209 C 168/2021-81 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by žalovanému byla uložena povinnost zaplatit mu žalovanou částku s příslušenstvím. Žalobu žalobkyně odůvodnila tím, že mezi její právní předchůdkyní [právnická osoba] a žalovaným byla dne [datum] uzavřena Smlouva o půjčce [číslo] na základě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši [částka]. Ve smlouvě se žalovaný zavázal splatit úvěr v 83 pravidelných měsíčních splátkách po [částka], kdy první splátka byla splatná [datum], každá další vždy k 10. dni v měsíci. Mezi účastníky smlouvy bylo sjednáno také úročení, úroková sazba byla stanovena jako neměnná ve výši 11,90 % ročně. Žalovaný se také zavázal hradit další případné platby (poplatky) dle smlouvy a aktuální sazebníku poplatků. Žalovaný nesplácel řádně a včas, banka jej písemně upozornila, aby tento stav napravil. Následně vzhledem k trvajícímu porušování povinností banka pohledávku s účinností ke dni [datum] zesplatnila. Zároveň banka uplatnila své právo na zaplacení smluvní pokuty. Dne [datum] banka postoupila svou pohledávku za žalovaným žalobkyni Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Postoupení bylo žalovanému oznámeno. Ode dne postoupení do podání žaloby nebylo na dluh nic uhrazeno. Žalobkyně žalovaného o úhradu uvedené částky vyzvala, žalovaný ale ani na předžalobní výzvu nereagoval. 2. Žalobkyně na podporu žalobních tvrzení založila do spisu výpis z obchodního rejstříku, smlouvu o půjčce (návrh a akceptaci návrhu smlouvy), rámcovou smlouvu, všeobecné obchodní podmínky původního věřitele, produktové podmínky, sazebník, výzvu před zesplatněním včetně podacího archu, výzvu – okamžité zesplatnění, smlouvu o postoupení pohledávek, oznámení o postoupení pohledávek včetně dokladu o odeslání, potvrzení o zaplacení úplaty, předžalobní výzvu spolu s dokladem o jejím odeslání. 3. K výzvě soudu ještě před jednání žalobkyně žalobu doplnila písemně. V písemném doplnění uvedla, že žalovaný splatil celkem částku [částka]. Doplnila také tvrzení o tom, že jeho právní předchůdkyně s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného splácet úvěr, a to především na základě informací od žalovaného a dále nahlédnutím do veřejných registrů. Žalobkyně zaslala do spisu k již dříve založeným listinám ještě výpis z běžného účtu žalovaného, tabulku umoření úvěru a výstup z registru [příjmení], dále kreditní report žalovaného, protokol o ověření úvěruschopnosti žalovaného včetně vyhodnocení a schválení. 4. Soud ve věci nařídil ústní jednání, ke kterému předvolal oba účastníky. Žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce odkázala na žalobu a všechny do spisu založené listiny, žalovaný se nedostavil, neomluvil se, k žalobě se nevyjádřil ani písemně, do spisu nezaložil ani nenavrhl žádné důkazy. Soud věc projednal v nepřítomnosti žalovaného, dokazování provedl listinami, které do spisu založila žalobkyně. 5. Z listin nazvaných jako Rámcová smlouva o poskytování bankovních a platebních služeb [právnická osoba] ze dne [datum], Návrh na uzavření Smlouvy o půjčce ze dne [datum], Akceptace návrhu na uzavření Smlouvy o půjčce ze dne [datum] soud zjistil, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným vznikl smluvní vztah, kdy uvedené listiny sice nejsou účastníky řádně písemně podepsány, a to ani zaručeným elektronickým podpisem, nicméně z důkazů je zřejmé, vyplývá to i z potvrzení o výplatě peněz, že žalovaný o finanční prostředky právní předchůdkyni žalobkyně požádal, a tyto mu byly skutečně vyplaceny. Žalovaný tak načerpal částku [částka], a zavázal se splácet tuto částku spolu s úrokem ve výši 11,90 % ročně a dalšími poplatky v 83 splátkách po [částka] počínaje dnem [datum]. Splátky žalovaný nejprve hradil řádně a včas. Pak se dostal se splácením do prodlení, právní předchůdkyně žalobkyně ho vyzvala k úhradě dluhu a posléze úvěr zesplatnila, vyčíslila svou pohledávku a žalovaného znovu vyzvala k zaplacení celé zbývající jistiny, ale i úroku a dalších poplatků. Žalovaný splatil právní předchůdkyni žalobkyně celkem částku [částka]. Na žalobkyni přešlo právo pohledávky za žalovaným platně uzavřenou Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno, Nebylo prokázáno, že by žalovaný právní předchůdkyni žalobkyně, případně žalobkyni uhradil více než [částka]. Při uzavírání smlouvy s žalovaným se právní předchůdkyně žalobkyně skutečně zabývala úvěruschopností žalovaného, vyžádala si od něho výpisy z účtu, provedla šetření v registru [příjmení], vypracovala kreditní report. Smlouva byla uzavřena [datum]. Z výpisu z účtu žalovaného za období od [datum] do [datum] vzal soud za prokázané, že na počátku měsíce měl žalovaný zůstatek na účtu [částka], pak kreditní obrat [částka], debetní obrat [částka], takže mu na konci období zbylo na účtu [částka]. Z výpisu také vyplynulo, že od zaměstnavatele mu na účet byla zaslána mzda [částka]. Právní předchůdkyně žalobkyně však do svého kreditního reportu započetla příjem ze zaměstnání [částka]. Právní předchůdkyně žalobkyně také měla k dispozici informace o tom, že žalovaný splácí další úvěry, dokonce věděla, že s některými splátkami je již po splatnosti. 6. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 7. Podle § 1813 věta první o.z. se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. 8. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 9. Podle § 87 odst. 1 uvedeného zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. 10. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 11. Podle § 1970 o.z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením, neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 12. V daném případě soud dospěl k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně, jak uvedeno výše, se sice úvěruschopností žalovaného zabývala, nicméně své poznatky nevyhodnotila s péčí řádného hospodáře, a částku [částka] poskytla žalovanému v době, kdy vzhledem k jeho zejména majetkovým poměrům bylo lze možné předpokládat, že poskytnutou částku nebude moci splatit řádně a včas. Z uvedeného důvodu má soud za to, že smlouva uzavřená mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným je neplatná a z titulu takové smlouvy nelze povinnost k plnění žalovanému uložit. 13. Protože ale žalovaný peněžní prostředky od právní předchůdkyně žalobkyně převzal a tyto v plné výši nevrátil, na úkor žalobkyně, na kterou přešlo právo pohledávky za ním, se bezdůvodně obohatil. Bezdůvodné obohacení je ve výši rozdílu mezi částkou, kterou žalovaný převzal a částkou, kterou žalobkyni (její právní předchůdkyni zaplatil). Soud proto uložil žalovanému, aby zaplatil žalobkyni tento rozdíl ve výši [částka] plus úrok z prodlení, neboť žalovaný se s úhradou uvedené částky do prodlení dostal. Úrok z prodlení žalobkyně požadovala v zákonem stanovené výši (nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). 14. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb. občanského soudního řádu a to s přihlédnutím k výsledku sporu, ale i tomu, že ve větším rozsahu úspěšnější žalovaný žádné náklady řízení nepožadoval, a ani z obsahu spisu nevyplynulo, že by mu nějaké náklady řízení vznikly.