210 C 112/2022-91 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se u zdejšího soudu domáhala zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO] a žalovanou byla dne 17. 10. 2019 uzavřena smlouva o úvěru [číslo] na jejímž základě banka poskytla žalované úvěr ve výši 170 000 Kč úvěr, navýšený o úrok ve výši 10,90% ročně, se žalovaná zavázala splácet formou pravidelných měsíčních splátek, svůj závazek splácet řádně a včas však nedodržela. 2. Banka za této situace využila svého oprávnění, zakotveného ve smlouvě a ke dni 6. 8. 2021 prohlásila úvěr za předčasně splatný. Následujícím dnem se žalovaná ocitla v prodlení se zaplacením celého dosud dlužného úvěru. Dne 1. 10. 2021 uzavřela původní věřitelka smlouvu o postoupení pohledávky se [právnická osoba] [právnická osoba], [IČO] a téhož dne došlo i k uzavření smlouvy o postoupení pohledávky mezi [právnická osoba] a žalobkyní, když předmětem obou smluv byla též pohledávka za žalovanou. Skutečnost, že došlo k postoupení pohledávek, jak výše uvedeno, byla žalované oznámena. Žalovaná tak žalobkyni dluží: 135 921, 13 Kč na jistině, 507 Kč na poplatcích, 1 744,20 Kč na dlužném smluvním úroku ve výši 10,90% ročně z jistiny úvěru do 1. 10. 2021, 1 882,04 Kč na zákonném úroku z prodlení z řádně a včas nesplacených částek do 1. 10. 2021, dále smluvní úrok 10,90% ročně z částky 135 921,13 Kč od 2. 10. 2021 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 8,50% ročně z částky 135 921,13 Kč od 2. 10. 2021 do zaplacení. 3. Žalovaná se k jednání nedostavila, ačkoliv měla doručení řádně vykázáno. Písemně se před jednáním vyjádřila v tom smyslu, že žádá o povolení splátek ve výši 3 000 Kč /měs., vyšší částku není schopna splácet. Požádala o odročení jednání, s tím, že v den jednání 17. 8. 2022 bude mimo Kladno, avšak nesdělila soudu důvod jejího pobytu mimo místo zdejšího soudu, takže soud k takové žádosti o odročení jednání nepřihlédl (o odročení jednání lze požádat pouze z důležitých důvodů, ale tím, že žalovaná důvod neuvedla, nemohl soud učinit závěr, že se jedná o důvod, který je důležitý, tak, aby mohl jednání odročit). Proto soud s ohledem na nepřítomnost žalované u jednání dne 17. 8. 2022 postupoval podle § 101 odst, 3 o.s.ř., tzn, že jednal v její nepřítomnosti. 4. Ze smlouvy o úvěru ze dne 17. 10. 2019, uzavřené mezi žalovanou a [právnická osoba], bylo zjištěno, že právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaná uzavřely smlouvu, na základě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované úvěr ve výši 170 000 Kč. Nedílnou součástí této smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky, ceník a produktové podmínky. Žalovaná se zavázela splácet úvěr, navýšený o úrok 10,90% ročně, v pravidelných 42 měsíčních splátkách po 5 000 Kč. Úvěr se žalovaná zavázala splatit nejpozději do dne 20. 4. 2023. 5. Z prohlášení o okamžité splatnosti a výzvy k uhrazení dluhu ze dne 1. 11. 2021 bylo zjištěno, že k uvedenému dni došlo ze strany právní předchůdkyně žalobkyně k okamžitému zesplatnění celého úvěru včetně úroků a všech ostatních finančních závazků. Z oznámení o postoupení pohledávky ze cdne 14. 10. 2021 a ze dne 1. 11. 2021 bylo prokázáno, že žalované bylo sděleno postoupení pohledávky nejprve na společnost I –Xon, poté ihned na žalobkyni. Z předžalobní výzvy k úhradě včetně seznamu odeslaných předžalobních výzev bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky. Tím vzal soud za prokázanou aktivní legitimaci žalobkyně v tomto sporu. 6. Žalovaná netvrdila, že by na svůj závazek plnila v rozsahu širším, než připouštěla žalobkyně nebo že by jeho závazek zanikl z jiného důvodu, soud proto vycházel z toho, že její závazek trvá v plné výši, jak tvrdila žalobkyně. 7. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 8. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb., neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 9. Po zhodnocení shora uvedených skutečností soud došel k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela se žalovanou dle § 2395 o. z. smlouvu o úvěru, na základě které žalovaná čerpala peněžní prostředky, ale svým povinnostem vyplývajícím ze smlouvy nedostála, když řádně a včas neplatila splátky úvěru a dostala se tak do prodlení, načež právní předchůdkyně žalobkyně v souladu s úvěrovými podmínkami úvěr zesplatnila a vyzvala žalovanou k úhradě celého dluhu včetně příslušenství a poplatků. Jelikož žalovaná dluh i přes upomínání v plném rozsahu nezaplatila, soud žalobě vyhověl. Protože se žalovaná dostala do prodlení, byl žalobkyni přiznán podle § 1970 o. z ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. i zákonný úrok z prodlení, tak jak je shora uvedeno. 10. Žalovaná požádala žalobkyni o možnost splátek. Uvedla, že splátky po 5 000 Kč, k nimž se zavázala ve smlouvě, pro ni nejsou únosné, požádala o splátky v maximální výši 3 000 Kč měsíčně. Soud však v souladu se žalobkyní zastává názor, že dluh by měl být žalovanou uhrazen v přiměřeném časovém horizontu. Vzhledem k výši dlužné částky není možné přistoupit na žádost žalované a povolit jí splátky po 3 000 Kč měsíčně, byť soud nezpochybňuje její obtížné platební možnosti. Při splácení dluhu je ale nutné sledovat též oprávněné zájmy žalobkyně, vyčkávající na úhradu dlužné částky marně již řadu měsíců. Bez povšimnutí soudu nezůstala ani skutečnost, že od podání žaloby do dne vyhlášení rozsudku žalovaná na úhradu svého dluhu nezaplatila ničeho. Soud jako částku ke splácení, která žalovanou extrémně nezatíží a na druhou stranu nepoškodí žalobkyni nepřiměřeně dlouhou dobou splácení, určil částku 4 000 Kč měsíčně. Jakmile však žalovaná nebude splátky hradit podle předepsané povinnosti řádně a včas, výhoda splátek pomine, navrhne –li žalobkyně ve lhůtě do doby nejbližší splatné splátky, aby byl zbylý dluh zaplacen jednorázově. 11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 20 832,50 Kč Tyto náklady sestávají z cestovného v celkové výši 853,96 Kč za cestu zástupce žalobkyně k jednání dne 17. 8. 2022 na trase Praha – Kladno a zpět, průměrná spotřeba paliva 6,8 l/100km, cena pohonných hmot dle vyhl. 37010Kč, paušální náhrada 4,70Kč za 1 km, palivo 2052 Kč na 1 km, najeto celkem 68 km, použito vozidlo [registrační značka], Mini Cooper Tudor. Dále jsou náklady řízení tvořeny ze zaplaceného soudního poplatku v částce 5 458 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 136 428,13Kč sestávající z částky 6 580 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 6 580 Kč za výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. z částky 6 580 Kč za písemný návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 6 580 Kč za účast zástupce žalobkyně u jednání dne 17. 8. 2022 včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daně z přidané hodnoty ve výši 21 % z nákladů řízení vyjma soudního poplatku (§ 137 odst. 3 o. s. ř.).