211 C 15/2021-114 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se domáhala proti žalovanému zaplacení celkové dlužné částky 34 846,88 Kč s příslušenstvím. Žalobu zdůvodnila tak, že mezi žalobkyní a žalovaným byla dne 27. 3. 2017 prostřednictvím GSM bankingu (k této službě byl dne 19. 11. 2015 předán I-Pin a T-Pin) uzavřena smlouva o vydání kreditní karty [číslo] s úvěrovým rámcem ve výši 54 000 Kč. Povinná minimální splátka činila 3,5 % z celkové dlužné částky, minimálně 300 Kč. Nedílnou součástí smlouvy jsou Obchodní podmínky pro vydávání a používání kreditních karet a Všeobecné obchodní podmínky [právnická osoba] Žalovaný se zavázal vedle čerpání peněžních prostředků maximálně do výše schváleného limitu, uhradit poplatky za vydání a vedení kreditní karty a dále za výzvu k zaplacení dluhu ve výši 500 Kč a poplatek za výběr hotovosti z bankomatu ve výši 3,5 % z vybrané částky, minimálně 89 Kč. Žalovaný se též zavázal z vyčerpané a dosud nesplacené částky platit úrok ve výši 22,56 % p.a. pro bezhotovostní transakce a pro výběr hotovosti. Žalovaný celkem čerpal částku 92 214,48 Kč, účtovány byly poplatky ve výši 44 634,30 Kč, celkem žalovaný uhradil částku 102 001,90 Kč, přičemž jednotlivé splátky byly nejdříve započítány na dlužné poplatky a úroky, poté až na čerpané finanční prostředky. Žalobce tak v souladu s obchodními podmínkami prohlásil veškeré pohledávky za žalovaným za okamžitě splatné dne 27. 5. 2020. Dlužná částka činí 34 846,88 Kč. Před uzavřením smlouvy žalobkyně zkoumala schopnost žalovaného splácet úvěr, předložena byla žádost o kreditní kartu, ta byla hodnocena individuálně v souladu s platnými schvalovacími strategiemi žalobkyně a s principy obezřetného úvěrování. Kontrolovány byly také interní a externí databáze. Bylo vycházeno z příjmu žalovaného ve výši 27 000 Kč měsíčně. Žalovaný měl další závazky, ale kapacita byla dostatečná. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Žalovaný se na jednání nedostavil. Soud tak věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, /dále jen „o. s. ř.“ /). 3. Z návrhu na uzavření smlouvy o vydání kreditní karty ze dne ze dne 27. 3. 2017 soud zjistil, že požadovaný úvěrový limit činil 54 000 Kč, výše úrokové sazby pro hotovostní a bezhotovostní transakce činí shodně 22,56 % ročně. V případě poplatků pak smlouva odkazuje na ceník. Součástí smlouvy jsou i Obchodní podmínky pro vydávání a používání kreditních karet a Všeobecné obchodní podmínky [právnická osoba] Výše povinné minimální splátky činí 3,5 %, minimálně 300 Kč. Žalovaný smlouvu podepsal prostřednictvím certifikátu. 4. Z protokolu o převzetí a užívání kódu I-PIN a T-PIN ze dne 19. 11. 2015 soud zjistil, že žalovaný si převzal obálku s kódy I-PIN a T-PIN. Listina je vlastnoručně podepsána žalovaným. 5. Z listiny žalobkyně soud zjistil, že žádost žalovaného o kreditní kartu byla posuzována individuálně, v souladu s platným schvalovacímu strategiemi a s principy obezřetného úvěrování. Byly zkontrolovány interní a externí databáze. Vycházela z příjmu ve výši 27 000 Kč. 6. Z obchodních podmínek pro vydávání a používání kreditních karet soud zjistil, že se žalovaný v bodu IX.1 zavázal splácet dlužnou částku vzniklou čerpáním dluhu jednou měsíčně, a to ve výši minimální splátky. Dle bodu X.1 se žalovaný zavázal platit z vyčerpané a dosud nesplacené částky úroky, dle bodu X.4 se pak žalovaný zavázal k úhradě poplatků a nákladů spojených s vydáním a užíváním karty. Výše a druh poplatku jsou uvedeny v ceníku. V bodu XVI.2 je pak upravena v případě porušení smlouvy možnost zesplatnění úvěru. 7. Z ceníku soud zjistil, že cena za výběr hotovosti je 3,5 % z vybírané částky, minimálně 89 Kč. Výzva k zaplacení dluhu je zatížena poplatkem ve výši 500 Kč. 8. Z výpisu z kartového účtu za období 21. 2. 2020 – 20. 3. 2020 soud zjistil, že dlužná částka činila 55 242,23 Kč. Z výpisu z kartového účtu za období 20. 3. 2020 – 21. 4. 2020 soud zjistil, že dlužná částka činila 56 386,13 Kč. Z výpisu z kartového účtu za období 21. 4. 2020 – 21. 5. 2020 soud zjistil, že dlužná částka činila 59 289,32 Kč. 9. Ze souhrnného výpisu z účtu kreditní karty žalovaného soud zjistil, že ke dni 26. 3. 2021 činila dlužná částka 34 846,88 Kč. Ze struktury dluhu soud zjistil, že tato částka představuje jistinu. 10. Z přípisu žalobkyně ze dne 27. 5. 2020 soud zjistil, že dluh byl ke dni 25. 5. 2020 prohlášen za splatný. 11. Z předžalobní upomínky ze dne 8. 4. 2021 včetně podacího archu soud zjistil, že žalovaný byl před podáním žaloby upomínán o zaplacení dlužné částky. 12. Z ostatních předložených listin neučinil nová skutková zjištění. 13. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 14. Z hlediska právního hodnocení má soud za to, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o úvěru podle § 2395 a násl. o. z. Žalovaný si osobně převzal údaje k internetovému bankovnictví, v rámci kterého byla smlouva uzavřena. Před uzavřením smlouvy žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného. Žalobkyně žalovanému poskytla úvěr až do úvěrového limitu ve výši 54 000 Kč, žalovaný se zavázal poskytnuté úvěru splácet v pravidelných minimálních měsíčních splátkách, které byly sjednány v rámci smlouvy o úvěru. V rámci obchodních podmínek a ceníku, na které je v rámci smlouvy odkazováno, byl sjednán úrok, jakož i poplatky. Dále bylo v obchodních podmínkách sjednáno, že poruší-li žalovaný smlouvu, může žalobkyně přistoupit ke zesplatnění. Žalobkyně využila tohoto svého oprávnění a úvěr ke dni 25. 5. 2020 zesplatnila. V rámci řízení žalovaný netvrdil a ani nebylo prokázáno, že by splatil na úvěr více, než uvádí žalobkyně. Soud tak žalobě prvním výrokem vyhověl a uložil žalovanému podle § 2395 o. z. zaplatit dluh ze smlouvy o úvěru ve výši 34 846,88 Kč. 15. Vedle práva na zaplacení jistiny vznikl žalobkyni dle § 1968 o. z. ve spojení s § 1970 o. z. a nařízením vlády č. 351/2013 Sb., též nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení. Lhůta k plnění byla stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř. 16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 19 327,45 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 743 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 34 846,88 Kč sestávající z částky 2 500 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 1 250 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t., z částky 2 500 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky 5 000 Kč za dvě účasti na jednání soudu po 2 500 Kč (15. 6. 2022 a 7. 9. 2022) dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. včetně pěti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a dále cestovní náhrada v souvislosti s cestou realizovanou dne 15. 6. 2022 a dne 7. 9. 2022 ve výši 2 x 491,30 Kč, a to za 72,6 ujetých km (47,10 Kč za advokátní tarif litr paliva bez DPH dle skutečných výdajů při průměrné spotřebě 6,9 l [číslo] km (s ohledem na metodiku EU 2018) a 4,70 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 511/2021 Sb.) podle § 13 odst. 1 a. t. spolu s náhradou za promeškaný čas za dvě cesty k jednání a zpět 800 Kč podle § 137 odst. 3 o. s. ř. a daně z přidané hodnoty ve výši 21 % ve výši 3 051,85 Kč, celkem tedy náklady řízení tvoří částka 19 327,45 Kč. 17. Odměna a paušální náhrada výdajů nenáleží žalobkyni za odpovědi na výzvu soudu, neboť se jednalo o doplnění žaloby, přičemž obsah tohoto podání měl být již součástí samotné žaloby. 18. Povinnost k plnění byla ve výroku I. i ve výroku II. stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.); náhrada nákladů řízení na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).