210 C 91/2022-88 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení částky ve výši 14 899,96 Kč spolu s příslušenstvím s odůvodněním, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO] (dříve [právnická osoba], [IČO]), se sídlem [adresa], [obec a číslo]) a žalovanou došlo dne 27. 11. 2018 k uzavření smlouvy o půjčce [číslo]. Nedílnou součástí této smlouvy byly i smluvní podmínky. Na základě uzavřené smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč. Žalovaná se zavázala splácet právní předchůdkyni žalobkyně úvěr způsobem uvedeným ve smlouvě, Všeobecných obchodních podmínkách a Produktových podmínkách, spolu s úrokem a pojištěním ve výši, stanovené ve smlouvě. Zavázala se tak splácet poskytnutou půjčku v 36 pravidelných měsíčních splátkách po 456 Kč, kdy první splátka byla splatná dne 25. 12. 2018 a každá další splátka pak vždy k 25. dni v měsíci, formou inkasa z účtu žalované. Úroková sazba byla stanovena ve výši 8,29 % p. a. 2. Žalovaná však sjednané splátky nehradila řádně a včas, čímž porušila své závazky ze smlouvy. Následně prodlení se splátkami úvěru právní předchůdkyně žalobkyně s účinností ke dni 10. 10. 2019 celý úvěr zesplatnila a žalovanou o tom vyrozuměla dopisem ze dne 11. 10. 2019, ve kterém žalovanou zároveň vyzvala k zaplacení zůstatku úvěru a upozornila žalovanou na možnost vymáhání dané pohledávky. Žalovaná přesto zůstala nečinná. 3. Žalobkyně, která nabyla pohledávku za žalovanou na základě smlouvy o postoupení pohledávky, jak popsáno v bodě„ 4“ odůvodnění, požaduje po žalované kromě dlužné jistiny ve výši 6 616,38 Kč, zaplacení kapitalizovaného úroku z prodlení z jistiny úvěru do dne 10. 10. 2019 ve výši 1,56 Kč, poplatky a smluvní pokuty ve výši 722,93 Kč, smluvní úroky ve výši 8,29 % p. a. z jistiny úvěru ve výši 6 616,38 Kč ode dne 11. 10. 2019 do zaplacení a zákonné úroky z prodlení ve výši 10,00 % p. a. z částky 7 339,31 Kč od 11. 10. 2019 do zaplacení. 4. Pohledávka vyplývající z výše uvedené smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany společnosti [právnická osoba], postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 2. 6. 2021 na žalobkyni s účinností ke dni 8. 6. 2021. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno dopisem ze dne 6. 12. 2019. Ke dni postoupení pohledávky činila výše pohledávky bez příslušenství za žalovanou částku 7 340,87 Kč. 5. Ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz, kterým soud žalobkyni v plném rozsahu vyhověl. Protože se však nepodařil elektronický platební rozkaz doručit do vlastních rukou žalované, byl usnesením zrušen. Usnesením mimo jiné byli účastníci vyzváni k vyjádření, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání s poučením, nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě 10 dnů, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaná se ve věci nevyjádřila, stejně tak se nevyjádřila ani k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, ačkoli byla poučena, že v opačném případě bude soud předpokládat, že s takovým postupem souhlasí. Proto soud se souhlasem žalobkyně věc rozhodl podle § 115a o. s. ř. bez jednání na základě předložených listinných důkazů. 6. Z předložené smlouvy o půjčce ze dne 27. 11. 2018 a všeobecných smluvních podmínek bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobkyně [právnická osoba], poskytla žalované ve výši 10 000 Kč. Úvěr byl splatný v 36 měsíčních splátkách po 456 Kč, úrok z půjčky byl sjednán ve výši 32/ 90% ročně. Smlouva byla uzavřena v listinné formě, žalovaná smlouvu vlastnoručně podepsala, svůj podpis nijak nezpochybňovala. 7. Žalobkyně předložila zdejšímu soudu listinný důkaz – výpis z účtu žalované u [anonymizováno] bank z června 2018, kde dokládá, že 14. 6. 2018 poukázala na účet žalované částku 15 000 Kč; tento důkaz však není pro toto řízení právně významný, neboť v projednávané věci je řešen smluvní vztah mezi žalovanou a právním předchůdcem žalobkyně, uzavřený až dne 27. 11. 2018. Z citovaného listinného důkazu soud proto neučinil žádný závěr. 8. Podle smlouvy o postoupení pohledávek, seznamu postoupených pohledávek a oznámení o postoupení pohledávky byla uvedená pohledávka postoupena na žalobkyni. Podle tvrzení žalobkyně žalovaná ode dne postoupení pohledávky, tedy od 8. 6. 2021 do 25. 1. 2022 nezaplatila ničeho. Z předžalobní výzvy ze dne 17. 1. 2022 bylo prokázáno, že zástupce žalobkyně vyzývá žalovanou k mimosoudnímu splnění dluhu se skutkovým i právním rozborem problematiky. 9. Podle § 2392 věta první o. z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Není-li jejich výše ujednána, platí dlužníku úroky ve výši stanovené právním předpisem. Nejsou-li úroky takto stanoveny, platí dlužník obvyklé úroky požadoval vzal úvěr jejím, které poskytují banky v místě bydliště nebo sídle dlužníka v době uzavření smlouvy. Podle § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 10. Podle § 588 citovaného zákona soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům nebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný 11. Podle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 12. Podle § 1970 o. z. dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroků za prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením (č.351/2013 Sb.); neujednají-li strany výši úroků z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 13. V řízení bylo prokázáno, že mezi účastníky byla uzavřena (smlouva o zápůjčce, jejímž předmětem byla zápůjčka peněžité částky 10 000 Kč. Žalovaná svým podpisem stvrdila převzetí částky i svůj závazek zápůjčku splácet způsobem ve smlouvě dohodnutým, povinnost ale porušila, ocitla se v prodlení s jednotlivými splátkami. Vzhledem k tomu, že nereagovala na výzvy právního předchůdce žalobkyně a dluh včas neuhradila, přistoupil právní předchůdce žalobkyně k předčasné splatnosti zápůjčky včetně příslušenství – dohodnutých úroků i zákonných úroků z prodlení. Vzhledem k porušení smluvních povinností naúčtoval právní předchůdce žalobkyně žalované i smluvní pokutu, která nikterak neodporuje zákonu – tedy je přiměřená okolnostem. Svou pohledávku za žalovaným právní předchůdkyně žalobkyně následně postoupila žalobkyni, přičemž tato skutečnost byla žalované sdělena. 14. Protože žalovaná žalobkyni poskytnuté peněžní prostředky z titulu smlouvy o zápůjčce dosud zcela nevrátila (alespoň se tímto tvrzením v řízení před soudem nebránila), shledal soud žalobu důvodnou. Dále soud žalované uložil povinnost zaplatit zákonný úrok z prodlení podle § 1968 a § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Tento nárok vyplývá ze zákona a prováděcího předpisu. 15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 7 000 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z nákladů řízení vyjma soudního poplatku.