214 C 140/2022-30 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se na žalované domáhala zaplacení předmětné částky s výše uvedeným příslušenstvím, svoji žalobu odůvodnila tím, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně, [právnická osoba] s.r.o., [IČO] a žalovanou byla dne 3.4.2009 uzavřena smlouva o půjčce [číslo] na jejímž základě byla žalované v hotovosti téhož dne vyplacena částka 12 000 Kč. V souvislosti s poskytnutou částkou se žalovaná zavázala zaplatit celkovou částku 20 152 Kč, tedy vrátit jistinu a dále obchodní úrok 8 152 Kč, vše v 12 měsíčních splátkách po 1 680 Kč počínaje dnem 20.4.2009. Protože žalovaná však zaplatila původnímu věřiteli 5 040 Kč, dluh na neuhrazené jistině činí částku 6 960 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou ze dne 13.7.2022, a to se lhůtou do 26.7.2022. 2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila, stejně tak se nevyjádřila ani k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, ačkoli byla poučena, že v opačném případě bude soud předpokládat, že s takovým postupem souhlasí. Proto soud věc rozhodl podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), bez jednání na základě předložených listinných důkazů, v souladu s § 156 odst. 1 věta prvá o.s.ř. byl rozsudek vyhlášen veřejně dne 24.10.2022. 3. Ze smlouvy o půjčce [číslo] ze dne 3. 4. 2009 vyplývá, že [právnická osoba] s.r.o. poskytla žalované částku ve výši 12 000 Kč, z výdajového pokladního bloku ze dne 3.4.2009 vzal soud za prokázané žalovaná převzala v hotovosti proti podpisu částku 12 000 Kč dle smlouvy o půjčce [číslo]. Z přehledu plateb soud shledal, že žalovaná zaplatila celkem 5 040 Kč, žalovaná netvrdila, ani neprokazovala, že zaplatila více než předmětnou částku. 4. Aktivní legitimaci žalobkyně vzal soud za prokázanou ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 15.9.2009, jež byla uzavřena mezi [právnická osoba] s.r.o. a žalobkyní a přílohy [číslo] ke smlouvě o postoupení pohledávek. 5. Vzhledem k tomu, že předmětná smlouva byla uzavřena za účinnosti zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, soud proto v souladu s přechodnými ustanoveními § 3028 odst. 1, 3 zákona č. 89/2012 Sb., nový občanský zákoník (dále jen NOZ) posuzoval skutkový stav podle zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen,,o.z.“). 6. Podle § 451 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Podle odstavce 2 téhož ustanovení bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů. 7. Z předžalobní upomínky ze dne 13.7.2022 spolu s podacím lístkem z téhož dne soud shledal, shledal, že žalovaná byla upomínána o zaplacení dluhu ve výši 6 960 Kč ze smlouvy o půjčce [číslo] ze dne 3.4.2009 26.7.2022. 8. V daném případě po provedeném dokazování a zhodnocení všech zjištěných skutečností soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, a to bez ohledu na další zkoumání, zda smlouva, která byla mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou uzavřena, či některá ujednání v ní, jsou platná či nikoli. Částku 12 000 Kč žalovaná převzala, právní předchůdkyni žalobkyně však zaplatila pouze 5 040 Kč, žalobkyně tak požaduje po žalované uhrazení částky 6 960 Kč, jedná se o částku, kterou by žalovaná musela jakožto bezdůvodné obohacení žalobkyni uhradit i za situace, pokud by smlouva o půjčce byla neplatná. Úrok z prodlení pak vyplývá z § 517 odst. 1, 2 o.z. v návaznosti na nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení. V případech bezdůvodného obohacení je pro určení splatnosti vydat bezdůvodné obohacení rozhodné doručení výzvy k vydání bezdůvodného obohacení, popř. uplynutí lhůty, která je v této výzvě uvedena (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 32Cdo 4179/2007). 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 089 Kč Tyto náklady jsou tvořeny zaplaceným a doměřeným soudním poplatkem v částce 1 000 Kč a náklady zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 6 960 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka, žaloba) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % v částce 189 Kč. V souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř. bylo žalované uloženo zaplatit náklady řízení k rukám právního zástupce žalobkyně. O DPH bylo rozhodnuto podle § 137 odst. 3 o. s. ř., když právní zástupce žalobkyně doložil, že je plátcem této daně. 10. Soudní poplatek byl zaplacen ve výši 400 Kč, avšak ve věci nebyl vydán elektronický platební rozkaz. Soud proto podle položky 2 odst. 2 ve spojení s položkou 1 odst. 1 písm. a) Sazebníku poplatků zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, soudní poplatek žalobkyni doměřil.