brigádu na čtyři hodiny, dojel do [obec] do [část obce], tam na něho měli čekat, ale nepřišli si pro něho. Syn měl rozbitý mobil, nemohla mu zavolat. Řekla by mu, aby nikam nechodil, aby tam na místě počkal, že ona si pro něho přijede. Ale to se nestalo, on nastoupil a jel bez jízdenky. [příjmení] jí skutečně odevzdal to oznámení, ale zrovna se stěhovali, byli ve složité finanční situace a tak ani ona hned nereagovala a pokutu za něho nezaplatila. Teď by to ráda uhradila, až přijdou peníze, ale neví komu, jestli na [ulice] podniky anebo nějakému advokátovi. Dodala, že ona je vedena na úřadu práce, bere podporu ve výši [částka] měsíčně, její syn – žalovaný má přiznaný důchod ve výši [částka], ale strhávají mu exekuci v částce [částka], protože v minulosti podepsal nějaký úvěr. 6. Z rozhodnutí [obec] správy sociálního zabezpečení ze dne [datum] soud zjistil, že žalovanému byl přiznán invalidní důchod ve výši [částka], přičemž mu jsou prováděny exekuční srážky. 7. Z důkazů vzal soud za prokázané, že žalobkyně je provozovatelkou městské hromadné dopravy, žalovaný využil dne [datum] ke své přepravě jí provozované vozidlo – metro linky A (využíval plnění z přepravní smlouvy ve smyslu § 2550 a následujících zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku, dále jen „o. z.“), při přepravní kontrole se však nemohl prokázat platným jízdním dokladem a porušil tak povinnosti stanovené v § 37 odst. 5 písm. b) zákona č. 266/1994 Sb. o drahách (dále jen zákona o drahách) ve znění pozdějších předpisů, kdy podle § 18a zákon ač. 111/1994 Sb. silničního zákona (dále jen silničního zákona) platí shodná úprava i v silniční dopravě. Podle § 37 odst. 4 písm. d) zákona o drahách (§ 18a odst. 1 písm. c) silničního zákona) může osoba pověřená dopravcem uložit cestujícímu, který se neprokázal platným jízdním dokladem, zaplacení jízdného a přirážky k jízdnému. Výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. S účinností od [datum] tato částka nesmí přesáhnout [částka]. 8. Podle § 1968 věta první o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. 9. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením (v daném případě nařízení vlády č. 351/2013 Sb.), neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovena. 10. Po zhodnocení zjištěného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že žalobě je na místě vyhovět. Žalovaný skutečně bez platného cestovního dokladu cestoval, žalobkyně v řízení dlužnou částku řádně specifikovala a doložila listinami, také úrok z prodlení žalobkyně požadovala v zákonem stanovené výši ode dne následujícího po dni kontroly. Právní jednání v uvedeném rozsahu lze posoudit jako jednání, které nespadá pod omezení svéprávnosti žalovaného. Proto žalovanému uložil povinnost požadovanou jistinu a příslušenství žalobkyni uhradit s tím, že pro úhradu soud žalovanému poskytl delší než zákonnou třídenní lhůtu, když zohlednil osobní a majetkovou situaci jeho i jemu jmenované opatrovnice. 11. Právě s přihlédnutím k osobní a majetkové situaci žalovaného, k omezení jeho svéprávnosti, a s přihlédnutím ke všem okolnostem případu soud o nákladech řízení mezi účastníky rozhodl podle § 151 odst. 1 a § 150 o.s.ř. tak, že v řízení jinak úspěšné žalobkyni náklady řízení nepřiznal. 12. Protože žalobkyně neuhradila spolu s podáním žaloby soudní poplatek v plné výši, rozhodl soud výrokem III. tak, že žalobkyni uložil povinnost na soudním poplatku doplatit částku [částka], přičemž žalobkyně uhradila dosud [částka] z celkové výše poplatku [částka] (pol. 2 odst. 2, pol. 1 odst. 1 písm. a) přílohy k zákonu č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích).