211 C 153/2022 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že žalovaná se dne 28. 4. 2021 na lince veřejné hromadné dopravy provozované právní předchůdkyní žalobkyně, dne 6. 5. 2021 na lince veřejné hromadné dopravy provozované právní předchůdkyní žalobkyně, dne 25. 6. 2021 na lince veřejné hromadné dopravy provozované právní předchůdkyní žalobkyně a dne 25. 6. 2021 na lince veřejné hromadné dopravy provozované právní předchůdkyní žalobkyně neprokázala ani v jednom případě přepravnímu kontrolorovi platným jízdním dokladem. Ve všech případech tak naplnila podmínky pro to, aby na ní žalobkyně vždy požadovala úhradu jízdného (4 x 16 Kč) a přirážky k jízdnému (4 x 1 500 Kč), což žalovaná nezaplatila, a to ani po zaslání předžalobní výzvy. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 24. 11. 2021 došlo k postoupení pohledávek, což bylo žalované oznámeno. Žalobkyně se domáhá také zákonného úroku z prodlení, avšak s ohledem na své obchodní rozhodnutí až od 16. dne po provedení příslušné kontroly. 2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila, k jednání se, ač řádně předvolána, bez odůvodněné a včasné omluvy nedostavila. Žalobkyně se z jednání soudu omluvila a souhlasila, aby soud o věci rozhodl v její nepřítomnosti, současně navrhla vydání rozsudku pro zmeškání, pakliže budou splněny podmínky pro jeho vydání. Soud proto věc projednal a rozhodl nepřítomnosti účastníků (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, /dále jen „o. s. ř.“ /). 3. Podle § 153b odst. 1 o. s. ř. zmešká-li žalovaný, kterému byly řádně doručeny do jeho vlastních rukou (§ 49) žaloba a předvolání k jednání nejméně deset dnů přede dnem, kdy se jednání má konat, a který byl o následcích nedostavení se poučen, bez důvodné a včasné omluvy první jednání, které se ve věci konalo, a navrhne-li to žalobce, který se dostavil k jednání, pokládají se tvrzení žalobce obsažená v žalobě o skutkových okolnostech, týkající se sporu, za nesporná a na tomto základě může soud rozhodnout o žalobě rozsudkem pro zmeškání. Podle odst. 3 rozsudek pro zmeškání nelze vydat ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1 a 2), došlo-li by takovým rozsudkem ke vzniku, změně nebo zrušení právního poměru mezi účastníky nebo je-li žalovaným ke dni zahájení řízení nebo ke dni vstupu do řízení nezletilý, který nenabyl plné svéprávnosti. 4. Soud v dané věci rozsudkem pro zmeškání nerozhodl, neboť nebyly splněny podmínky pro vydání rozsudku pro zmeškání. Žalobkyně se předně k jednání ani nedostavila. 5. Z předložených hlášenek kontrolora, smluvních přepravních podmínek a tarifu soud zjistil, že údaje tam uvedené odpovídají tvrzením uvedeným v žalobě a údajům o žalované zjištěným z výpisu z centrální evidence obyvatel. Soud je tedy vzal za prokázaný skutkový stav. Přechod pohledávek na žalobkyni byl prokázán smlouvou o postoupení pohledávek z původního věřitele [anonymizována dvě slova] [územní celek], [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [adresa], včetně soupisu postupovaných pohledávek, jakož i oznámením o postoupení pohledávek. Ze smluvních přepravních podmínek pak vyplývá, že přirážka k jízdnému je splatná okamžitě po provedení kontroly (XII. Bod 2.). 6. Podle § 37 odst. 5 písm. b) zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, je cestující povinen prokázat se na výzvu osoby pověřené dopravcem platným jízdním dokladem. Co se rozumí jízdním dokladem, náležitostí jízdních dokladů a posuzování jejich platnosti stanoví § 4, 5 a 6 vyhlášky Ministerstva dopravy a spojů číslo 175/2000 Sb. o přepravním řádu pro veřejnou, drážní a silniční osobní dopravu. 7. Podle § 37 odst. 4 písm. d) zákona o drahách může dopravcem pověřená osoba uložit cestujícímu, který se neprokázal platným jízdním dokladem, zaplacení jízdného a přirážky k jízdnému. Výše přirážky podle § 37 odst. 6 uvedeného zákona stanoví dopravce v přepravních podmínkách, přičemž tato nesmí přesáhnout částku 1 500 Kč. 8. V daném případě bylo prokázáno, že žalovaná ve všech případech cestovala veřejnou hromadnou dopravou provozovanou žalobkyní, tedy využívala plnění přepravní smlouvy uzavřené podle § 2550 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), avšak povinnost prokázat se kontrolorovi platným jízdním dokladem ani v jednom případě nesplnil. Povinnost k zaplacení jízdného (4 x 16 Kč) a přirážky (4 x 1 500 Kč) jí tedy byla uložena po právu. 9. Kromě nároku na jistinu pohledávky vzniklo žalobkyni též právo na úrok z prodlení podle § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., avšak ne ve výši, které se žalobkyně v rámci žaloby domáhala, neboť jízdné i přirážka k jízdnému jsou splatné okamžitě po provedení kontroly. Následující den je pak žalovaná v prodlení. Žalobkyně může požadovat úrok z prodlení až od 16. dne po provedení příslušné kontroly, avšak výše zákonného úroku z prodlení musí odpovídat výši, která byla v době prodlení žalované, nikoliv ve výši ke dni, který si žalobkyně stanoví v rámci svého obchodního rozhodnutí. Soud proto žalobu co do části zákonného úroku z prodlení zamítl. 10. Lhůta k plnění byla stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř. 11. O náhradě nákladech řízení pak soud rozhodl ve smyslu § 142 odst. 3 o. s. ř., neboť neúspěch žalobkyně byl pouze v nepatrné části. Při stanovení výše odměny za zastoupení soud aplikoval vyhlášku č. 177/1996 Sb. o advokátním tarifu, a úspěšné žalobkyni přiznal náhradu nákladů řízení v celkové výši 1 489 Kč, kterou tvoří zaplacený soudní poplatek za žalobu ve výši 400 Kč, náklady právního zastoupení, sestávající z odměny za zastupování advokátem ve výši 600 Kč dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. za 3 úkony právní služby ve smyslu § 11 vyhlášky (příprava a převzetí zastoupení, podání žaloby, výzva k plnění), dále z paušální náhrady hotových výdajů advokáta v celkové výši 300 Kč dle § 14b odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb. za 3 úkony právní služby po 100 Kč, a z náhrady za 21% DPH (vyjma soudního poplatku) dle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s § 151 odst. 2 o. s. ř., představované částkou 189 Kč, neboť zástupce žalobkyně jakožto advokát osvědčil, že je plátcem daně z přidané hodnoty. V souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. pak soud stanovil ve výroku II. rovněž třídenní lhůtu k plnění, ve smyslu § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaná povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám advokáta, který žalobkyni v řízení zastupoval.